Poslanci mají ve středu na programu devět zákonů, které prošly do závěrečné fáze legislativního procesu, tzv. třetího čtení. Je mezi nimi i novela školského zákona, jež má zrušit zavedení povinné maturity z matematiky. Sněmovna bude hlasovat i o návrhu změny zákona, která by umožňovala zákaz mobilů na školách.

S takovým pozměňovacím návrhem totiž přišla poslankyně Marcela Melková (ANO). Členka školského výboru by do zákona chtěla přidat odstavec, jenž by umožnil, aby školy mohly omezit nebo zakázat používání mobilních telefonů či jiných elektronických zařízení.

Odstavec, jenž poslankyně navrhuje přidat do paragrafu 30 školského zákona upravujícím školní řády, zní přesně takto:

„Školní řád nebo vnitřní řád může omezit nebo zakázat používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení dětmi, žáky nebo studenty, s výjimkou jejich používání v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů.“

V odůvodnění Melková dodává: „Je na zvážení každé školy nebo školského zařízení, jaký přístup si podle místních podmínek zvolí. Školní (vnitřní) řád může stanovit výjimky z případného zákazu (např. pro potřeby výuky). Používání elektronických zařízení se nicméně vždy umožní v potřebném rozsahu v případě, že je zařízení používáno v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů”.

Melková svůj pozměňovací návrh předložila ve druhém čtení na březnové schůzi, hlasovat by se o něm ale mělo až tento týden. Pokud by to poslanci nestihli ve středu, vrátí se k bodu zřejmě v pátek. Na pozměňovací návrh Melkové se v březnu server iDNES.cz ptal ministra školství Roberta Plagy (za ANO), šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska a předsedy SPD Tomia Okamury. Všichni tehdy potvrdili, že návrh by podpořili.

Ředitelé potřebují mít rozhodovací pravomoci, říká Melková

Jak to vypadá s podporou nyní? Ministerstvo školství na dotaz Studentských listů odpovědělo, že návrh poslankyně Melkové podpoří. A sama Melková prý také podle reakcí ostatních poslanců očekává, že bude schválen.

„Jde mi o to, aby ředitelé škol měli v rukou nástroj, jak omezit používání mobilních telefonů ve školách,” vysvětluje pro Studentské listy. „Doteď nebyli zákonem podporováni. Oni mohou, ale nemusí toho využít. Samozřejmě tam jsou výjimky – žáci, kteří potřebují telefony nebo elektronická zařízení k ochraně zdraví, je budou moci používat.”

Při hlasování ve školském výboru se u pozměňovacího návrhu zdržel pirátský pirátský poslanec Lukáš Bartoň. „Věcně není špatný, protože on de facto legislativně říká něco, co již nyní funguje. Ředitelé mohou zakázat používání mobilních telefonů, ale pohybují se v šedé zóně. Byl bych radši, kdyby se vedla debata o tom, jak povolit mobilní telefony, začlenit je do výuky a vůbec podpořit digitální vzdělávání, jehož jsou telefony důležitou součástí.”

Bartoň přirovnává mobilní telefony ke kalkulačkám při matematice: „Když student získává dovednosti a znalosti, tak by měl používat nástroje, které má běžně k dispozici. Nedokážu si představit, aby někdo neměl k dispozici mobilní telefon.”

Poslanec Pirátů se také obává toho, že by mohly nastat plošné zákazy telefonů na školách. „Plně souhlasím s tím, aby si učitel mohl nastavit, že při jeho výuce nebudou mobilní telefony. On má nastavovat formu výuky, tvořit atmosféru a pracovní prostředí. Bojím se toho, že nějaký ředitel půjde do extrému a zakáže používání mobilních telefonů ve školách.”

Melková se plošných zákazů neobává. „Proč bych se toho bála? Ředitelé škol jsou velmi vzdělaní, zkušení a inteligentní lidé, důvěřuji jim. Potřebují mít rozhodovací pravomoci, musí mít možnost, jak tomu zamezit,” doplňuje s tím, že ředitel by mohl zakazování telefonů delegovat i na jednotlivé učitele.

