09.11.2019 16:30

Padla železná opona. Před 30 lety byla zbourána Berlínská zeď

Štěpán Strnad

Před 30 lety padla Berlínská zeď a s tím se zároveň rozpadla hranice mezi východem a západem. Pád Berlínské zdi znamenal pád Železné opony a byl jen další předzvěstí pádu celého sovětského režimu.

Historie

Po druhé světové válce si hlavní světové mocnosti „rozdělily” Německo na východní a západní část, taktéž si rozdělily i Berlín, jako jeho hlavní město. Jelikož byl Berlín hluboko ve východní, neboli sovětské části území, vedly do západní části hlavního města silnice přes NDR.

Do doby, než se začala stavit zeď, hranici překročily zhruba tři miliony lidí, a to NDR vyprovokovalo k tomu s tím něco dělat.

Průběh

Berlínská zeď byla postavena 13. srpna 1961 a jejím účelem bylo rozdělit „východní” a „západní” část Berlína. Šlo bezpochyby o jednu z nejvýznamnějších ikon studené války.

Stavba začala obsazením ozbrojenými složkami NDR hranice mezi východní a západní částí města, které proběhlo v noci z 12. na 13. srpna 1961 a následným „opevněním” hranice v podobě ostnatého drátu, zazdění tunelů metra, zabarikádování kolejí a přestřižení telefonních spojení.

Pouhý ostnatý drát lemoval hranici tři dny a jelikož mezi Sověty a Západem panovaly vyostřené nálady a NDR se „zakonzervovalo”, tak západ nijak nezareagoval, jelikož se upevnilo status quo a obě strany spaly trochu klidněji, jelikož už bylo skoro jisté, že „naproti” sobě stojící tanky už vyjíždět nebudou.

Během těchto tří dní však překročily hranici stovky lidí, včetně východoněmeckých vojáků, kteří viděli poslední příležitost, jak se dostat na svobodu.

Také padla první oběť přechodu Berlínské opony – Peter Fechter byl postřelen a v ostnatých drátech ležel necelou hodinu, než ho východoněmečtí vojáci odnesli a následně byl odvezen do nemocnice, kde vykrvácel.

Peter nebyla oběť zdaleka jediná…

Umírající Peter Fechter, kterého odnášejí vojáci. (NDR, 1961)

Následující týdny od pomyslného opevnění hranic se začala budovat tzv. Berlínská železná opona, neboli betonová zeď dlouhá 155 kilometrů, kterou střežilo 302 hlídacích věží.

Někomu se utéct podařilo vykopanými tunely, někdo přeletěl hranice po domácku vyrobeným horkovzdušným balónem, ale většina případů skončila tragicky.

Berlínská zeď oddělila rodiny, příbuzné a přátele na dlouhých 28 let.

Politika

Během rozdělení Berlína se stává Západní Berlín výkladní skříní západu, navštěvují ho američtí představitelé, mluví k lidu a neustále proti zdi vystupují, na druhé straně je tomu naopak.

V roce 1987 promluví v Západním Berlíně u Braniborské Brány prezident Spojených států amerických Ronald Reagan a tím odstartuje začátek konce.

„Generální tajemníku Gorbačove, pokud usilujete o mír, o blahobyt v Sovětském svazu, o uvolnění, přijďte sem, k této zdi. Pane Gorbačove, otevřete tuto bránu. Pane Gorbačove, zbourejte tuhle zeď.“

Sovětským svazem cloumá perestrojka a komunistický systém se hroutí. V srpnu roku 1989 se otevírají maďarské hranice a tisíce Němců utíká přes Maďarsko.

NDR ani nepomáhá tlak ze strany Československa, které přes Západoněmeckou ambasádu v Praze pouští další tisíce uprchlíků.

Uvolnění příjde až 9. listopadu, kdy v televizi promluví stranický mluvčí Günter Schabowski, který krátce před sedmou hodinou večer pronese jakoby mimochodem ze svých poznámek, že hranice se ruší. Na otázku, od kdy toto usnesení vstoupí v platnost, odpověděl Schabowski, že „podle mého názoru ihned“ (což, jak se později ukázalo, nebylo správné, na druhé straně dokumentu, kterou Schabowski dostal, ale ve zmatku si ji nevšiml, stálo, že to má být od následujícího dne).

Kolem 11. hodiny večer východoněmecká pohraniční stráž kapitulovala a ihned v zápětí se masy lidí se nahrnuly na betonovou zeď a začaly ji demolovat. Kolem půlnoci po téměř třiceti letech odloučení již proudily desetitisíce Východoberlíňanů přes všechny přechody do Západního Berlína.

Ronald Reagan symbolicky boří Berlínskou zeď. (1991)

Odborné pojmy

Komentáře