Právě si prohlížíte Česká republika v krizi dětské psychiatrie
Zdroj: Pixabay

Dětská psychiatrie je v krizi. Mluví se o ní již několik let a zatím se zdá, že se problém prohlubuje každým dnem. Chybí lékaři, lůžka i finance. Přitom z průzkumů můžeme sledovat nárůst duševních problémů právě u skupiny dětí a mladistvých. Jak se krize řeší a co je její příčinou?

Psychiatrická reforma v nedohlednu

Tomáš Havelka, předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie, mluví o dlouhodobém nezájmu o dětskou psychiatrii a zároveň o její stigmatizaci. Celá situace na poli psychiatrické péče o děti se jeví jako neřešitelný problém. Společenské změny jsou příliš rychlé a systém na ně nestíhá efektivně reagovat. Prozatím se plánuje zvýšení kapacity školících míst nebo podpora měkkých aktivit pro lékařský personál.

Jedním z úskalí tohoto specifického oboru, je potřeba věnovat čas jak mladému pacientovi či pacientce, tak jeho rodině, se kterou lékaři aktivně komunikují. Zajištěná musí být jak akutní, tak následná péče. Na následnou péči však obecně scházejí finance.

V čem ale nezáviděníhodná krize dětské psychiatrie tkví? Kromě nedostatečné finanční podpory oboru jeho rozvoj brzdí také zmatky ve vzdělávání odborníků. Ačkoliv se kvalita nemocnic (respektive rekonstrukce prostorů atd.) mnohdy zvyšuje, nejvíce bolavým místem dětské psychiatrie zůstává krize personální. Personální situace je podle některých výpovědí v dezolátním stavu, který nemá v oblasti pediatrických oborů obdoby.

Přitom počet dětských psychiatrických pacientů vzrostl během deseti let o polovinu. Podle dětských psychiatrů je tento nápor neudržitelný a české zdravotnictví jej zkrátka nezvládá. Velkou roli v tomto růstu hrála pandemie COVID-19.

Jak ale personální krizi vyřešit? Odpověď můžeme hledat v systému vzdělávání lékařů. Dříve byla dětská psychiatrie nadstavbou oboru psychiatrie pro dospělé. Samostatným oborem se dětská psychiatrie stala až poměrně nedávno, a to v roce 2015. Tím se vzdělávání lékařů usnadnilo a do systému postupně vstupuje čím dál víc odborníků, kteří se zmíněnému oboru věnují. To ale pořád neřeší problém, který se českým zdravotnictvím táhne desítky let.

Blýská se na lepší časy, ačkoliv pouze pozvolna. Lékaři by nově měli poskytovat i videokonzultace, čímž by mohli péči poskytovat většímu množství pacientů. Mělo by se tak předejít měsíců dlouhým čekacím listinám, současné realitě v oblasti dětské psychiatrie. Takzvanou telemedicínu od příštího roku začnou proplácet i pojišťovny. Odborníci si od novinky slibují snížení počtu ambulantních a pohotovostních návštěv a zároveň možnost propojit se s pacientem v období akutní krize. Výhodou je také možnost konzultace s lékařem v případě, že dítě onemocní a nemůže se tak dostavit osobně.

Skoro polovina deváťáků v depresi

Nedávno médii proběhla znepokojivá zpráva o velkém podílu deváťáků, kteří vykazují známky deprese nebo úzkosti. Je třeba podotknout, že nejde přímo o psychiatrickou diagnózu, ale o známky těchto duševních onemocnění. Dívky jsou pak mnohem více zasaženy než chlapci, a to až dvojnásobně. Odborníci si tento jev vysvětlují mnohem větším tlakem, kterému dívky v tomto věku čelí (otázky vnějšího vzhledu, tlak na výkon, sexuální násilí…). Přitom většina duševních onemocnění, se kterými se lidé potýkají, vzniká právě v dospívání. Proto nastává nezpochybnitelná potřeba včasné preventivní intervence. Problémy z dětství mohou negativně ovlivnit zbytek života jedince. Celá situace je však fakticky neřešitelná. Koordinátor průzkumu si slibuje další monitoring situace v oblasti duševního zdraví, ale musíme si přiznat, že pouhým sledováním se situace nevyřeší.

Dobrým krokem může být včasná prevence a zvýšení duševní gramotnosti dětí. Program Všech pět pohromadě právě to nabízí. Jde o program, který cílí na podporu rodičů dětí, které se s duševními problémy potýkají. Ze zahraničních průzkumů vychází najevo, že se podobná opatření dlouhodobě jeví jako prospěšná.

Děsivá čísla

Podle dat Národního ústavu pro duševní zdraví trpí duševními problémy jedno ze sedmi českých dětí. Až 50 % duševních onemocnění se pak projeví do 14 let věku dítěte. Co je alarmující, je fakt, že sebevražda je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí mladistvých ve věku 15-19 let.

Pokud se známky dušeních problému neřeší včas, může si je dítě přenést až do dospělosti. Naštěstí je v současnosti k dispozici celá řada nástrojů a aplikací, jak svůj well-being zlepšit. Jedním z nich je například web opatruj.se. Zde mohou dospělí i děti najít spoustu užitečných informací, jak pečovat o své duševní zdraví, proč je důležité se o něj starat a kde hledat pomoc. K dispozici je řada online testů, kde jedinec může zjistit více o tom, jak na tom se svým duševním zdravím je. Stránka je velmi příjemná a intuitivní, navozuje pocit bezpečí a každý na ní najde celou řadu možností, jak si pomoci sám či na koho se obrátit v případě krize.

Krom toho v poslední době vznikla platforma Hedepy, která nabízí terapie formou videohovoru. V databázi najdete více než 100 certifikovaných terapeutů a terapeutek, ze kterých si můžete vybírat podle vlastních preferencí. Stránka také nabízí proklikávací menu, které vám pomůže s výběrem terapeuta podle toho, s čím konkrétně se trápíte. Částečně se tak kompenzuje nedostatek a nadměrná vytíženost terapeutů a terapeutek v České republice. Na zvýšení kvality a kapacity psychiatrické péče pro děti si však, zdá se, budeme muset ještě několik let počkat.

Adéla Mikešová

Studuji magisterské obory ukrajinistika a komparatistika na FF UK. Pracuji jako překladatelka-tlumočnice a zabývám se sociálními fenomény, feminismem, kulturou a LGBTQ+ tematikou. Ve volném čase se věnuji skautingu, turistice, psaní, umění, architektuře nebo šermu. Neobyčejně mě fascinuje ukrajinská i česká avantgarda a ráda chodím do Veletržního paláce. A jsem tak trochu kávový snob.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..