Právě si prohlížíte Komentář: Otázka Palestiny jako kámen feminismu? K Palestině a progresivnímu hnutí
Foto: Montecruz Foto. CC BY-SA 3.0 DEED

Počínaje 7. říjnem jsou sociální sítě všech, byť sebeméně politicky angažovaných osob bombardovány precizními geopolitickými a historickými analýzami českých amatérských politických geografů. Na Twitteru (uměleckým jménem „X“) se tak každý den můžeme dočíst o údajné genocidě v Gaze, podřadnosti Arabů oproti „vyspělému západu“, svobodných řekách a mořích a tak dále a tak dále…

Jedna sorta příspěvků a na ně navázaných reakcích mi ale připadá obzvlášť zajímavá; jedná se o příspěvky kde nám autor nebo autorka zapáleně dokazují, čím vším je palestinská otázka a s jakými jinými progresivními tématy ji lze spojit. Tyto twitterové diskuse mají vesměs identický průběh: autor nám prvně přednese, že otázka Palestiny je taktéž otázkou feministickou, veganskou, queer… přičemž na tyto tweety vždy briskně přispěchá zareagovat libovolný izraelský patriot z Čech, který autora prvně obligátně označí za teroristu, vlastizrádce a nebezpečný komunistický póvl, načež se mu vysměje, s tím, jak může být otázka Palestiny queer nebo feministickou otázkou, když se v Palestině právě feministky nebo lidé se sexuální odlišností setkávají s útlakem, který se právě např. feministické hnutí snaží vymýtit.

Co je na tomto celém špatně?

Ano, náš twitterový hrdina skutečně něco odhalil, nejde však ani tak o hloupost autora původní teze, a vlastně to něco celé odhalil docela omylem a sám o tom ani neví. V teoretické rovině skutečně lze říct, že otázka Palestiny může být i jakousi progresivní „feministickou“, „veganskou“ nebo třeba „queer“ otázkou ve smyslu emancipace slabšího, bezbranného a podobně. V praktické rovině však tyto teze (zejména ty o feminismu a queer) přeci jen skýtají vnitřní contradictio in adjecto… Jak může být feministická emancipace něčeho (v tomto případě Palestiny) , co kdyby bylo skutečně plnohodnotně emancipováno, stalo kontra-feministické a homofobní (ať už z vlastní ideologické vůle nebo vlivem nátlaku ostatních arabských zemí), resp. něčím, proti čemuž feministické nebo LGBT hnutí brojí? Či snad v lepší formulaci: Je skutečně správné emancipovat něco, co by se jakožto emancipované stalo zdrojem útlaku?

Chce-li být progresivní hnutí konzistentní ve své agendě emancipace minorit, může si otázku Palestiny osvojit jako svoje téma, musí si však být vědomo rizik a možných kontradikcí s tím spojených a najít si pro ně vhodné odpovědi, které avšak v tento moment nevidím.

Jestliže Mariam Barghouti ve své knize „No, You Can’t Be A Feminist And A Zionist“ prohlašuje: „Být feministkou a sionistou je protiklad, protože sionistický feministka se na jedné straně podílí na šíření útlaku a nadvlády nad lidmi, zatímco na druhé straně volá po ukončení patriarchátu“ možná má v lecčems i pravdu, zároveň mi a však připadá prazvláštní, že si buďto neuvědomuje, že ideologií usilující o vznik samostatného Palestinského státu by rovněž páchala to co nazývá „šířením útlaku a nadvládou nad lidmi“ jen v jiné podobě.

Pakliže magazín Druhá směna hlásá, že „žádná ideologie která propaguje nadvládu jedné skupiny nad druhou a operuje na utlačovatelských narativech není slučitelná s ideologií feminismu“ má pravdu, doufám ale, že si rovněž uvědomuje, že v takovém případě by bylo protikladem podporovat jakoukoliv stranu izraelsko-palestinského konfliktu.

Šimon Machálek

Externí spolupracovník redakce. Šohaj z Brna s amatérským zájmem v historii a filosofii. Fanoušek country western hudby music a předseda Mladých sociálních demokratů jihu Moravy.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..