30.01.2019 18:40

Rozhodující den nacismu aneb jak Hitler ke kancléřství přišel

Martin Dlouhý

Adolf Hitler při svých řečnických výstupech

Přesně před 86 lety se Adolf Hitler stal německým kancléřem. Do funkce byl jmenován prezidentem Paulem von Hindeburgem na popud průmyslníků a Franze von Papena, vlivné postavy tehdejší německé politiky.

Příběh jmenování Hitlera do funkce kancléře začíná v roce 1919, kdy se mladý Adolf Hitler po návratu z první světové války přidal do nové bavorské strany DAP (Deutsche Arbeiterpartei). V ní vynikl jako skvělý řečník a manipulátor. Straně přinesl všeobecnou známost, jeho projevy byly navštěvované davy lidí.

V roce 1920 se strana přejmenovala na NSDAP (Nazionalsocialistische Deutsche Arbeiterpartei). V Bavorsku její sympatizanti vyvolávali nepokoje a střety s komunisty. Hlavními programovými body totiž byly antimarxismus, antisemitismus a zrušení versailleského systému (více v tomto článku).

O tři roky později došlo ke slavnému pivnímu puči. Adolf Hitler se v čele NSDAP a jednotek SA (Sturmabteilung, ozbrojené křídlo NSDAP) pokusil převzít politickou moc v Bavorsku a následně celém Německu. Puč se však nezdařil a byl rázně potlačen. Adolf Hitler a další organizátoři (včetně slavného generála Ericha Ludendorffa) byli postaveni před soud. Ten však Hitler natolik ovládl svými řečmi a projevy o zločinnosti Výmarské republiky (tehdejší Německo) proti jejímu lidu, že dostal jen pět let vězení a neodseděl si ani rok.

Ve vězení sepsal svoji knihu Mein Kampf (Můj boj). Ta se stala extrémně populární a přinesla NSDAP velkou míru uznání mezi Němci. V druhé polovině dvacátých let získávala strana pár procent hlasů ve volbách do Reichstagu. Vše však změnila ekonomická krize. Nacisté vystřelili na pozici nejsilnější strany v Reichstagu a Hermann Göring byl zvolen jeho předsedou. Nyní již nestálo Hitlerovi nic v cestě. Skrze politické machinace obešel své protivníky a 30. ledna 1933 byl jmenován kancléřem.

Následovalo naprosté ovládnutí německého zákonodárného i justičního systému, zákaz ostatních stran a sloučení pozice kancléře a prezidenta. Německo spadlo od velmi křehké demokracie do tuhé totality, totality, která vedla k nejkrvavějšímu konfliktu v dějinách. Totality, která, ať už pravicová nebo levicová, se už nikdy nesmí opakovat.

© Copyright 2019 Studentské listy | Design by Jakub David & Tomáš Portl