Zprávy o nasazení vojáků Korejské lidově demokratické republiky na Ukrajinu na podporu ruské agrese představují nejen eskalaci konfliktu, ale také jeho rozšíření. Ačkoliv není zcela jasné, jakou roli budou korejští vojáci na Ukrajině plnit, přítomnost jejich ozbrojených sil v regionu de facto znamená, že se válka oficiálně rozrostla do třetí země. Co o jejich nasazení víme a jaké to bude mít dopady na invazi jako takovou?
Severokorejští vojáci na Ukrajině
V první řadě musí být zmíněno, že Korejská lidově demokratická republika (KLDR; Severní Korea) není kompletním nováčkem v konfliktu na Ukrajině. Mezinárodní izolace, které bylo Rusko vystaveno, jej přinutila usilovat mimo jiné o bližší vztahy právě s Pchjongjangem. Ten dle zpráv ze Soulu již více než rok zásobuje ruskou válečnou snahu velkým množstvím dělostřelecké munice, balistických střel a dalšího vojenského materiálu. V červnu 2024 navíc obě země uzavřely obranný pakt, který mimo jiné obsahuje doložku o vzájemné obraně. V tomto kontextu se v říjnu 2024 začaly objevovat zprávy o nové eskalaci – poslání severokorejských vojsk na Ukrajinu.
Celkový počet nasazených vojáků není znám. Spojené státy potvrdily 23. října přítomnost 3 000 severokorejských vojáků, zatímco zdroje ze Soulu signalizují, že jich má KLDR v plánu do prosince 2024 nasadit až 12 000 s možností rozšíření operace v nadcházejícím roce. Jedná se tak o historicky největší expediční sílu, kterou kdy Severní Korea vyslala. Dle aktualizovaných odhadů z Kyjeva, který se přiklání k horní hranici, tedy ke 12 000 vojákům, se v tomto uskupení bude nacházet také 500 důstojníků a tři armádní generálové. Informace zachycené ukrajinskými zdroji naznačují, že by na 30 severokorejských vojáků měl také připadat jeden tlumočník a tři vyšší důstojníci.
Podle ukrajinské rozvědky GUR strávila ruská armáda několik týdnů koordinací se severokorejskými vojenskými jednotkami, které byly také ve východním Rusku cvičeny. S největší pravděpodobností se jedná o elitní jednotky specializované na sabotáž, infiltraci a další tajné operace. Jejich efektivita však zůstává otázkou vzhledem k pochybné reputaci severokorejské armády jako celku. Dle dostupných informací se již nyní části těchto uskupení nacházejí poblíž frontové linie v ruské oblasti Kursk, jejíž okraj v současnosti drží pod kontrolou ukrajinská armáda.
Jakých operací se budou účastnit?
Pchjongjang ani Moskva neoznámily, jaký bude účel nových posil. Lze uvažovat, že budou nasazeny v přímém boji, při průzkumu a infiltraci, na což byly trénovány. S takovým rozhodnutím by však přicházela také řada komplikací. Znamenalo by to kompletní a oficiální zapojení KLDR do války. Přímé boje navíc vyžadují efektivní komunikaci a koordinaci, což by představovalo potíže kvůli jazykové bariéře. Nakonec by také existovalo zvýšené riziko dezercí a zajatců, kteří by mohli výrazně poškodit režim Kim Čong-una svými potenciálními výpověďmi o tamních poměrech.
Nabízela by se proto druhá možnost, a to nasazení do podpůrných rolí dále od fronty, ať už by se jednalo o operaci dronů, nebo třeba logistiku. Riziko zajetí by zde bylo výrazně nižší a nutnost komunikace by nebyla natolik akutní. Především by to však znamenalo, že ruské jednotky, které dosud právě tyto role plnily, by mohly být převeleny přímo na frontu a podpořit tak ofenzívu.
Proč k nasazení došlo?
