Právě si prohlížíte Komentář: Bratři, víme, co s vámi
Robert Fico, předseda strany SMER během předvolební kampaně, zdroj: Facebook Roberta Fica

Slovenské volby do Národní rady vyhrál Smer v čele s Robertem Ficem, což u některých českých politiků, novinářů i lidových komentátorů vyvolalo silný pocit rozčarovanosti, že si náš slovenský bratr dovolil volit jinak, než jak by mu radili. Jaký je a není Smer, nechám jiným, například politologům a politoložkám. Já bych se v komentáři ráda zaměřila na to, jak se část Čechů po volbách ke Slovákům zachovala.

Slovensko, zdroj (k) poučení

Téměř okamžitě po volbách se na sociálních sítích začaly objevovat komentáře Čechů, ve kterých Slovákům vysvětlovali slovenské volby a to, jakou chybu, podle nich, udělali. „Slovensko je náš nejbližší partner a věřím, že bude pro nás i zdrojem poučení. Pro budoucnost Česka to považuji za zásadní,“ napsal předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) na sociální síť X. Kromě faktu, že současná vládní koalice se již mohla poučit z mnoha voleb před těmi slovenskými, což se zatím převážně neděje, jeho vyjádření stejně jako nespočet obdobných komentářů na síti X staví Českou republiku do pozice té morálnější a vzdělanější, která má povinnost Slováky dovzdělat a vylepšit , což v naší společné historii není myšlenka nijak nová ani pravdivá.

My nebo Uhry

Další kategorií povolebních komentářů zahrnovaly ty, které Slováky „posílaly zpátky“ do Uher (případně nynějšího Maďarska). „Ještě nikdy nebylo označení ‚Severní Maďarsko‘ tak trefné,“ napsal na sociální síti X člen Pirátské strany Jakub Dedek. V komentáři historické pozadí tohoto „vtipu“ ani to, jakou politiku zvolí nová vládní koalice, jejíž přesné složení zatím neznáme, rozebírat nebudu. Vlastně k tomu řeknu jen jednu věc: Slovensko je svrchovaný stát, který není řízen ani z Prahy, ani z Budapešti, ale z Bratislavy a vaše představa o tisíc let trvající „velkolepé“ české historii, zatímco ta slovenská začala v roce 1918, spíš 1939, možná až 1993 a úplně nejpravděpodobněji nikdy, na tom naštěstí nic nezmění.

Zase ty regiony

Při rozebírání voleb někteří nezapomněli ani na stále se opakující rozčarování z toho, že regiony volily jinak než metropole. Český první místopředseda vlády a ministr obrany Vít Rakušan na sociální síť X napsal: „Výsledek slovenských voleb je pro nás varováním i poučením. Obavy lidí, kteří žijí často na periferii zájmu, nemusejí mít reálný základ, ale nejsou proto méně skutečné. Pokud chceme udržet v Česku liberální demokracii, musíme vysvětlovat její výhody i těm, kdo z nich v současné době neprofitují, nebo jen málo. Lidem ve vyloučených lokalitách, lidem chudším, zklamaným. A vytvářet společnost odolnou proti strachu.“

Dovolím si tvrdit, že lidé na periferii zájmu mají v každodenním životě většinou jiné priority než starat se o blaho liberální demokracie, například mít z čeho zaplatit nájem. A dokud nedokážou vládní strany nabídnout těmto lidem program, díky kterému si nebudou připadat zapomenutí a neslyšení, je ono povolební rozčarování elit naprosto předvídatelný jev, o kterém jsem ostatně psala komentář již po loňských prezidentských volbách a po dalších ho napíši znovu. 

Bavme se, nenařizujme

Ano, můžeme a musíme (!) se lidmi bavit o politice, o hodnotách, slibech a cestě, kudy chceme, aby se naše země, ale i menší a větší správní celky ubíraly. Stejně jako se musíme bavit o tom, proč lidé volí toho, koho volí a také, co by potřebovali a chtěli od politiky a politiků. Pokud však všechny debaty budou vypadat jako doposud, tak to bude (úplně) všechny akorát více a více frustrovat.

Tak možná jen takový tip na závěr: Zkuste méně radit (říkat), co je správné a více naslouchat životním zkušenostem lidí (i mimo vaši sociální bublinu).

Anna Dostálová

Šéfredaktorka a studentka 4. ročníku gymnázia původně z Chomutova. Jsem velký fanoušek kinematografie, ráda čtu a objevuji nová místa. Nejvíce píši o kultuře a občas přispěju komentářem i do jiné rubriky.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..