Melková výtky, že studenti používají telefon pro svůj sociální život, nepovažuje za relevantní. „Sociální kontakty mohou využívat ve svém volném čase. Pokud chtěl někdo volat nebo psát ve vyučování, tak je to špatně. Na kontakt s rodiči má přestávku, dobu před vyučováním nebo po něm. Některé děti berou zákaz telefonů jako upírání práva na svůj osobní prostor, ale tak tomu není. Mají také určité povinnosti.”

„Nebyla bych ráda, aby se to chápalo jako striktní zakazování telefonů. Není to nic nepřátelského, ale příznivý krok vůči ředitelům a učitelům,” uzavírá poslankyně zvolená za Středočeský kraj.

Podle České středoškolské unie (ČSU), která sdružuje středoškoláky z celé republiky, je důležitější samotná novela týkající se zrušení povinné maturity z matematiky. Zákaz používání mobilů ale považuje za absurdní. „Česko ohromně zaostává ve výuce informatiky, která často připomíná spíše návod na používání kancelářských balíčků než moderní vyučování podporující naši digitální gramotnost a informatické myšlení,” říká pro Studentské listy předseda ČSU Viktor René Schilke.

„Navíc školy často vůbec nemají moderní vybavení, natož software, který je na moderní výuku, informatiky obzvlášť, potřeba. Víme, jak technologie rychle stárnou a škola musí jít s dobou, zákaz používání osobní elektroniky studentů je proto velký krok zpátky,” dodává s tím, že možnost, jak omezit používání mobilů, již existuje. „Pokud se studenti, jejich rodiče a všichni zaměstnanci školy společně shodnou, že v některých částech výuky nebo některých místech školy nebude možné mobily používat, je to správně.”

Povinná maturita z matematiky by se mohla odložit

Přestože návrh Melkové budí pozornost, hlavním tématem změny zákona je forma společné maturitní zkoušky. Ta by měla od roku 2021 kromě češtiny a cizího jazyka zahrnovat také matematiku, což vzbudilo velkou vlnu nevole. Po kampani řady organizací včetně České středoškolské unie se ministerstvo školství rozhodlo, že povinnou maturitu z matematiky zavádět nebude.

K návratu do původní formy, podle níž by žáci mohli maturovat státně z češtiny a cizího jazyka/matematiky, je ale potřeba změna zákona. Tu do Sněmovny poslalo ministerstvo školství, je ovšem možné, že poslanci si prosadí jinou variantu.

Pozměňovací návrh poslance vládního hnutí ANO Karla Raise totiž navrhuje opětovné odložení povinné maturity z matematiky o dva školní roky na rok 2023. Pod tuto iniciativu je podepsána také bývalá ministryně školství a poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) a hejtman Moravskoslezského kraje a poslanec Ivo Vondrák (ANO). Stávající stav, tedy povinnou maturitu z matematiky od roku 2021, chce naopak zachovat Václav Klaus ml. (Trikolóra), jenž rovněž podal pozměňovací návrh.

Poslanci se budou zabývat i dalšími pozměňovacími návrhy. Poslanec Lukáš Bartoň navrhuje, aby žáci, kteří dokončí poslední ročník středního vzdělání, ale nesloží maturitu, mohli formálně ukončit střední vzdělání (momentálně mají při takovém scénáři započítané jen základní vzdělání).

Lidovecký zákonodárce Jiří Mihola ve svém pozměňovacím návrhu požaduje změnu obecních cílů vzdělávání s důrazem na pochopení zásad demokracie, právního státu, evropských kulturních hodnot či získání znalostí o životním prostředí a jeho ochraně. Podobným směřem míří i skupina poslanců Věry Kovářové, Petra Gazdíka (oba STAN) a Lukáše Bartoně, kteří chtějí do obecných dílů vzdělávání zahrnout důraz na moderní dějiny, finanční, informační a digitální gramotnost.

Na současné znění školského zákona se můžete podívat na tomto odkazu.

Na návrh pořadu 45. schůze Poslanecké sněmovny se můžete podívat na tomto odkazu.

Na návrh novely školského zákona, který předložila vláda, se můžete podívat na tomto odkazu.

Na celý legislativní proces novely a pozměňovací návrhy se můžete podívat na tomto odkazu.