Právě si prohlížíte Škrty v investici – je opravdu dobrý nápad šetřit na studentech?

Ekonomická situace není nic, čím by se Česká republika mohla pyšnit. Německé noviny Die Welt nazvaly naši ekonomiku jako „nemocného muže Evropy“. Vláda musí rychle a pružně reagovat, což pro nás, občany, znamená jediné: změny. Ministerstvo školství navrhlo způsob škrtu a to snížení takzvaného PHmax a redukci platů nepedagogických zaměstnanců.

PHmax – přeložení do lidštiny 

Tato zkratka značí maximální týdenní počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu. To znamená, že škola dostane vypočítaný maximální počet hodin výuky, které může využít. Pokud škola odučí za týden méně hodin, dostane zaplaceno pouze na tento konkrétní počet, nikdy ale nemůže PHmax překročit.

Snížení PHmax by pro mnohé vzdělávací instituce znamenalo vrátit se o deset let zpět, co se pokroku týče. Aby se totiž do limitu hodin škola vešla, musela by tomu přizpůsobit vzdělávací plán. To znamená rušení dělených předmětů či omezení volitelných seminářů. Ve čtvrtek 22. listopadu bylo vyjednáno snížení PHmax na 95 %. Tento škrt nakonec není příliš razantní a bude platit od příštího roku.

Ti, bez kterých by školy nefungovaly

Další úsporná taktika MŠMT už je problematičtější. Jde o financování nepedagogických pracovníků a asistentů. V mediálním prostoru vystupuje spoustu odborných zástupců a ekonomů k tomuto tématu kontroverzně. Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank v CNN Prima NEWS tvrdí, že „s jídlem roste chuť. Jestliže politici přidávají, musí počítat s tím, že učitelé nebudou mít nikdy dost. Zvyknou si na nárůsty a budou mít špatný pocit, když se částka nepatrně zhorší.“

Problém je, že Kovanda ani jeho mnozí kolegové nepochopili jádro problému. Slíbené navýšení učitelských platů se totiž vůbec nedotkne nepedagogických profesí. Psycholožky, školníci, hospodářky, kuchařky, asistenti, výčet pokračuje dál. Platy těchto zaměstnanců často vrávorají až na hranici minimální mzdy a jejich služby se velmi těžko shánějí.  V některých vzdělávacích institucích hrozí z finančních důvodů těmto zaměstnancům propuštění. Značná část mládeže čelí v této době psychickým problémům a bez asistentů či školních psycholožek by mnozí neměli jak vyhledat pomoc, což by mohlo mít fatální důsledky.

Stávka učitelů i studentů 

Více než polovina škol se v pondělí 27. listopadu účastní stávky. Instituce se zapojují buď ve formě podpory demonstrace, nebo se dokonce na celý den zavřou. Důležité je nezapomenout, že nejde o protesty za zvýšení učitelských platů, jak to je ve spoustě médiích prezentováno a velkou částí společnosti vnímáno. Předmětem stávky zůstává zachování kvality výuky a také zabezpečení provozu školy (tedy zajištění práce pro nepedagogickou složku škol).

Odborníci na vzdělávací systém, Jana Kolářová, mluvčí školských oborů, či Oldřich Skalický a Jiří Sixta, vedoucí rady školských oborů, se shodují, že možná půjde o největší stávku za posledních třicet let. Kašparová v článku pro iRozhlas říká: „Tato stávka bude zřejmě patřit mezi ty s největší účastí od roku 1990.“

V ten samý den, 27. listopadu, v 11 hodin se pořádá také studentská stávka a pochod. Plán trasy se táhne od Magistrátu hl. města Prahy v Jungmannově ulici přes Most Legií až k ministerstvu školství.  Akce vznikla za podpory České středoškolské unie a pořádají ji studenti Gymnázií Na Zatlance a Jana Keplera. „Chceme podpořit pedagogické i nepedagogické pracovníky a ukázat, že nám záleží na našem vzdělání a rozvoji,“ říká jedna z organizátorek.

Bianca Chuffartová

Jsem Bianca, ale říká se mi Bibi. Původem jsem napůl Francouzka, ale nemám ráda sýry a v gratinovaných šnecích si také nijak zvlášť nelibuji. Místo toho ráda píšu. Potkat mě můžete v okolí gymnázia Jana Keplera (někdy i uvnitř).

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..