Rusko se v podstatě již od počátku invaze potýká s nějakou formou nedostatku lidské síly. Když Kreml vydal rozkaz k první mobilizaci v roce 2022, vedlo zmíněné rozhodnutí k vlně protestů, nepokojů a emigrace. Ačkoliv krátkodobě ulevilo potřebám Ruské armády, ruské vedení se snaží pokud možno vyhnout vyhlášení další mobilizace, neboť by mohlo ohrozit stabilitu režimu. Uchýlilo se proto k jiným metodám, včetně využívání soukromých společností (jako Wagner PMC), nabízení velkých bonusů novým dobrovolníkům, nabízení občanství cizincům či rekrutování zločinců.
Dle odhadů Spojených státu zaznamenalo Rusko doposud více než 600 000 mrtvých či raněných. Stejné odhady uvádějí, že měsíčně Moskva rekrutuje 25–30 tisíc nových vojáků, přičemž každý den ztratí zhruba 1 000, tedy 30 000 za měsíc. Nové korejské posily tak mohou ulevit tlaku vyvolanému vysokými ruskými ztrátami.
Severní Korea má díky této spolupráci co získat, kromě finanční pomoci a jídla, které jsou pro režim velmi důležité a které od Ruska dostává, se spekuluje také o možné ruské pomoci v rámci technologického vývoje. Konkrétně se někteří na Západě obávají toho, že by Moskva mohla pomoci Pchjongjangu s jeho jaderným programem. To by nejen více destabilizovalo východní Asii, ale především by byl porušen precedent nešíření jaderných zbraní, kterého se Rusko doposud drželo. V neposlední řadě může KLDR využít válku na Ukrajině jako příležitost pro otestování dovedností svých vojsk a technologií a nabrání cenných zkušeností z živého konfliktu, kterého se řádně účastnila naposledy v 50. letech.
Dopady a důsledky
Z vojenského hlediska nebude dopad tohoto nasazení severokorejských vojsk v současné podobě rozhodující. Vše závisí na množství vojáků, které bude nakonec nasazeno, na jejich operační efektivitě a na misích, které jim budou přiděleny. Ruská armáda na Ukrajině však čítá zhruba půl milionu vojáků, posila ve formě 3 000 vojáků by tak navýšila stavy o méně než 1 procento. Dopad na bojišti tak bude v mnoha ohledech pro celkový průběh války spíše symbolický.
Důležité dopady lze však hledat na poli diplomacie. Zaprvé zmíněná eskalace naruší současné vztahy mezi evropskými zeměmi a KLDR. V porovnání se Spojenými státy americkými nevystupovaly evropské státy dlouhodobě tak dravě proti severokorejskému režimu a mnoho z nich udržuje s Pchjongjangem vzájemné ambasády. Jestliže se však KLDR začne zaplétat do války na Ukrajině – konfliktu, který se Evropy hluboce týká – na straně Ruské federace, vzájemný vztahům to neprospěje.
Zadruhé je také ovlivněna Čínská lidová republika. Ta byla dlouhou dobu hlavním partnerem KLDR a nové partnerství mezi Kim Čong-unem a Vladimirem Putinem vidí jako částečné narušení své sféry vlivu. Kromě toho by také Severní Korea, posílená zkušenostmi z Ukrajiny a technologiemi z Ruska, mohla přitáhnout více západní pozornosti do Indo-Pacifiku, což by vystavovalo Čínu většímu nebezpečí.
Zatřetí se k problému bude muset vyjádřit také Soul. Jižní Korea a Severní Korea jsou stále ve válečném stavu a jejich vzájemná hranice je tou nejstřeženější na světě. Žádná akce podniknutá jednou se neobejde bez reakce druhé strany. Severní Korea má více než milion aktivních vojáků, nasazení deseti tisíc na Ukrajinu tedy nijak výrazně rovnováhu sil na poloostrově nenaruší. Přesto se však Jižní Korea bude muset k problému nějakým způsobem postavit. To může provést například navýšením humanitární a ekonomické pomoci Ukrajině, nebo ale také dalšími dodávkami zbraní a munice.