Přesně před 100 lety začal v Národním domě v Karlíně ustavující sjezd Komunistické strany Československa. Strany, která se o necelých 27 let později chopila moci ve státě a po více než 40 roků tyranizovala, zavírala, zabíjela lidi a zničila jejich mentalitu i hospodářství státu.

„Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.“ Ne, to není názor historika či disidenta (i když by jich valná většina toto souvětí podepsala), nýbrž jeden z odstavců platného zákona z roku 1993.

O tom, co vše komunistický režim všechno způsobil a napáchal, snad netřeba dlouho hovořit. Snad jen můžeme doporučit web totalita.cz, kde najdete vše důležité o totalitním režimu v letech 1948 až 1989. Pojďme se místo toho vrátit na úplný začátek. 14. května 1921 byla totiž oficiálně založena Komunistická strana Československa (KSČ).

Ustavující sjezd se odehrával od 14. do 16. května v Národním domě v Karlíně. Vznikla na něm strana, která se z podstatné většiny skládala z Československé sociálně demokratické strany dělnické, v níž se už od roku 1920 stupňoval rozkol mezi radikálními komunisty a umírněnějším křídlem.

Levicové křídlo sociální demokracie se totiž po sporech nakonec odštěpilo a rozhodlo se založit novou stranu. Ihned po vzniku požádala o přijetí do mezinárodní komunistické organizace zvané Kominterna – tato žádost byla ještě v létě téhož roku vyřízena.

Sjezdu se zúčastnilo téměř 600 delegátů. O dva dny později, 16. května, zvolil výkonný výbor předsedou pozdějšího senátora Václava Šturce, místopředsedy se stali předchozí předseda ČSSD Bohumír Šmeral a Václav Bolen.

Do strany byly začleněny jen etnicky české, slovenské a rusínské levicové sociálně demokratické frakce, ostatní jako německé, maďarské, polské či židovské se připojily až během slučovacího sjezdu v listopadu 1921. Do KSČ se ovšem zapojily také další skupiny jako anarchokomunisté okolo spisovatele Emanuela Vajtauera a básník Stanislava Kostky Neumanna či skupiny okolo pozdějšího poúnorového ministra školství Zdeňka Nejedlého.

Do pozdější stalinistické podoby byla KSČ přemněna na V. sjezdu v roce 1929, kdy stranu převzali tzv. karlínští kluci v čele s nejvýznamnějším českým komunistou historie, pozdějším předsedou vládou, prezidentem a člověkem odpovědným za největší hrůzy v 50. letech Klementem Gottwaldem.