V dosud nejtěsnějších prezidentských volbách v Polsku zvítězil před třemi týdny kandidát podporovaný opoziční stranou Právo a Spravedlnost Karol Nawrocki. Neúspěch vládního kandidáta Rafala Trzaskowského vyvolal vlnu nedůvěry ohledně schopnosti vlády Donalda Tuska dokonat svůj mandát, protože nyní nemá v Sejmu dostatečný počet hlasů pro přehlasování prezidentského veta. Hlasování o důvěře sice vláda ustála, nástup Karola Nawrockého ale centristickou pro-evropskou vládu ochromí.
Polský prezident má podobně jako v Česku právo veta, na jeho přehlasování jsou ale potřeba dvě pětiny Sejmu, tedy 276 hlasů, které teď premiér Donald Tusk nemá. Dosavadní prezident Andrzej Duda tímto způsobem v několika případech blokoval legislativu a očekává se, že Nawrocki bude v této tradici pokračovat. Tusk by tedy nemohl prosadit některé klíčové body jeho programu bez opoziční podpory.
Vítězství bylo nebývale těsné
První kolo prezidentských voleb vyhrál kandidát s podporou vládní čtyřkoalice a velmi těsným náskokem 1,82 % Rafal Trzaskowski, s Karolem Nawrockým na druhém místě. Nawrocki sice kandidoval jako nezávislý, měl ale oficiální podporu pravicově-populistické strany Právo a Spravedlnost (PiS). Žádný z kandidátů ale nezískal v prvním kole nadpoloviční většinu, proto se 1. června konalo kolo druhé.
Trzaskowski byl v prezidentských volbách již podruhé vládním kandidátem, v minulých volbách v roce 2020 neuspěl proti kandidátovi strany PiS, Andrzeji Dudovi. Historie se bohužel pro Trzaskowského opakovala, protože rozdíl v druhém kole byl ještě menší, 1,78 %, tentokrát ale pro Karola Nawrockého. Šlo o nejtěsnější volby v historii Polska vůbec, zároveň také volební účast přesahovala 70 %, nejvyšší od roku 1989, tj. od prvních svobodných voleb po pádu komunismu v Polsku.
Hluboké rozdělení polských voličů
V Polsku můžeme, podobně jako v celé Evropě, sledovat značný posun doprava a vzestup pravicového populismu. Zajímavá je zde ale i silná podpora mladých voličů u krajní pravice. V prvním kole zvítězil u věkové skupiny 18–29 let krajně pravicový Mentzen, který sice Nawrockého v druhém kole nepodpořil, 87 % jeho voličů se ale k Nawrockému ve druhém kole přiklonilo.
Rozdíly jsou velmi viditelné i na mapě, na chudším a konzervativnějším jihovýchodě získal většinu hlasů Nawrocki, zato severozápad patřil Trzaskowskému. Nutno ale podotknout, že nikde se nejednalo o drtivou výhru pro kteréhokoli z kandidátů, ve většině vojvodství měl ten vítězný kandidát lehce přes 60 % hlasů.
Nawrocki nabral silnou podporu i u venkovanů a lidí s nižším vzděláním, také i u více než dvou třetin manuálně pracujících. Padesát šest procent studentů a také 64 % pracujících na odborných pozicích podpořilo Trzaskowského.
Když se podíváme na všechny výše zmíněné statistiky, ukáže se nám pozoruhodný trend. Rozdíl ve volbě jednoho či druhého kandidáta u jednotlivých skupin pouze zřídkakdy přesahuje 60 % a odráží tak i konečné výsledky voleb. Polsko je nyní politicky rozdělené prakticky přesně vejpůl a úspěšné dokončení mandátu vlády Donalda Tuska se zdá čím dál složitější.
Hlasování o důvěře vláda ustála, bude to ale stačit?
Vláda premiéra Donalda Tuska je velmi křehká, sestává se totiž z koalice 4 stran, od levice přes centristy po agrární konzervativce. Neúspěch Trzaskowského prohloubil rozkol mezi těmito stranami a někteří z něj viní přímo Tuska. Nepodařilo se totiž sjednotit jejich voliče zdaleka do té míry, jako u Karola Nawrockého. Trzaskowského kampaň prý běžela skoro zcela nezávisle na Tuskově vládě a s minimální podporou od ní.
