Přátelský vztah mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a miliardářem Elonem Muskem se zdá být u konce. Přestože se očekávalo, že se dříve nebo později tito dva mocní muži na něčem nepohodnou, důsledky jejich rozchodu, který je navíc velmi veřejný a odehrává se především na sociálních sítích a v médiích, budou devastující z mnoha různých perspektiv. Co konkrétně se mezi Trumpem a Muskem stalo?
30. červenec 2024, Butler, Pensylvánie. Pokus o atentát na současného amerického prezidenta Donalda Trumpa během jeho kampaně. Trump nejenže přežil, když v obklopení policistů a svých bodyguardů opouštěl pódium s krvavým uchem od kulky, zdvihl pěst v gesto, které se stalo symbolem jeho kampaně a silně kontrastovalo s vystupováním tehdejšího prezidenta Joa Bidena a Kamaly Hariss.
Tato událost a pravděpodobně i Trumpovo gesto a mediální pozornost, kterou celá událost získala, Muskovi imponovali a považoval za nutné se oficiálně postavit na stranu Trumpa, což udělal jen několik hodin po nepodařeném atentátu prostřednictvím své sítě X, podporu následně vyjádřil také v médiích a kampaň podpořil i finančně.
Trumpovi podporovatelé a on sám v následujích týdnech rozšířili spoustu teorií, jak a proč k útoku došlo. Ta, že za útokem stál demokratický establishment ve Washingtonu DC, úzce rezonovala s Muskem a jeho dlouhodobou kritikou byrokracie v amerických politických institucích. V tomto ohledu se Trump a Musk ideologicky shodli a díky jistému vzájemnému respektu byli ochotni potenciální neshody postavit stranou kvůli vzájemnému prospěchu.
Trump a Musk „bromance“
Po zbytek Trumpovy prezidentské kampaně a v prvních zhruba čtyřech měsících od Trumpovy inaugurace si Musk vybudoval a udržoval naprosto bezprecedentní a jedinečnou důvěru nově zvoleného prezidenta. Oba se navzájem veřejně chválili, Musk a jeho syn X se zdáli být skoro součástí Tumpovy rodiny – byli zahrnováni do rodinných fotografií, například do té zveřejněné na oslavu Trumpova vítězství ihned po volbách.
Musk iniciaoval a stal se tváří nové vládní agentury – kontroverzního DOGE (Department of Government Efficiency). Cílem DOGE je snížit vládní výdaje prostřednictvím redukce vládních zaměstnanců a dalších, údajně zbytečných, výdajů napříč sektory, což je přímo v souladu s odporem Muska k rozsáhlé vládní „washingtonské“ byrokracii.
Musk a jeho publicita v prvních měsících Trumpova prezidentství zastínila jiné, mnohem důležitější a výše postavené osobnosti administrativy, nejvíce asi víceprezidenta J.D. Vance. Rozšířily se konspirace, že Musk tajně vykonává Vancovy povinnosti, nebo že má na prezidenta tak velký vliv, že je vlastně prezidentem on sám. Muskova pravidelná přítomnost v Oválné pracovně při tiskových konferencích a dalších příležitostech tento dojem posilovala.
(Ne)čekaný zvrat
Přestože se očekávalo, že tento nevídaně vřelý vztah mezi Trumpem a Muskem časem ochladne nebo nabere více profesionální charakter, vlivem několika faktorů se oba rovzpomněli na dlouho skryté neshody a konflikt rychle eskaloval minulý týden, především na sociální síti X, později i v médiích.
Hlavním spouštěčem byl Trumpův zákon, který momentálně čeká na schválení v Kongresu. „Big Beautiful Bill“, jak jej Trump nazývá, obsahuje velké množství ustanovení, která mu v následujících měsících ve vládě umožní dodržet to, co slíbil voličům během kampaně. Problém je, že k realizaci a zavedení spousty těchto ustanovení je zapotřebí velké množství vládních peněz. Musk veřejně a opakovaně kritizoval tento zákon, z velké části protože navyšuje státní rozpočet, který se Musk snažil rapidně snížit prostřednictvím DOGE.
Trump by pravděpodobně dokázal Muska uchlácholit, kdyby jeho firmu Tesla zprostil poplatků za výrobu automobilů v jiné zemi než v USA – daní, které byly zavedeny před pár týdny s cílem přitáhnout automobilový průmysl a výrobu do Států. Tesla zaznamenala od začátku února výrazné ztráty a její automobily se staly terči vandalů po celých USA, v reakci na Muskovi kontroverzní a drastické aktivity, jako například vypovězení až poloviny zaměstnanců z federálního ministerstva školství. Výjimka z daní by Teslu vrátila do hry, nicméně by si tím Trump rozeštval jiné, konkurenční nejen automobilové firmy, jelikož by Tesle udělil protekci.
Navíc Muskovy názory na imigraci, se pravděpodobně dost liší od těch Trumpových. Dá se předpokládat se, že se tomuto tématu raději vyhýbali. Trump se snaží omezit nejen ilegální imigraci především z Jižní a Střední Ameriky přes hranici s Mexikem, ale také tu legální prostřednictvím zpřísnění vízového procesu, nebo naprostého zákazu vstupu na území Spojených států občanům z určitých zemí, například z Afghanistánu, Barmy, Somálie nebo Jemenu. Musk, který přišel do USA jako imigrant na studentská víza a stal se americkým občanem v roce 2002, má pravděpodobně na legální imigraci spíše pozitivní názor.
A co dál?
Otázkou zůstává, jak se tento konflikt vyvine a zda dojde k usmíření. Vzhledem k povahám obou mužů je návrat k dobrým vztahům těžko představitelný, avšak ne nereálný.
Rozpor může mít nemálo negativní důsledků jak pro Muska, tak pro Trumpa. Přestože má Musk spoustu obdivovatelů, podporovatelů a určitý vliv hlavně díky X, je Trumpovo hnutí MAGA (Make America Great Again pozn. red.) plné lidí, z nichž někteří neměli Muska rádi od samého začátku. Trump, jako leader Republikánů a jejich nejvíce populární (a polarizující) osobnost snad od dob Ronalda Reagana, nesmí dovolit, aby se Elon Musk dal naopak na stranu Demokratů a podporoval v budoucích volbách Demokratického kandidáta.