17.11.2019 17:30

Slavíme velké výročí. Před 30 lety započala sametová revoluce

Štěpán Strnad

17.  až 29. listopadu roku 1989 probíhaly jedny z nejdůležitějších dní pro dnešní Českou republiku a bývalé Československo. Během těchto dnů zkolaboval československý komunistický režim a Československo se stalo svobodným a demokratickým státem.

Historie

Jak to bývá u valné většiny totalit, tak i ta naše byla předurčená k zániku. Lidé byli s nesvobodou, ekonomickým stavem, porušováním lidských práv nespokojeni delší dobu, a to nejenom na území Československa, nýbrž v celém východním bloku. I když se systém během 80. let pomalu začal bortit, tak revoluce přišla opravdu nečekaně a velmi rychle.

Nástup režimu

V únoru 1948, nastala vládní krize, v parlamentu docházelo ke sporům a vypadalo to, že dojde k vnitřním kolapsu vlády. Následně došlo k sérii událostí, které vedly k úplnému převzetí moci komunisty ve státě. Tyto události byly završeny 25. února, kdy prezident přijal demisi nekomunistických ministrů a doplnil vládu kandidáty navrženými komunisty.

Počet lidí, kteří po únoru 1948 odešli do exilu, se odhaduje na 150 až 200 tisíc občanů. V březnu 1948 komunisté znárodnili podniky nad 50 zaměstnanců. V září 1948 byl schválen Zákon o táborech nucené práce a byly zřízeny tzv. pomocné technické prapory.

Dne 5. listopadu 1949 byly vykonány tresty smrti nad představiteli skupin nestraníků Vratislavem Polesným, Vratislavem Jandou, Josefem Charvátem, Emanuelem Čančíkem, Květoslavem Prokešem a Jaroslavem Borkovcem odsouzenými v souvislosti s přípravou údajného květnového protikomunistického povstání v roce 1949.

Velkou změnou byla i takzvaná měnová reforma, která proběhla 1. června 1953. Režim směnil staré koruny za nové v poměrech 1:5 pro menší obnosy (do 300 Kčs) a 1:50 pro větší obnosy (do 50 000 Kčs) nad do 50 000 Kčs byl kurz 30:1, však při vkladu po 16. květnu 1953 se přepočítávaly v poměru 50:1. Životní náklady rapidně stouply, ale platy stouply pouze o 4,5% – to vyvolalo velké prostesty.

K velkým změnám došlo v hospodářství, které bylo budováno centrálně podle sovětského vzoru. Organizace jako Skaut, Junák, Sokol nebo Orel byly označeny za buržoazní a zakázány.

Celá 50. léta jsou známá jako leta státní represe, zavírání politicky nespolehlivých, elit národa, západních letců atd. Během 50. let byli popraveny stovky lidí, lidé umírali v pracovních táborech, mnoho jich však zahynulo na důsledky ozáření v uranových dolech či na následky zacházení při výsleších – tato úmrtí v oficiálních číslech nestojí. Během 50. let byla též popravena Milada Horáková.
Oficiální počty obětí činí necelých 9000.

Milada Horáková během soudního procesu.

Komunistický režim po 50. letech sice mírně povolil, ale zavíralo se, vyslýchalo a tajně se zabíjelo stále. Režim nadále důsledně označoval 28. říjen nikoli za Den vzniku Československa, ale za Den znárodnění.

Foto z roku 1968.

Následně nastalo období Pražského jara 1868, tím je označováno období politického uvolnění v Československu. Tváří socialismu s lidskou tváří byl Alexander Dubček. Nastala liberalizace, zvýšení svobody tisku a větší orientace ekonomiky na spotřební zboží, částečná liberalizace ekonomiky, avšak vedoucí úloha ÚV KSČ zůstávala.

Nicméně tyto změny se nelíbily Moskvě a v noci z 20. na 21. srpna vojska Varšavské smlouvy překročily hranice Českolovenska, obsadily ho a následně ho až do revoluce okupovaly. Okupaci lid ustál, ale morální páteř národa byla znovu zpřelámaná. Lid se proti okupaci snažil bránit, ale marně, následně žil roky ve strachu a úzkosti.

