30.12.2019 16:48

Před 13 lety byl popraven Saddám Husajn

Ema Zvolánková

Po půlroce skrývání byl dopaden jeden z největších válečných zločinců Iráku. K činům, jako je genocida, vraždění a týrání civilistů, se nepřiznává a v nadstandardních podmínkách své cely čeká na smrt. V posledních chvilkách života v rukou svírá Korán a jeho poprava je natočena na video, aby se smrt tohoto muže nedala nijak zpochybnit. Této události však předchází dlouhý příběh, jenž stojí za zmínku.

Saddám Husajn se stal za svého života prezidentem Iráku, místopředsedou Rady revolučního velení a podle mnohých proměnil svou zem v moderní stát se slušným průmyslem. Jeho dětství ho však předurčovalo spíše k obyčejnému životu, jaký by nevzdělaný chlapec z pastevecké rodiny mohl mít.

Okolí Husajna popisovalo jako tichého uzavřeného chlapce se sklony k agresivitě, čemuž zřejmě napomohly i fyzické tresty ze strany násilnického otčíma a traumata ze smrti bratra a pravého otce. Přestože se ke vzdělání dostal až v pozdějším věku, ale stal se z něj poměrně schopný student. Myšlenky arabského nacionalismu pravděpodobně přejímal od svého strýce, který ho však na druhou stranu podporoval ve studiích – dokončil tak právnickou fakultu v Egyptě.

V roce 1957, když mu bylo 19 let, vstoupil do strany Baas a tím do vysoké politiky. V té době byl také účastníkem neúspěšného atentátu na tehdejšího vládce Abdala Karima Kásima, kvůli čemuž byl nucen uprchnout do Sýrie a poté do Káhiry, kde stihl vystudovat již zmíněná práva.

Stěžejním bodem Husajnova života byl převrat 17. července 1968, kdy se strana Baas definitivně dostala k moci. Stal se místopředsedou Rady revolučního velení a zároveň druhým mužem Iráku, tudíž měl velký vliv na prezidenta Ahmada Hasana al-Bakra. Toto období můžeme považovat za jeho politicky nejúspěšnější, neboť byl dáván za vzor také ostatním arabským státům. Zlatou tečkou bylo jmenování prezidentem 16. července 1979.

Vláda Saddáma Husajna vytrvala přes dvě války a prezident si získal jméno bojovníka proti Západu, ačkoliv jeho vztah k USA nebyl po celou dobu stejný. Rok 1980 přinesl íránsko-iráckou válku, jež započala Husajnova armáda překročením hranic z údajného strachu ze šíření islámské revoluce. Tento střet si vyžádal velký počet obětí společně s nemalými ekonomickými ztrátami.

Husajnovy činy posléze vyvolaly několik povstání, ale všechna byla tvrdě zaražena. O nejspíše nejznámější vzpouru se pokusilo komando šíitů, které si neúspěšným atentátem vysloužilo téměř 150 mrtvých a stovky mučených. O této události mluvíme jako o Masakru v Dudžajlu. Ještě horším příkladem však může být odpor ze strany Kurdů, který si v letech 1987-1988 vyžádal až 180 tisíc obětí.

90. léta pro Saddáma Husajna tolik úspěchu nepřinesla. Náklady na zbrojení v iránsko-irácké válce zapříčinily obrovské dluhy okolním zemím v podobě desítek miliard. Ani zaútočení na Kuvajt nedopadlo podle představ – Kuvajt byl osvobozen a irácká armáda zničena.

V průběhu invaze do Iráku vedené Spojenými státy americkými byl roku 2003 Husajn zbaven moci a označen za válečného zločince. Jeho zadržení však předcházelo jeho několikaměsíční skrývání. Úkrytem mu byla díra ve sklepě nedaleko jeho rodné vesnice a údajně ho udal vzdálený příbuzný. Odměnu za jeho dopadení tvořilo 25 milionů dolarů.

Hussajn byl zajat 13. prosince 2003, všechna následná obvinění ovšem popřel – soud byl podle jeho názoru ze strany USA zmanipulovaný. 5. listopadu 2006 byl shledán vinným a 30. prosince byl vykonán rozsudek smrti. Saddám Husajn byl pochován v rodném Tikrítu.

Komentáře