Boj proti hromadění peněz. Taková byla hlavní motivace vládnoucí KSČ v roce 1953, když ze dne na den znehodnotila peníze a úspory mnoha lidí. Co se během měnové reformy, která začala přesně před 68 lety, stalo a jaká měla následky?
Píše se rok 1953, komunisté jsou po Vítězném únoru u moci už pět let a Československo se ocitá v hluboké ekonomické krizi způsobené špatným hospodářstvím a neúčinnými státními zásahy do ekonomiky, především pak orientací na těžký průmysl dle příkazů ze Sovětského svazu. To vede k vytvoření vysokého státního dluhu.
Situace v zemi
V roce 1953 stále existoval mimo jiné i přídělový lístkový systém, vedle něho už ale funguje tradiční volný prodej. Na něm jsou ovšem několikanásobné ceny. Existuje tak i černý trh, jenž pokrýval služby, které stát nedokázal zajistit.
A právě proto přichází komunisté už v létě roku 1952 s nápadem měnové reformy. Finální pokyn je prezidentem Klementem Gottwaldem vydán v roce 1953, ale ten krátce nato umírá a reformu tak musí dotáhnout jeho nástupce Antonín Zápotocký. Reforma měla být přísně utajována, ovšem v květnu začínají pronikat na veřejnost první informace. Toho někteří využívají a mění peníze za cennosti dříve, než je stát znehodnotí.
Právě s prezidentem Zápotockým je spojován jeho údajný výrok, jímž měl ještě v pátek 29. května v rozhlasovém projevu ujišťovat: „naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé“. Někteří historici však pravost jeho slov zpochybňují.
Provedení
Načasování reformy bylo ukázkové. V sobotu 30. května (jsme v dobách šestidenního pracovního týdne) zavírají všechny obchody v 17:00, hned nato je reforma oznámena z úst premiéra Viliama Širokého. Lidé tak měli na směnu peněz jen jediný den – a to navíc neděli, kdy jsou většinou banky zavřené.
V pondělí 1. června začíná hromadné směňování peněz s tím, že většina je směněna v poměru 1:50. Za 200 Kč jste tak obdrželi čtyři nové československé koruny. Všichni občané, kteří nespadali do kategorie živnostníka či bohatých, si mohli 300 korun vyměnit za 60 nových (poměr 1:5), peníze na vkladních knížkách pak byly odstupňovány podle výše vkladu. U vkladů do 5000 Kč činil poměr 1:5, do 20 000 Kčs pak 1:10. Vláda zároveň rušila veškeré státní dluhopisy, životní pojištění, akcie (cenné papíry) a sociální pojištění.
Už 1. června vyšly do ulic tisíce lidí. Stávky se dokonce konaly ve 129 závodech a k jejich potlačení musela být nasazena armáda, lidové milice i Státní bezpečnost. Organizátoři byli zatýkáni a vyslýchání StB, 500 lidí bylo odsouzeno k trestu odnětí svobody.
V důsledku měnové reformy se výrazně snížil objem hotovosti, který koloval mezi normálními občany. Podařilo se také zrušit přídělový systém, nicméně nedůvěra ve spoření přetrvala několik desetiletí.