Jedna z největších světových ekonomik – Japonsko – prožila volby. Vládní koalice se v nich propadla a ztratila většinu v parlamentu. Na Ukrajině prošel parlamentem nový zákon upravující legislativu ohledně nezávislosti Národního protikorupčního úřadu a speciální protikorupční prokuratury, což vyvolalo po celé zemi řadu protestů. Zákon byl po kritice stažen a úřady tedy znovu nabyly nezávislosti. Mezi Thajskem a Kambodžou se znovu rozhořel starý konflikt.
Japonsko: Volební propad
Japonsko čekaly v červenci volby do horní komory parlamentu zvané Sněmovna poradců (Sangin), ve kterých zaznamenala historický neúspěch současná vládní koalice složená z Liberálnědemokratické strany (LDP) a strany Komeito. Koalice současně nedrží většinu ani v dolní komoře parlamentu zvané Sněmovna reprezentantů (Sangi-in). Japonský premiér Šigeru Išiba (LDP) v premiérském křesle zůstává. Odstoupit nechce z důvodu současných geopolitických problémů, kterým Japonsko čelí. Jedním z takových problémů jsou americká cla, o kterých právě premiér v současnosti jedná.
Ústředním tématem voleb byla – pro Japonce velice kontroverzní – migrace. Ta v silně konzervativní japonské společnosti vyvolává značné emoce. Japonská ekonomika však migraci potřebuje, jelikož celá tamní společnost stárne a mladí Japonci nezakládají rodiny, čímž klesá porodnost. Strach z cizinců je pro Japonce častokrát silnější, než strach ze zničení vlastní ekonomiky. Téma ekonomiky je ale také obzvláště silné, zejména v dobách, kdy jen oslabuje oproti ostatním měnám. Situace přináší zemi značné množství turistů, ale také vytváří ceny, které si Japonci nemohou dovolit.
Z tématu migrace těží krajní pravice, kterou v Japonsku reprezentuje strana Sanseitó (DIY). Ta v minulosti šířila konspirační teorie v dobách pandemie nemoci covid-19. Strana brojí proti migraci s heslem „Japonsko na prvním místě“, kterým se strana inspirovala u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Strana Sanseitó po volbách narostla z jednoho postu ve Sněmovně poradců hned na čtrnáct.
Ukrajina: Nový zákon
Ukrajinský parlament přijal v červenci návrh zákona, který upravoval nezávislost dvou zcela zásadních organizací pro boj s korupcí. Zákon podřizoval Národní protikorupční úřad a speciální protikorupční prokuraturu generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje ukrajinský prezident. Důvodem omezení nezávislosti obou organizací bylo údajné ruské vměšování a jejich nedostatečná činnost. Lidé následně vyšli do ulic, aby vyjádřili svůj nesouhlas s novým zákonem.
Omezení nezávislosti obou organizací mělo sloužit především administrativě ukrajinského prezidenta. Proti přijetí neprotestovali jen Ukrajinci, ale také světoví politici. Nechyběla mezi nimi ani předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Již následující týden byl zákon v parlamentu zrušen. Nový zákon, který navrací nezávislost protikorupčním organizacím, byl přijat hlasy 331 zákonodárců. Proti návrhu nehlasoval nikdo. Celé hlasování bylo ostře sledované a poprvé od začátku ruské invaze v roce 2022 bylo celé přenášené živě. Celá situace vyvolala značné ohlasy nejen u ukrajinské společnosti, ale také u spojenců Ukrajiny.
Thajsko/Kambodža: Válka
Sto let starý spor se znovu rozhořel a na kambodžsko-thajské hranici znovu promluvily zbraně. Konflikt začal údajnou střelbou na civilisty ze strany Kambodži. Celá válka je důsledkem rozdělení území z dob kolonialismu. Konflikt trval jen pět dní a vyžádal si několik desítek obětí, především civilistů. Obě země spolu zpočátku v reakci na pohraniční potyčky omezily diplomatické styky.
Kambodža chtěla jednat o míru dříve, kdežto Thajsko o takovém návrhu nechtělo ani slyšet. Až na nátlak prezidenta Trumpa, který pohrozil, že pokud Bangkok nezasedne k jednacímu stolu, ukončí jednání o celní dohodě, thajské vedení svolilo.
Představitelé obou zemí se sešli v neutrální Malajsii, kde také došlo k podepsání bezpodmínečného příměří, které vstoupilo v platnost o půlnoci téhož dne. Ani jedna ze zemí nemá k válce důvod a uvědomují si, že by jen poškodily své zájmy a také zájmy celého regionu.
