„Než ze svobodné vůle a s jasnou myslí odejdu z tohoto života, musím ještě splnit poslední povinnost: vyjádřit vřelé díky této skvělé zemi Brazílii.“  To nejsou slova brazilského národního obrozence, tyto řádky napsal rakouský spisovatel Stefan Zweig ve svém dopisu na rozloučenou krátce před tím, než spáchal v roce 1942 se svou ženou Charlotte Elisabeth Altmannovou sebevraždu v brazilském Petropolisu.

Zweig odešel ze své rodné země krátce po neúspěšném převratu nacistů, kteří nesouhlasili s fašisticky laděnou vládou kancléře Dollfusse. Zweigovi byla nařízena domovní prohlídka s podezřením na držení zbraní. Zweig byl tímto ponížením natolik pohoršen, že pár dní nato nasedl na vlak do Londýna. V Británii pobýval až do začátku války a oženil se zde se svou druhou ženou. Krátce po úmrtí Sigmunda Freuda, jeho přítele a velkého inspirátora jeho děl, na jehož pohřbu vystoupil, odchází se svou ženou do Ameriky a usazuje se v malém horském městečku Petropolis nedaleko od Ria de Janera.

Mohlo by se zdát, že Zweig si tyto exilové cesty, k nimž se rozhodl kvůli kritickému společenskému vývoji v Evropě, užíval. Ve skutečnosti se ale cítil odtržen od svých kořenů a trpěl depresivními stavy. Ve svém dopisu píše, že že jeho síly se „dlouhými lety putování bez domova vyčerpaly“. Stejně tak mluví i o zničení „duchovní domoviny Evropy“.

Šachovou novelu napsal Zweig jako své poslední dílo na sklonku svého života v exilu v Brazílii, na mnoha místech tak můžeme sledovat pokus o zpracování vlastního odchodu do exilu. Děj se odehrává na parníku, jenž pluje z New Yorku do Buenos Aires, kde vypravěč v první osobě potkává šachového mistra Czentovice. Je to vesnický zamlklý mladík, vyrůstající jako sirotek opečovávaný pastorem, který v něm objeví skrytý šachový talent. Bez jakékoli emocionální inteligence nebo intelektuálního nadání poráží mladý Czentovic největší mistry světa. Na parníku ze své paluby vůbec nevychází a za společnou partii si nechává platit. Když zjišťuje bohatý egoistický inženýr McConnor, s kým má na lodi tu čest, vyzve Czentovice ke společnému duelu, ve kterém před zraky přihlížejících rychle prohrává. Další prohru v odvetě odvrátí jen nečekaný zásah kolemjdoucího Dr. B, který McConnorovi poradí a hra končí remízou.

Vypravěč se poté snaží dosud všem neznámého Dr. B vyhledat, a zjistit, co stálo za jeho tak hbitém zásahu ve hře. Dr. B pozve vypravěče do kajuty a zde mu vypráví celý svůj životní příběh, ve kterém lehce najdeme spoustu paralel s tím Zweigovým. Dr. B je bývalým vídeňským správcem majetku rakouské šlechty. Po Anšlusu Rakouska se o něj začíná zajímat gestapo, které se pídí po bývalém šlechtickém a duchovním majetku. Dr.B. je gestapem zatčen. Není mu ale odepřeno jídlo a není nijak fyzicky ohrožen.

Dr.B. je vězněn na samotce v hotelovém pokoji bez oken a je mu upírána jakákoli možnost rozptýlení. Když se mu jednou náhodou podaří ukořistit sbírku šachových partií, vyrobí si vlastní šachovnici a v absenci jakéhokoli intelektuálního zaměstnání propadne černým a bílým políčkům. Všechny partie umí zanedlouho nazpaměť, hraje naslepo, a jelikož nemá partnera, pokouší se hrát sám proti sobě. Dr.B. se stane na šachové hře závislý, nedokáže ani spát a zešílí. Když v amoku napadne strážce cely, je odvezen do nemocnice. Ošetřující lékař naneštěstí slituje a Dr.B. se nemusí do samovazby vracet. Před jedním ho ale varuje – k šachovnici už se nesmí ani přiblížit. Když se ale dozvídá, kdo je Czentovic zač, se hrou souhlasí. Chce zjistit zda to, co se za dobu ve vazbě stalo, bylo pouhé šílenství, anebo opravdu získal šachové schopnosti.

Czentovic v první hře prohrává. V odvetě ale takzvaně hraje na čas a hru protahuje. Netrpělivý Dr. B. zvyklý na to hrát poslepu rychlostí blesku, se stává nervózním. Sám pro sebe si mezitím hraje své vlastní imaginární partie, hraje v duchu za Czentovice a vše se mu promíchává s reálnou situací na šachovnici. Chodí po místnosti, šije s sebou a pomalu se dostává do stavů, kterým podlehl ve své cele.

V nepříčetnosti lehce zachybuje a Czentovic nad Dr. B. vyhrává. Stejně tak vyhrává i tíha exilu nad Zweigovým životem.