Na začátku letošního června se v médiích začalo často objevovat jméno Pavel Blažek v souvislosti s takzvanou bitcoinovou kauzou. V tomtéž období přisuzovala agentura STEM koalici Spolu ve volebních odhadech solidní podporu přes 20 %. O tři měsíce později se však ukazuje, že preference Spolu nijak neklesly. Je to zásluhou jejich obratné reakce či přesvědčivé obhajoby? Asi nikoliv. Vládní koalice má spíše štěstí, neboť se velká část veřejnosti v problematice kryptoměn nevyzná, a tak se aféru ani nesnaží pochopit.
Vyučený zámečník a vycvičený obchodník s drogami, Tomáš Jiřikovský, daroval letos ministerstvu spravedlnosti 468 bitcoinů, které resort vydražil na necelou miliardu korun. Pavel Blažek (ODS) přijal obnos bez obav. Čtyři měsíce před sněmovními volbami aféru ovšem začaly zpravodaje otevírat a rozebírat, což vedlo až k Blažkově demisi. Odchodem ex-ministra Pavla Blažka však kauza rozhodně nekončí. Bývalý ministr spravedlnosti píše rozzlobené tweety, zatímco úřad Evy Decroix padá ze skleněného útesu.
„Skvělý námět na film“
Zhruba před 12 lety jeden vyučený zámečník našel své životní poslání v počítačích a programování. Potopil se ovšem do poněkud hlubších a temnějších vod internetu, a to konkrétně do sítě darknet. V téže době začala růst nová forma zašifrované měny, která nabízela značnou anonymitu, a tak si v uličkách darknetu také nalezla své místo. Za bitcoiny se začaly ve velkém prodávat drogy.
Po nápadných finančních převodech a kupování nemovitostí či majetku na sebe upoutal Jiřikovský pozornost policie, která jej v dubnu 2016 zatkla za obchodování s narkotiky a nelegální držení zbraní. Jiřikovský musel odevzdat všechny počítače, ale policejní vyšetřovatelé se do zašifrovaných bitcoinových účtů nemohli dostat. O rok později bývalého drogového prodejce poslal brněnský soud na devět let do vězení a zabezpečené počítače si uschoval v útrobách policejního skladu.
V roce 2021 po odpykání zhruba poloviny trestu odchází Jiřikovský na svobodu. Do hry vstupuje nová postava, Kárim Titz. Jiřikovského advokát usiluje o návrat techniky, která ležela ladem od roku 2016. Titz argumentuje tím, že na počítačích nikdo bitcoiny nedokázal nalézt a Jiřikovskému nemůže soud dále odpírat přístup k jeho osobnímu majetku. Soud dal Titzovi za pravdu pod podmínkou, že se obsah počítačů smaže, neboť zašifrovaná úložiště stále mohou skrývat bitcoiny, které přes dobu strávenou ve vězení značně nabyly na hodnotě.
Před dvěma lety se ovšem o případu Jiřikovského dozvěděl Blažek. Advokát Titz poslal ministrovi dopis, v němž navrhl výhodný výměnný obchod. Pokud by Blažkův úřad pomohl vrátit Jiřikovskému jeho počítače (a taktéž bitcoinovou peněženku), vydal by státu osvobozený programátor 30 procent kryptoobnosu. A Blažkova reakce silně změnila trajektorii příběhu. Nejvyšší justiční soud rozhodl ve prospěch Titze a spolupráce mezi Blažkem a Jiřikovským se zpečetila. Bývalého ministra spravedlnosti příběh Tomáše Jiřikovského nadchl tak, že o něm dlouho s kolegy a přáteli mluvil jako o „skvělém námětu na film”.
Rychle vyřízená záležitost
Domluva zněla jasně: 7. března proběhne ve smluvené kanceláři převod kryptoměny na účet ministerstva. Přítomny budou čtyři osoby, notář Mika, Blažkův náměstek Daňhel, znalec kybernetiky Berger, a advokát Titz. Důležité je podotknout, že zatímco notáře najalo ministerstvo, soudního znalce Bergera dohodl a zaplatil advokát Titz.
