Mezinárodní den pí se slaví 14. 3., ale v Centru robotiky v Plzni se slavil až v sobotu 15. 3., aby se i školáci mohli účastnit dne workshopů na počest této veleznámé konstanty. I já jsem se workshopu účastnila. Ne však jako pozorovatel, ale přímo jako lektor jednoho z nich.
Den pro účastníky workshopů začal krátce před desátou hodinou dopolední, já si však učebnu připravovala asi od deváté ráno. Workshop se jmenoval Pí, příběh z LEGA a účastnilo se ho 10 dětí ve věku čtvrté až šesté třídy základní školy. Děti pracovaly se stavebnicí LEGO® Education SPIKE™ Prime Set. Z té se dá postavit lego robůtek, který může být následně naprogramován v aplikaci podobné Scratchi. Následně měly děti s postaveným „Ludolfem“, jak se náš robot jmenoval, projet symbol 𝜋 a postupně objevit jeho příběh pomocí úryvků z jeho historie.
Stavění robůtků
Na začátku workshopu, po vzájemném představení, dostaly děti zadání: postavit ve dvojicích nebo trojicích robota podle návodu, na kterém jsem postup stavění nafotila. Robůtek se jmenoval „Ludolf“ podle slavného Ludolpha Van Ceulena, který dal konstantě jméno. Všichni zdárně robůtka postavili a zároveň si ho i podle svého nápaditě vylepšili. Museli pracovat nejen se stavebnicí podobnou LEGU, ale zároveň museli správně zapojit kola a jejich pohony k řídící jednotce, takzvanému „hubu“.
Programování
V druhé části workshopu si účastníci mohli v aplikaci LEGO Spike na iPadech robota naprogramovat. Každá skupina si vybrala trasu, po které musel robot „Ludolf“ projet obrys pí. Každá byla originální a promyšlená. U některých jsme musely (metodička vzdělávání a já) řešit problémy, jako horší funkci některých motorů nebo problémy s Bluetooth. Všechny se však podařilo vyřešit a závěrečná přehlídka, přestože trochu ve spěchu, byla moc hezká. Celý workshop měl omezený čas, hodinu a půl, který se nakonec víceméně podařilo dodržet.
Příběh pí
Po naprogramování robůtka dostala každá skupinka pětinu celého příběhu pí, který na závěr odprezentovala zbytku skupiny, aby si každý mohl z programu něco odnést. Příběh pí je vskutku zajímavý a velmi dlouhý. Budu se vám ho, milí čtenáři, snažit v následujícím závěrečném odstavci zkráceně představit tak, jak to zvládly děti na workshopu v Centru robotiky v Plzni:
Pí se objevilo už ve starověkém Egyptě, kde ho architekti, pravděpodobně nevědomky, používali jako poměr výšky a obvodu pyramid…jednoduše proto, že to tak fungovalo. V Řecku známý filozof a matematik Archimédes počítal pí pomocí vpisování mnohoúhelníků do kruhu. Čím byly tvary složitější, tím přesnější byly jeho výpočty. Už v této době bylo pí známé jako 3,14 (toto číslo je mimochodem původem data pro mezinárodní den pí). Ludolph Van Ceulen, po kterém je konstanta pojmenována, byl taktéž matematikem, který zasvětil celý svůj život pí. Dokonce si ho nechal vytesat na svůj náhrobek. Byl to však až Johann Lambert, který zjistil, že je číslo nekonečné, tedy že nemá periodu, jakoukoliv opakující se část. V současné době, v době počítačů, se počítání desetinných míst pí stalo takovou soutěží. V současnosti známe biliony desetinných míst. Na většinu výpočtů nám ale stačí pár prvních, i na lety do vesmíru počítá NASA jen s asi 15 desetinnými místy.
Závěrem
Tento workshop mi mnoho dal. Zjistila jsem, že není tak jednoduché zaujmout skupinu dětí. Je důležité, aby věděly co mají dělat a aby je to bavilo. Hlavně se nesmí nudit. Čím déle člověk mluví, tím méně se dětí soustředí, proto je lepší střídat chvíli monologu s dialogem – ptát se dětí na otázky, které program posunou. Mimo to je nutné nechat je samostatně pracovat a objevovat. Uvědomila jsem si, že i přes možné potíže, které můžou nastat, je nutné zahrnout děti do řešení a ukázat jim, že chyby se dějí a jsou součástí života.
Myslím, že každý by nějakou takovou zkušeností měl projít, jelikož objeví mezery ve svém přístupu a najde slabiny, na kterých je potřeba zapracovat. Děkuji tímto Centru robotiky v Plzni za příležitost si roli lektorky vyzkoušet.