V noci z devátého na desátého září provedla ruská armáda další z mnoha raketových útoků na Ukrajinu. Důsledky útoku však nepocítila jen ona, ale i její západní soused – Polsko, jeho letový prostor byl narušen a tamní protiletecká obrana byla nucena drony a jednu raketu sestřelit. V zemích východního křídla NATO vyvolala celá situace značné napětí. V některých oblastech bylo obyvatelstvo vyzváno, aby nepouštělo své domovy a byl omezen provoz některých letišť, včetně toho varšavského. Polské ministerstvo obrany označilo celý incident za „akt agrese, který představoval skutečné ohrožení našich občanů“.
Akt agrese
Dle ukrajinského letectva vletěly drony nad území Polska krátce po půlnoci SELČ. Polský premiér Donald Tusk (Občanská platforma, PO) uvedl, že došlo k devatenácti narušením polského vzdušného prostoru. Polská armáda se spolu se svými spojenci rozhodla v noci na středu narušitele svého vzdušného prostoru zneškodnit.
Celé operace se dle zdrojů NATO účastnily polské letouny F-16, nizozemské F-35, italské AWACS, dále také speciální letoun MRTT Severoatlantické aliance, který má za úkol doplňovat palivo a německé protivzdušné systémy Patriot, které však do přímo nezasahoval. Na polském území se zatím našlo celkem sedm dronů a části jedné rakety, jejíž původ není znám. Narušení vzdušného prostoru se obešlo bez ztrátách na životech.
Mezinárodní reakce
Z členských zemí NATO okamžitě zazněla slova solidarity se svým spojencem. Situace ale také vyvolala zděšení, což ilustrují například slova českého prezidenta Petra Pavla. „Česko, naši sousedé ani Evropa nejsou v bezpečí. Nelze předstírat, že tato válka se nás netýká,“ uvedl prezident Petr Pavel na síti X. Polský premiér Tusk uvedl, že Polsko je nejblíže válce od konce druhé světové války. Varšava vyzvala NATO, aby aktivovalo článek 4, který hovoří o společných konzultacích dané situace členy Aliance. Polský požadavek byl přijat, jak uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte na tiskové konferenci.
Reakce Ruské federace
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že neplánovalo zasáhnout žádné cíle na území Polska. Jestli se však jednalo o náhodu, nebo se Kreml snaží záměrně testovat jednotnost Aliance, není známo. Je však velice nepravděpodobné, že by se mohlo jednat jen o „zbloudilé drony“, jak uvedl náčelník generálního štábu běloruské armády Pavel Muravejka. Tomu by neodpovídal ani fakt, že jeden z dronů byl nalezen poblíž Lodži, jež se nachází 350 kilometrů od ukrajinských hranic.
Situace se nadále vyvíjí, tudíž informace v článku nemusí být aktuální. Článek byl napsán v 10.9. kolem 18. hodiny.