Schůzka 7. března nakonec dopadla docela jinak. Notář Mika i náměstek Daňhel dorazili včas do kanceláře, kde ovšem Titz a Berger již mnoho hodin nad počítači seděli. Celkově strávili tito dva Jiřikovského zástupci v místnosti 30 hodin. Notáři pouze oznámili, že v peněžence bylo 1561 bitcoinů (v přepočtu zhruba tři miliardy korun) a předali důkaz finančního převodu ve formě snímku obrazovky. A tak Mikovi nezbylo nic jiného než si vzít tužku, částku necelé miliardy připsat do dárcovské smlouvy ministerstvu, zmíněný screenshot přidat jako přílohu a ještě před polednem odejít pryč. Zkrátka rychle vyřízená záležitost.
Člověku čtoucímu tyto řádky se jistě hned roztočí před očima červená kontrolka s tím, že zde není něco v pořádku. A také že není. Různí programátoři se specializací v kryprosféře se rozhodli blíže podívat k transakcím 7. března. Pomocí analýzy blockchain, která vystopuje jednotlivé bitcoinové záznamy, objevili přesun mnoha bitcoinů z Jiřikovského počítače na další účty a také ilegální otevření darknetové peněženky. Ve skutečnosti tedy měl Jiřikovský na svém účtě přes čtyřnásobek přiznaného obnosu.
Berger v rozhovoru pro radiožurnál tvrdí, že jeho práce byla čistě technická a původ kryptoměn ho nezajímal. „Dělal jsem ze všeho screenshoty, jsou veřejně dostupné. Na žádném tom screenshotu není žádné červené světýlko, jak všichni říkají, že se okamžitě mělo rozsvítit. Nerozsvítilo se,“ ospravedlňuje se Berger.
Ani Blažek se nezdál březnovou schůzkou nijak vyveden z míry. Na otázku, co mohli 30 hodin Titz a Berger s počítači provádět, vágně odpovídal, že spouštění starých počítačů a otevírání peněženky trvalo dlouho. Pouze sladce dodal, že nemá „jediný důvod podezřívat znalce, že by tam s dárcem páchali nekalou činnost“.
Skleněný útes
Pavla Blažka nahradila na ministerstvu spravedlnosti Eva Decroix. Spolu s novým postem dostala také dost náročný úkol Blažkovu kauzu osvětlit veřejnosti. Zvolení Decroix ovšem až moc připomíná sociální fenomén takzvaný „skleněný útes“. Efekt spočívá v tom, že se ženy častěji dostávají do vedoucích pozic, pokud je firma (či ministerstvo) v krizi, a tak nesou odpovědnost za případné selhání.
Úřad Decroix nyní žehlí spoušť, kterou po sobě Blažek napáchal, a proplácí postupně všechny dražitele státních bitcoinů. Jedná se ovšem o velmi ošemetnou akci. Bitcoiny totiž nabývají s časem na ceně, a tak je otázkou, jakým způsobem kryptoměnu proplácet, aby resort prodělal co nejmenší částky. Nejnovější informace ministerstva spravedlnosti ukazují, že resort vydával pokyny k převodu bitcoinů i po tom, co tehdejší ministr spravedlnosti dostal od policie informaci ohledně trestního původu kryptoměny. Bitcoiny od Jiřikovského měly být promptně zajištěny, místo toho se ovšem dále dražily v aukcích. Vinu za tento krok nesl Blažkův náměstek Radomír Daňhel. Podle externího auditu ministerstva ovšem Blažek o transakcích věděl také.
Působení Evy Decroix jako by odvádělo pozornost od reálného jádra aféry – praní špinavé kryptoměny – nesmyslnými vládními kroky, které zmátnou veřejnost. Haló, které ODS vyvolává, udržuje kauzu při životě. Otázkou ovšem zůstává, zda je to vědomý politický tah. Volební preference totiž vládní trojkoalici nijak neklesly.
