Hlavní světovou událostí v září bylo zejména opakované narušení vzdušných hranic Východního křídlo Severoatlantické aliance ze strany Ruska. V Moldavsku, které aspiruje na členství v Evropské unii, proběhly parlamentní volby. Izraelci zlikvidovali několik představitelů Hamásu v Kataru. V Brazílii byl za pokus o státní převrat odsouzen bývalý prezident Jair Bolsonaro.
Polsko/Estonsko/Rumunsko: Narušení vzdušného prostoru
Vzdušný prostor několika zemí na Východním křídle NATO byl v září opakovaně narušen. Jako první bylo na řadě Polsko, na jehož území přiletělo několik desítek dronů, nejspíše z Běloruska. Drony způsobily ochromení východní části země. Několik letišť bylo nuceno přerušit lety. Incident silně rezonoval nejen polskou společností. Ruská strana se k chybě přiznala a uvedla, že nechtěla zasáhnout žádné cíle v Polsku. Polsko označilo incident za „akt agrese“ a aktivovalo článek 4 Severoatlantické aliance.
O několik dní později pronikl do rumunského vzdušného prostoru dron typu Geraň ( jedná se o íránský dron Šáhid). Ten se několik minut pohyboval v rumunském vzdušném prostoru, načež jej opustil. Rusko se k incidentu nepřiznalo.
Byl narušen i vzdušný prostor Estonska. V okolí ostrova Vaindloo se celých dvanáct minut vyskytovaly ruské letouny MIG-31. Kreml tvrdí, že stíhačky letecký prostor nenarušily. Pro Tallin se jednalo o šok a pobaltská země se rozhodla také aktivovat článek 4.
Moldavsko: Cesta do Evropy
Moldavsko dalo jasně najevo, kde si představuje svoji budoucnost. V parlamentních volbách drtivě zvítězila proevropská a liberální Strana akce a solidarity vedená Igorem Grosuem. Její zisk činil 50,2 procenta, čímž si zajistila většinu ve stojednačlenném parlamentu. Hlavním cílem programu strany je zejména příprava vstupu Moldavska do Evropské unie.
Čtvrtinu všech hlasů získal Patriotický volební blok. Jeho představitelé výsledky voleb napadli a vyvolali demonstrace. Jeho nejdůležitějším volebním cílem bylo znovunavázání vztahů s Ruskem. Pro Moldavsko je toto téma obzvláště důležité, protože ruská armáda fakticky ovládá část moldavského území Podněstří.
Před volbami panovalo podezření, že se Rusko pokusí do voleb zasahovat. Rusko se přes svá média snažilo vyvolat protizápadní nálady, ale ani to nakonec nestačilo a v zemi zvítězily proevropské síly.
Izrael/Katar: Hamás pod útokem
V předchozím měsíci Izrael provedl útok na politické vedení teroristické organizace Hamás. Útok přišel v době, kdy začalo být jasné, že současné kolo jednání vede do slepé uličky. Špičky politického vedení hnutí se skrývají v katarském hlavním městě Dauhá. V superbohaté zemi v Perském zálivu, která je pod ochranou místního vládce emíra Al Tháního.
Izrael vedl útok na sídlo vedení Hamásu a zejména na šéfa Hamásu Chalího Hajju. Ten útok přežil a v budoucích jednáních bude Hamás zastupovat. Celá akce znamenala konec jednoho z dalších kol jednání o klidu zbraní v Pásmu Gazy. Boje v Pásmu však nadále pokračují.
Izraelský útok vyvoval mezi arabskými zeměmi velkou nevoli. Katar, který dlouhodobě fungoval v roli zprostředkovatele jednání mezi Izraelem a Hamásem, prohlásil, že se jedná o akt mezinárodní agrese. Proti útoku vystoupily i země, které jsou k Izraeli více benevolentní, jako například Saúdská arábie. Země, které v roce 2020 podepsali tzv. Abrahámovské dohody (jednalo se o Izrael, Bahrajn a Spojené arabské emiráty pozn. red.), které normalizovaly vztahy mezi zeměmi, se ptají jestli dohody něco znamenají a jestli má Izrael vůbec zájem o zlepšení vzájemných vztahů.
Ve veřejném prostoru koloval názor, že americký prezident Donald Trump o útoku věděl. Později však donutil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua omluvit se premiérovi Kataru Abdulrahmanovi Al Thánímu.
Brazílie: Bývalý prezident ve vězení
Brazilský nejvyšší soud odsoudil bývalého prezidenta Jaira Bolsonara k 27 letům vězení za pokus o státní převrat. Ten se měl uskutečnit v lednu 2023 po prohraných volbách na konci roku 2022, ve kterých zvítězil levicový kandidát Lula da Silva. Dav přívrženců prezidenta Bolsonara napadl několik vládních budov a samotnou budovu parlamentu v hlavním městě Brasílii, aby se pokusili zvrátit výsledek voleb. Volby, které za svobodné a férové tehdy označil i Bílý dům, odmítl Bolsonaro uznat.
Bolsonaro o útoků, dle rozhodnutí soudu, věděl, čímž se dopustil útoku na brazilskou demokracii, pokusu o převrat a také poškození vládního majetku. Obvinění nadále odmítá. Odvolat se však bude velice náročné, jelikož pětičlenný soud rozhodl v poměru 4 ku 1. Možnost odvolat se přichází v úvahu pouze pokud by se poměr změnil na 3 ku 2. Soud se nejspíše potáhne dále a ovlivní i další prezidentské volby.
Brazilská společnost je dnes silně polarizována. Zatímco jedna část společnosti s rozhodnutím soudu souhlasí a dokonce oslavuje, tak druhá část považuje rozhodnutí za nepřijatelné a upírá své naděje na Spojené státy. Bolsonarovi bylo znemožněno účastnit se dalších prezidentských voleb.
Americký prezident Trump dlouhodobě vyjadřuje Bolsonarovi podporu například slovy, že to „byl dobrý prezident“. Spojené státy uvalily na jihoamerickou zemi cla ve výši 50 %, která odůvodňuje právě soudním stíháním bývalého prezidenta Bolsonara.
Co se stalo ve světě je souhrn toho nejdůležitějšího ze světové politiky v uplynulém měsíci, který vydává redaktor Ondřej Salák. Účelem je přiblížit ty nejdůležitější události světové politiky formou srozumitelnou pro mladou generaci.