Poláci v červnu volili svého nového prezidenta. Stal se jím konzervativní kandidát Karol Nawrocki. Izrael zahájil masivní útoky na Írán, do kterých se později zapojily i Spojené státy. Pochod hrdosti v Maďarsku nezůstal jen demonstrací za práva LGBTQ+ osob. Stal se symbolem odporu proti vládě Viktora Orbána.
Polsko: Volební překvapení
Náš severní soused se dostal do popředí světových médií. Země strategicky položená na východním křídle NATO, si zvolila nového prezidenta. Průzkumy veřejného mínění původně naznačovaly výhru liberálního starosty Varšavy Rafala Trzaskowského. Nakonec ale vyhrál konzervativní kandidát Karol Nawrocki.
Karol Nawrocki se představuje, jako typický polský konzervativec. Zvolený prezident podporuje politiku Donalda Trumpa, kritizuje Evropskou unii, zažehává v Polácích nacionalismus a nešetří kritikou Ukrajiny. Avšak není proruský. Stejně jako absolutní většina Poláků, vnímá Nawrocki Rusko jako největší bezpečnostní hrozbu pro svou zemi. Zdá se tak, že co se zahraniční politiky Polska týče, nenastanou žádné zásadní změny. I kdyby však nový prezident chtěl měnit zahraniční politiku, tak by mu to nebylo nic platné. Většinu pravomocí, které se týkají zahraniční politiky má, stejně jako v Česku, vláda.
Právě vztah prezidenta a vlády by mohl být hlavním kamenem úrazu. Vztah nastupujícího prezidenta Nawrockého a současného premiéra Tuska, by se dal popsat minimálně jako neharmonický. Již v době kampaně se Nawrocki stavěl do role „kandidáta opozice“. V polském politickém systému pokud prezident vetuje, je potřeba jej přehlasovat dvěmi třetinami poslanců v Sejmu (polský parlament pozn. red.). Vzheldem k této skutčenosti se Donaldu Tuskovi zřejmě orosilo čelo potem, jelikož potřebný počet poslanců nemá. Zdá se tedy, že do budoucna hrozí situace, kdy bude Polsko „zablokováno“, jelikož ani prezident, ani Sejm nebudou schopni se navzájem dohodnout.
Více o polských volbách se můžete dozvědět v článku Michala Kosaře.
Izrael/Írán: „Vzpínající se lev“
Izraelské ozbrojené síly zahájily v pátek 13. června „strategické“ útoky na íránskou vojenskou infrastrukturu. Ta měla údajně sloužit k výrobě jaderných zbraní. Úder nesměřoval jen na technickou základnu jaderného programu, ale i na vědce, politické a vojenské špičky íránského režimu. Důvodné podezření, že se Írán snaží vyrobit atomovou zbraň, panovalo již delší dobu. Hlavním důvodem obav byla neochota íránských úřadů podávat zprávy například o tom, jak s obohaceným uranem nakládá. Pokud by Írán, který již mnoho let vyhrožuje vyhlazením Izraele, získal jaderné zbraně, pak by byla ohrožena samotná existence židovského státu. Protiútok ze strany Íránu na sebe nenechal dlouho čekat, avšak díky izraelské protivzdušné obraně byl podstatně méně destruktivní, než ten izraelský.
O několik dní později se do úderů zapojily také USA, které zahájily útoky na islámskou republiku po boku izraelských spojenců. Hrozba, že by si Írán mohl vyrobit jaderné zbraně nejspíše vyděsila i americkou vládu. I přes snahu amerického prezidenta, který se snaží neustále stavět do role „mírotvůrce“, nebude konflikt nejspíše ukončen okamžitě. To dokazuje i fakt, že několik málo hodin po vyhlášeném příměří znovu létaly mezi zeměmi rakety. Konflikt si již vyžádal civilní oběti. Írán hovoří o zhruba tisíci mrtvých, Izrael o desítkách.
O počátcích operace se můžete dočíst v mém článku ohledně situace mezi Íránem a Izraelem.
Maďarsko: Zákázané ovoce
Vláda Viktora Orbána již před určitou dobou nechala zakázat pochody hrdosti LGBTQ+ osob. A to z důvodu „ochrany dětí“. Okamžitě se na rozhodnutí snesla vlna kritiky. Ta nepřicházela jen ze strany aktivistů za práva LGBTQ+ osob, lidskoprávních organizací, mezinárodních institucí, ale také ze strany politiků a diplomatů. Již předem maďarské orgány avizovaly, že těm, kdo se pochodu zúčastní bude hrozit buďto pokuta v řádech až stovek eur, anebo dokonce zatčení. Nasadily také kamery, které měly rozpoznávat obličeje účastníků pochodu. Ani to však nezabránilo rekordní účasti, která měla dosahovat dvouset tisíc osob. Pride se tak stal demonstrací nejen za práva LGBTQ+ osob, ale demonstrací proti Viktoru Orbánovi a jeho vládě. Celá situace vypadá naprosto neuvěřitelně v kontextu demokratické země, která je součástí Evropské unie. Podobné zprávy bychom očekávali zřejmě jen v učebnicích dějepisu, anebo ze světových diktatur. Pro Maďarsko to je však nová realita.
Co se stalo ve světě je souhrn toho nejdůležitějšího ze světové politiky v uplynulém měsíci, který vydává redaktor Ondřej Salák. Účelem je přiblížit ty nejdůležitější události světové politiky formou srozumitelnou pro mladou generaci.