První možná příčina nezájmu veřejnosti dost možná vězí ve slově „bitcoin”. Pro většinu lidí tento pojem nic neznamená. Bitcoin navíc v celé kauze ani nehraje zásadní roli, ale běžného občana odradí od snahy pochopit, co se za Blažkova působení stalo. Druhý důvod souvisí s chaosem na ministerstvu spravedlnosti. Kroky, které Spolu (respektive ODS) po kauze podnikla, vedou k tomu, že se konverzace o aféře štěpí. A výsledkem toho se mnoho lidí, kteří sledují média jen pasivně, v aktuálním politickém dění ztratilo.
Autorský blok
Eva Decroix najala analytika, který by měl aféru řádně prostudovat a zpracovat o ní zprávu. Slušně placená práce za 360 tisíc připadla Davidovi Uhlířovi, bývalému ústavnímu soudci. Jak již víme, tak Uhlíř z ministerstva předčasně odešel. A odmítá se jakkoli vyjádřit ke svému velmi krátkému působení. Jestliže se mu nechce psát oficiální zpráva nebo má autorský blok, stačí, aby pronesl svůj výstup ústně. Jeho mlčení ovšem podkopává důvěru lidí ve stát a jeho instituce. Za svoje dvoutýdenní působení si Uhlíř nakonec odnesl 160 tisíc.
O pravém důvodu urychleného odchodu Davida Uhlíře lze jen spekulovat. Je možné, že Decroix zvolila špatného analytika na aféru o kryptoměně a že Uhlíř věci zkrátka nerozumí. A 160 tisíc ze státní kasy dostal pro nic za nic. Další z možných vysvětlení je, že analytik aféru pochopil až moc dobře a nechtěl toho odhalit až moc. Těžko ovšem říct, co vypadá pro stranu hůř, jestli Uhlířův bobřík mlčení, nebo potenciální odhalení kauzy.
Ministryně spravedlnosti Uhlířův odchod příliš nevysvětlila. „Dokážu si představit, že bychom mohli ukončení spolupráce komunikovat tak, aby to nevyvolalo otazníky, na které odpovídáme týden poté,“ řekla Decroix na tiskové konferenci. Jakékoli spekulace o mlžení ze strany ODS ovšem popřela.
Polepšený Jiřikovský?
Pavel Blažek není v politice zelenáč a sám si již prošel nemalou spoustou kontroverzí. Vyvstává tedy otázka, proč by tak zkušený politik podnikl tak podezřelý krok, jakým je přijetí miliardového balíčku bitcoinů od odsouzeného zločince.
Přímé vyjádření Pavla Blažka k bitcoinové kauze najdeme na pouze jednom médiu, a to v podcastu Dimun od INFO CZ. Miliardový dar od Jiřikovského si Blažek naivně vysvětluje jako pokání hříšníka, jenž se obrátil na správnou cestu. „Kdo byl jednou odsouzen, trest vykoná, tak ať se zařadí do normálního života. To přece chceme,“ důvěřivě říká Blažek.
Skutečné příčiny miliardového daru ovšem nevězí v pokání ani altruismu. První motivace se skrývá s největší pravděpodobností ve snaze očistit pověst špinavých bitcoinů. Všichni – krom představitelů vlády – ví, že kryptoměna má původ v drogovém darknetu, a tak ji nelze příliš snadno proměnit v aukci za peníze.
Druhý důvod spočívá ve strachu. Když ve čtvrtek 14. srpna přišla policie před dům Jiřikovského, hledaný dárce se utekl schovat i se svými dětmi na střechu. Patrně se totiž bál, že si pro něj přišel někdo docela jiný (a rozhodně ne v mezích zákona). Tomáš Jiřikovský nepochybně naštval a okradl za své kriminální kariéru spoustu lidí pohybujících se ve stejné branži. Tajemné únosy na černém trhu nejsou novým fenoménem. Miliardovým převodem ministerstvu spravedlnosti by si Jiřikovský zajistil velkou míru státní ochrany. Opět se tedy jedná o promyšlený osobní zisk.