Průběh

První oficiální a veřejně viditelnou akcí, která šla proti komunismu, byla skupina veřejně kritizující režim, nicméně do revoluce bylo ještě dlouho. Na její popud vznikla Anticharta, kterou utvořil stát a nutil různé umělce jejímu podepsání. Signatáře Charty 77 režim různými způsoby perzekuoval.

Revoluce měla mnoho předzvěstí, ale první z nich, která byla opravdu výrazná a začala s něčím hýbat, nastala 4. listopadu.Šlo o emigrování východoněmeckých uprchlíků na západ přes západoněmeckou ambasádu.

Oficiálně je však počátek revoluce označován za 17. listopad. 17. listopadu proběhla ohlášená a povolená studentská manifestace k uctění památky Jana Opletala za účasti 15 000 vysokoškoláků, následoval pietní akt na Vyšehradě. Následně studenti dorazili na Národní třídu, kde je příslušníci SNB násilně zastavili a brutálně proti nim zasáhli.

Den poté o zásahu vysílalo Rádio Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, ve vysíláních ohlásili jednu smrt během policejního zásahu, což vyvolalo v lidech jen další agresi a nenávist vůči režimu. Zpráva nebyla pravdivá a doposud se neví, jak se falešná zpráva do rádií dostala.

Příslušníci Veřejné bezpečnosti odvádí demonstranta z Václavského náměstí, lidi mnohdy perzekuovali jen kvůli vzhledu (např. takzvané máničky).

19. listopadu nastal další velice významný krok– bznik Občanského fóra pod vedením Václava Havla a dalších disidentů. Občanské fórum vzniklo z důvodu vedení diskuze mezi disidenty a zkomírající vládou. Den poté, 20. listopadu, se na Václavském náměstí v Praze sešlo velkolepých 150 000 lidí při protivládní demonstraci. Začalo se stávkovat i na středních školách.

Foto z Václavského náměstí

Během příštích dnů proběhly debaty Občanského fóra s vrchními představiteli ÚV KSČ, načež rezignoval generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. Den po rezignaci Jakeše se zaplnila Letná skoro osmisty tisíci demonstrantů. Do konce listopadu proběhla generální stávka, došlo k setkání Václava Havla a předsedy vlády Ladislava Adamce. Ten pak oznámil ukončení vedoucí úlohy KSČ.

3. prosince Adamec sestavil novou federální vládu, ale kvůli vysokému zastoupení komunistů byla pro OF nepřijatelná. Vláda pak podává demisi a po jednáních Havla s komunisty vzniká nová ve vedení s Mariánem Čalfou. V té už jsou komunisté v menšině.

12. prosince se stane novým předsedou parlamentu nestraník Stanislav Kukrál. O pět dní později vznikne pravicová Občanská demokratická aliance. Následně byly rozpuštěny lidové milice – převrat zpět už není možný. 23. prosince ministr zahraničí Jiří Dienstbier přestříhl ostnatý drát u Rozvadova. To znamenalo symbolický pad železné opony.

28. prosince se stal již zmiňovaný Alexandr Dubček šéfem Federálního shromáždění. A 29. prosince se stal Václav Havel prezidentem.

Nevýznamějšími tvářemi revoluce byli:

Výsledek

Následovala divoká 90. léta, téměř bezkomunistická vláda a parlament, rozštěpení OF na ODS, OHA, SOS a ODA, kupónová privatizace, rozdělení Československa, vstup do EU a NATO atd.

Důležité pro demokratizaci byly i první dvě vlády Václava Klause, které byly složeny především z pravicových stran. Poté nastoupily úřednická vláda Josefa Tošovského a jednobarevná vláda Miloše Zemana.

Demokracie se s námi valila i celým východím blokem a demokratizace v Evropě proběhla úspěšně.

Václav Havel po revoluci pozval slavnou skupinu The Rolling Stones do Prahy (zleva: Václav Havel, Mick Jagger, Keith Richards).

Komentáře