István Hegedus je předsedou Hungarian Europe Society, budapešťské nevládní organizace. Po změně režimu se objevil na scéně politiky, z té však odešel a nyní se věnuje psaní odborných článků.
Jeho publikace se zaměřují především na média, otázku identity Maďarska na půdě Evropské unie a uprchlickou krizi.
Byl jste politicky aktivní před změnou režimu v roce 1989? Pokud ne, co jste tehdy dělal?
Před změnou režimu jsem patřil do intelektuální/opoziční subkultury. V roce 1988 jsem se stal zvoleným vůdcem mládežnické organizace, později stranou, Fidesz. V roce 1989 jsem se účastnil národních kulatých stolů a v roce 1990 jsem se stal poslancem parlamentu.
Proč jste odstoupil z politického působení v Maďarsku?
Po vnitřním boji v rámci mé liberální strany jsem opustil Fidesz, když se posunul směrem k konzervativním myšlenkám. V roce 1994 jsem opustil parlament.
Jak dlouho si myslíte, že nouzové situace bude přetrvávat?
Orbánova strana má dvoutřetinovou většinu, takže opravdu nepotřebuje speciální nařízení. Jejich použití k výrazným změnám však zváží až podle mezinárodních reakcí, zejména pak EU. Avšak vládní nařízení můžou udržovat zemi v hysterické náladě.
Co si myslíte, že je větším plánem Orbána v následujících pěti až deseti letech?
Nejprve musí vyhrát volby v roce 2022. Může to také záviset na výkonu opozice. V případě, že Orbán zůstane u moci dalších pár let nebo deset let, by pravděpodobně stabilizoval svůj systém ještě autoritárnějšími opatřeními. Na evropské úrovni se projeví jeho spojenectví s jinými populistickými a radikálně pravicovými stranami.
Jak vidíte budoucnost Maďarska s ohledem na evropskou a mezinárodní sféru?
V případě, že Fidesz zůstane u moci, napětí v EU se zvýší. A to kvůli Orbánovým iliberálním politickým činnostem.
Myslíte si, že Maďarsko je jediným evropským národem, který je na pomezí mezi demokracií nebo autoritářským režimem? Jak bude vypadat Evropa za deset let?
Ne, Maďarsko bylo první, kdo podkopal evropské hodnoty, liberální demokracii a právní stát, ale polská vláda dělá totéž. Existují rizika týkající se Slovinska a možná i Itálie. Pokud EU přežije kronavirovou krizi – zejména problémy se solidaritou –, může za deset let ještě zesílit.
Jak můžeme zabránit kolapsu demokracie?
Demokratičtí političtí a civilní aktéři by měli pracovat na obnovené politické a hospodářské agendě. Bude to dlouhý boj proti populistům a nacionalistům. Neměli bychom ustupovat populistům!
Proč je pro vás demokracie důležitá?
Svoboda jednotlivce, svoboda projevu, odpovědnost vlád, politický pluralismus: tato základní tvrzení z let 1988 až 1990 stále platí.