Otázka přístupu k interrupcím a jejich legálnosti je v posledních letech opět v centru světové pozornosti. Už téměř tři roky je USA na seznamu zemí, kde jsou reprodukční práva omezena a ukazuje nám, jak křehká tato práva jsou a jak snadné by bylo je ztratit, přestože toho se u nás v Česku pravděpodobně bát nemusíme. V Evropě, která by měla mít značku „pokroková“, „inkluzivní“, „otevřená“ a hlavně „svobodná“, čelí například Rumunsko problémům s nedostupností bezpečné interrupce, přestože je zde legální.
Návrat k minulosti
Rumunsko má s omezováním přístupu k interrupcím historickou zkušenost. Před rokem 1966 byla interrupce legální, ale kvůli sníženému přirozenému přírůstku ji komunistická vláda opět zakázala až na výjimky (například, že žena musela mít určitý věk nebo už musela mít alespoň jedno dítě, ale i z důvodu deformace plodu nebo ohrožení života matky). To vedlo k tisícům úmrtí žen kvůli nelegálním zákrokům. I když se po pádu komunismu rozšířila reprodukční práva, v současnosti dostupnost lékařské péče v tomto ohledu výrazně klesá.
Podle rozhovorů Human Rights Watch (HRW) s rumunskými porodními asistentkami a zdravotníky je v některých částech Rumunska téměř nemožné najít nemocnici, která by interrupci provedla. Je to až paradoxní. Zákon interrupce umožňuje, ale v praxi mnoho poskytovatelů odmítá zákroky vykonávat. Hlavně z morálních důvodů nebo z důvodu nedostatečné podpory ze strany státu. Například v roce 2023 bylo pouze přibližně 50 ze 170 nemocnic ochotných poskytnout interrupci na žádost. Ta je podle zákona legální do 14. týdne těhotenství. Další možností jsou pro ženy soukromá centra, kde jsou zákroky ale finančně nedostupné.
Nebezpečné „domácí“ interrupce
Když je lékařská péče nedostupná, ženy se uchylují k nebezpečným alternativám. V Rumunsku se objevují případy domácích pokusů o přerušení těhotenství, které často končí vážnými zdravotními komplikacemi nebo smrtí. Současná situace připomíná některé aspekty z období před rokem 1989. Ženy sice formálně mají reprodukční práva, ale prakticky se k bezpečné péči téměř nedá dostat, pokud žena nemá finanční prostředky.
My Voice, My Choice
V reakci na „trend“ útlaku reprodukčních práv po celém světě vznikla v roce 2024 iniciativa „My Voice, My Choice“, která si klade za cíl podpořit právo žen na bezpečnou a dostupnou interrupci. Usiluje o to, aby Evropská unie finančně podpořila přístup k interrupcím pro ženy v zemích, kde je péče omezená. EU by měla členským státům, které se dobrovolně připojí finančně pomoci zajistit ženám adekvátní lékařskou péči. Je odpovědí na fenomén, který se objevuje v Rumunsku, ale i Polsku nebo Maďarsku.
Exporting Abortion
Ženy často musí cestovat za zdravotní péčí, která by měla být dostupná v jejich zemi. Například organizace jako Women on Web nebo Abortion Support Network poskytují ženám informace, léky a logistickou podporu při zajištění interrupce v zahraničí.
Na závěr…
Případ Rumunska ukazuje, že i tam, kde reprodukční práva formálně existují, může docházet k jejich utlačování v praxi systémovými překážkami. Iniciativy jako My Voice, My Choice jsou důkazem, že naše společnost dokáže reagovat na tyto výzvy. Přístup k interrupcím není pouze otázkou zdravotnictví, ale také otázkou svobody, rovnosti a lidské důstojnosti – hodnot, které je nutné chránit.