Poslední z dílů série Volební šestiúhelník je věnován hnutí, které má dle všech ukazatelů největší šanci minimálně na největší poslanecký klub, kterým disponuje již nyní. Jaké je hnutí, které o sobě říká, že je catch-all? Co si vůbec pod tímto pojmem představit. Proč je ideologický základ hnutí tak nečitelný? Jak silně je hnutí spojeno s Andrejem Babišem? 

Historii hnutí ANO bychom mohli datovat do roku 2012, kdy z původně občanského sdružení Akce nespokojených občanů, vzniklo i politické hnutí. Již od prvopočátků je spojeno s postavou Andreje Babiše. Pro hnutí je typické časté střídání názorů, což jen podtrhuje populismus, kterým si strana zajišťuje pravidelná vítězství ve volbách. 

V dobách vzniku hnutí zaujímalo povětšinou pravicově-liberální názory. Z počátku hnutí podporovalo vstup Česka do eurozóny, stejnopohlavní manželství, Zelenou dohodu pro Evropu nebo například korespondenční volbu. Vše se změnilo ve chvíli, kdy průzkumy začaly ukazovat, že tato témata již vzbuzují spíše negativní, než pozitivní emoce. Nebo se to hnutí z nějakého důvodu nevyplatí. V tu chvíli se rétorika Babišova hnutí značně změnila. 

Hnutí ANO je známé také díky tomu, že „požírá“ své koaliční partnery tím, že jim přebírá voličskou základnu. Tento jev znají důvěrně, zejména ČSSD (dnes již SOCDEM) a KSČM. Po několikaleté vládě s ANO, které byli sociální demokraté součástí a komunisté ji tiše podporovali, přišli volby. V těch se naplno promítl predátorský charakter ANO. Díky velice dobré volební komunikaci se Babišovo hnutí vykreslilo jako strůjce všech sociálních programů své vlády. Přetáhlo na svou stranu mnoho levicových voličů, což vedlo k naprostému úpadku tradičních levicových stran. 

Po prohraných sněmovních volbách roku 2021 přestalo hnutí stavět svou kampaň na levicovém populismu, jako tomu bylo v předchozích letech. Objevilo se nové téma – národní hrdost. Původně liberální hnutí, tak začalo přijímat množství názorů konzervativní a krajní pravice. 

Jen několik měsíců poté, co ANO nebylo schopno sestavit vládu, zahájilo Rusko v únoru 2022 plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. K té se politici hnutí z počátku postavili jako jednoznační podporovatelé Ukrajiny a jejího práva na obranu. V posledních letech se však rétorika mění na více „pro-mírovou“. 

Tento jev se nejvíce projevil v kampani k prezidentským volbám v roce 2023. V těch kandidoval za ANO předseda hnutí Andrej Babiš a postoupil do druhého kola. Výroky a hesla, které z jeho strany po dobu kampaně zaznívaly, vzbudily značné kontroverze. Jako například volební plakát s nápisem „generál nevěří v mír“ nebo jiný s nápisem „jsem diplomat, ne voják“. 

Významné osobnosti

Andrej Babiš

Narodil se na Slovensku a vystudoval Obchodní fakultu VŠE v Bratislavě. V dobách totality byl podle některých zdrojů sám spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti. Později měl jako zaměstnanec podniku zahraničního obchodu Chemapol, později Petrimex, možnost vyjet do Maroka, kde zdokonalil svoji znalost francouzštiny, které využívá dodnes. Své jazykové znalosti dává častokrát do popředí, jelikož mluví obstojně anglicky, německy a francouzsky. Ovšem stává se častým terčem kritiky za svou nedokonalou češtinu.
Původně slovenský podnikatel již po roce 2000 začal pociťovat nutnost zajistit si patřičné zabezpečení svého podnikání ze strany státu. Do politiky vstoupil až v roce 2012, kdy založil hnutí ANO 2011. V politice se však angažoval i předtím. Později se stal ministrem financí a v zimě roku 2017 se stal premiérem. Jeho osoba je neodmyslitelně svázaná s holdingem AGROFERT a také kauzou Čapí hnízdo. Bývá často kritizován za zaujímání autoritářských postojů uvnitř samotného hnutí, kterému již třináct let předsedá. 

Na jednom z předvolebních mítinků k letošním volbám byl Andrej Babiš napaden odpůrcem, který ho udeřil do hlavy francouzskou holí, předseda hnutí po vyšetření v nemocnici na pár dní přerušil kampaň. Útočník se Andreji Babišovi omluvil.

Karel Havlíček

Místopředseda hnutí a bývalý ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu. Ekonom a podnikatel původem z Českých Budějovic vystudoval ČVUT a VŠE v Praze. Jeho akademická činnost je spjata s Vysokou školou finanční a správní, v rámci ní je často kritizován za publikování do predátorského časopisu. Bývá označován jako nejpravděpodobnější nástupce Andreje Babiše.

Volební program a kampaň

Volební program hnutí ANO se stal terčem ostré kritiky, zejména v jeho hospodářské oblasti. Hnutí v programu slibuje vyšší výdajovou stránku rozpočtu jako například zvýšení důchodů, platů státních zaměstnanců, dostupnější bydlení a služby. Zároveň však program slibuje i nižší příjmovou stránku státního rozpočtu, tedy daně. Na příjmovou stránku rozpočtu má hnutí jednoduchý recept. Hodlá například zdanit šedou ekonomiku. Podle výpočtů ale výsledná hodnota vybraných financí nevyrovná výdaje. Také nutno zmínit, že celou šedou ekonomiku nikdy zdanit nepůjde. Dalším a pro hnutí stěžejním bodem je znovuzavedení EET, které by však také nemohlo vyrovnat rozpočtovou propast. Hnutí se také zavazuje ke snižování deficitu státního rozpočtu. Mladým lidem ANO slibuje například bezúročné hypotéky pro mladé rodiny, příjmovou část tohoto opatření ale také neuvádí.
Program je velice široký a ve většině bodů s ním bude většina voličů pravděpodobně souhlasit. Touto snahou zaujmout co největší množství potenciálních voličů, dává hnutí ANO najevo, že se jedná o takzvanou catch-all party. Tedy stranu, která chce všechny voliče, ať už levicové, pravicové, konzervativní nebo liberální.