Izrael v průběhu minulého týdne zahájil „strategické“ bombardování svého odvěkého nepřítele – Íránu. Cílem měla být infrastruktura určená k výrobě jaderných zbraní. Íránský jaderný program byl pro Izrael podle jeho vlastních slov již dlouho „velkou hrozbou“. Současná izraelská operace však přichází v době, kdy se Izrael čím dál více stává terčem kritiky za svůj postup v pásmu Gazy. Írán již stihl na útok odpovědět, což se setkalo s další izraelskou odpovědí. Současně se dá situace nazvat válkou, avšak ne zcela běžnou, a to zejména kvůli faktu že Izrael a Írán od sebe dělí více než tisíc kilometrů. Bezpečnostní experti bijí na poplach, jelikož celá situace může vyústit v globální konflikt.
Prvotní útoky na Teherán
Izrael v pátek 13. června zahájil, slovy svých představitelů, preventivní útok na Írán pod názvem „Rising Lion“, neboli „Vzpínající se lev“. Izrael hovoří o preventivním útoku, který měl směřovat na íránský jaderný program. Hrozba, že by si jeden z úhlavních nepřátel státu Izrael mohl vyrobit vlastní jadernou zbraň, patří mezi odvěké noční můry většiny Izraelců. Otázkou, která ale vyvstává je, zdali měla izraelská vláda dostatek důkazů k tomu, aby mohla útok na Írán provést . Nutno podotknout, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii prohlásila, že Írán již několik let neinformuje o svém jaderném programu dostatečně. Také nárůst výzkumných center, o jejichž účelu Irán mlčí, vede svět k otázkám, zdali neslouží k výrobě jaderných zbraní.
Íránské úřady po útocích uvedly, že jaderný program sice buduje, avšak ne k vojenským, nýbrž k civilním účelům. Pokud by však Írán jaderné zbraně vyvíjel, porušil by tím Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, kterou v roce 1970 podepsal. Jako reakce na útoky chystá íránský parlament odstoupení od smlouvy. Izrael ji nikdy nepodepsal, což mu dává výhodu, jelikož není smlouvou vázán. Židovský stát nukleárními zbraněmi disponuje, jejich existenci ale dosud nepřiznal.
První izraelské útoky směřovaly jak na infrastrukturu spojenou s jaderným programem, tak i na lidské zdroje – zejména na vědce a vojenské činitele. Jedním z hlavních cílů izraelské armády byl komplex na obohacování uranu Natanz. Ten se nachází v centrální části země a je jedním z nejvýznamnějších svého druhu v Iránu. Útoky zde sice proběhly vcelku úspěšně, avšak s ohledem na to, že nebyla zničena podzemní část laboratoře, se nedá hovořit o naprostém vojenském úspěchu. Některé z cílů – jako je například stanice na obohacování uranu Fordo – útoku unikly, a to nejspíše i proto, že se laboratoře nacházejí až devadesát metrů pod zemí. Izrael by tedy jen plýtval municí. Problémová při útocích na infrastrukturu spojenou s obohacováním uranu je možnost úniku radioaktivních látek. Významnější únik radioaktivních látek zatím nenastal.
Íránská odveta
Po izralských útocích na sebe nenechala reakce dlouho čekat. Již druhý den v brzkých ranních hodinách, poslal Írán na místa po celém Izraeli své rakety a drony. Íránské autority označily útok za „rozhodující reakci na krutý útok sionistů.“ Na úder odpověděla, jako již tradičně, izraelská protivzdušná obrana, která nemá na Blízkém východě obdoby. Útoky směřovaly především na Tel-Aviv a Jeruzalém, dvě největší izraelská města.
Útoky nadále pokračují
Každým dnem od počátku války vzájemné útoky pokračují. Konflikt si již vyžádal několik stovek mrtvých a raněných. Možné také je, že se obě strany dopustily válečných zločinů, jelikož bombardovaly civilní cíle. Izrael v posledních dnech cílil například na budovu íránské televize v Teheránu, na reaktory v Aráku a Khondabu nebo na výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Írán vedl své údery zejména na civilní cíle, například na nemocnici v Beerševě.
Počty mrtvých a raněných každým dnem narůstají. Oficiální čísla na íránské straně jsou mnohem vyšší, což je zřejmě důsledkem fungující izraelské protivzdušné obrany. Počet zemřelých civilistů na íránské straně se pohybuje ve vyšších stovkách a počty raněných v tisících. Izrael zato eviduje zemřelých několik desítek a několik stovek raněných.
Co znamená válka pro svět?
Fakt, že země mají za své spojence Ruskou federaci a Spojené státy americké, tvoří v geopolitické hře velice nebezpečnou kombinaci. Bezpečnostní analytici se shodují, že takové rozložení diplomatických sil je velice nebezpečné. Vztahy Moskvy a Washingtonu jsou už od útoku na Ukrajinu značně vypjaté. Obě mocnosti se již v jednom konfliktu, kde stojí proti sobě, angažují. Americký prezident Trump se nadále odmítá vyjádřit k tomu, jestli se k útokům připojí. „Je velký rozdíl mezi dneškem a situací před týdnem… Nikdo neví, co udělám,“ uvedl prezident největší světové mocnosti. Skutečnost, že by se obě země zapojily do nového konfliktu, nám dává tušit, jak by mohla situace ve světě dále eskalovat. Spojené státy také uvedly, že se v koordinaci s Izraelem rozhodly nezlikvidovat íránského autoritáře a duchovního i politického vůdce Chamenejího.
Zapomínat bychom neměli ani na Ukrajinu a její snahu o přežití. Každý další konflikt pro ni znamená jediné – média, ale i lidé se o ni přestávají zajímat a své pohledy upírají jinam. To ukrajinskému konfliktu sice ve skutečnosti neubírá na závažnosti, v očích běžných lidí však ano. Pozornost se také na určitou dobu přesune z Gazy, kde Izrael podle humanitárních organizací, jako například Amnesty International, Lékařů bez hranic, Human Rights Watch nebo reportu Rady pro lidská práva při OSN, páchá genocidu.
Dopad lze sledovat i v obecné psychice lidí po celém světě. Lidé přestávají věřit v šťastnou budoucnost, jelikož každý další konflikt jim dává pocit, že svět se neubírá správným směrem. Tento pocit může ve všeobecnosti znamenat nárůst antisystémových extremistů po celém demokratickém světě. Dalším důsledkem izraelského útoku bude s velkou pravděpodobností i nárůst antisemitismu, stejně jako tomu bylo po útoku Hamásu na Izrael v roce 2023.