Koaliční partneři začínají přehodnocovat výhody další spolupráce a předseda opoziční pravicové PiS dokonce prohlásil, že prohrané prezidentské volby jsou koncem Donalda Tuska. Začaly se také vyskytovat pochybnosti ohledně toho, co je jeho vláda realisticky schopna prosadit v dalších dvou letech jejich mandátu, a také zda ho vůbec dokončí uprostřed vlny rostoucí popularity krajně pravicových hnutí.
O hlasování o důvěře vládě požádal přímo Donald Tusk ještě v den vyhlášení výsledků, chtěl pravděpodobně potvrdit legitimitu vlády, demonstrovat svou nadpoloviční většinu v Sejmu a také se svým způsobem otřepat po hořké prohře.
Hlasování předcházela více než sedmihodinová debata, ve které vystoupilo bezmála 300 zákonodárců, včetně samotného premiéra. Ten během svého proslovu přislíbil rekonstrukci vlády a zároveň obměnu kabinetu společně s jmenováním nového vládního mluvčího. Jeho projev ale vyvolal pozdvižení i mezi jeho koaličními spojenci, nejkritičtější byli zástupci hnutí Polsko 2050 a Levice. Ti mu vytkli zejména nedostatek vize pro budoucnost Polska, respektive toho, čeho chce koalice konkrétně do konce jejich mandátu v roce 2027 dosáhnout.
Důvěru vládě nakonec vyslovilo 243 poslanců ze 460-členného Sejmu, na většinu tedy vláda dosáhla a hlasování ustála. Proti bylo 210 poslanců a žádný z přítomných se nezdržel.
Jaké názory zastává nový polský prezident?
Nawrocki sice poměrně silně odporuje přijetí Ukrajiny do NATO, ale hodlá pokračovat v její podpoře. Je prozápadní, ale zároveň silný euroskeptik. Kritizoval hlavně migrační politiku EU a zavázal se vypovědět před dvěma lety vyjednaný migrační pakt, který má vejít v platnost příští rok v červenci.
Během své volební kampaně se značným úspěchem prosadil u polských voličů svou politiku patriotismu a národní suverenity, kterou tak trochu opsal od Donalda Trumpa. Ten s ní o rok dříve sklidil velký úspěch v USA. Nawrockého vítězství bylo mnohdy považováno i za spoluvítězství Trumpa a dalo by se říct, že dost oprávněně. Nawrocki ho totiž označil za svůj idol a dokonce ho během své předvolební kampaně i v Bílém domě navštívil. Televizi TV Republika po této návštěvě sdělil, že mu Trump řekl: „Vyhraješ,“ a toto proroctví se nakonec vyplnilo. Nawrocki se tak stal již třetím polským prezidentem spojeným s PiS.
Sice se pyšní tím, že nikdy nenáležel k žádné politické straně, ale stejně jako jeho předchůdce Andrzej Duda je Nawrocki spojen s opoziční stranou Právo a Spravedlnost (PiS). Přestože oficiálně kandidoval jako nezávislý, PiS ho již v listopadu minulý rok oznámila jako kandidáta s jejich podporou. Duda v minulosti pomocí prezidentského veta blokoval zákony a novely, se kterými PiS nesouhlasila a očekává se, že Nawrocki bude v této tradici pokračovat.
Karol Nawrocki je katolík a také silný náboženský konzervativec, který podporuje udržování úzké spolupráce mezi církví v Polsku a vládou. Ve své kampani oponoval legalizaci oficiálních svazků mezi lidmi stejného pohlaví, a citujíc pohledy katolické církve na pohlavní styk podpořil kriminalizaci potratů.
Závěr
Karol Nawrocki do funkce nastoupí 6. srpna, již za zhruba měsíc. Vývoje do budoucna jsou nejisté, ale bezpochyby bude vláda Donalda Tuska v dalších dvou letech svého mandátu ochromena. Prohra Rafala Trzaskowského je zároveň důsledkem neustálého šíření popularity pravice zdánlivě po celém světě. Letos nás ještě čekají nejen volby do naší poslanecké sněmovny, ale v Evropě ještě třeba parlamentní volby v Norsku, Moldavsku nebo Holandsku, a jen čas ukáže, zda-li bude trend popularity pravicových a krajně pravicových hnutí pokračovat.