Tento týden, 6 až 13. října, se vyhlašovaly Nobelovy ceny. V tomto článku se podíváme na strach z apokalypsy v literatuře, bojování proti diktátorovi v ceně za mír a důvod (relativně) nedávného růstu v ekonomice. Všechny Nobelovy ceny, až na cenu za mír, se udělují ve Stockholmu a předává je švédský král Karl XVI. Gustav. Nobelova cena míru se uděluje v Oslu předsedou norského Nobelova výboru.
Literatura
Laureátem za literaturu je letos autor László Krasznahorskai. Narodil se roku 1954 v Gyule, malé vesnici v Maďarsku. Jeho rodná vesnice byla očividně velkou inspirací pro autora, protože je velmi podobná vesnici, kde se odehrává jeho první knížka, Sátántangó (Ďábelské tango). Ďábel je spíš metaforický, knížka je o podvodníkovi, který zneužije zoufalství vesničanů a zklame je. Autorova druhá knížka, Az ellenállás melankóliája (Melancholie odporu), se ponořila hlouběji do fantazie. Zase se odehrává na malé vesnici v Maďarsku, ale tentokrát zobrazuje lidský teror a chaos. Vesnice je na konci knížky zablácená anarchií, kterou ani armáda nedokáže ovládnout. Další knihy od tohoto autora jsou na podobné linii, popisují lidský teror z neznámého a nevyhnutelnou apokalypsu.
Mír
Letošní laureátka Nobelovy ceny za mír, Maria Corina Machado, pochází z Venezuely, kde vládne diktátor Nicolás Maduro už 13 let. V roce 2024 byly volby na prezidenta a Maria byla hlavní opoziční figurou. Ona totiž založila organizaci Súmate, která do dneška bojuje za svobodné a spravedlivé volby. Ale samozřejmě jí byl přístup zmemožněn. To jí ale vůbec nazastavilo, podpořila jiného opozičního lídra, Edmunda Gonzalese Urrutiu, a spolu se sto tisíci dalších dobrovolníků šla hlídat volby. Vláda jim vyhrožovala zatknutím a mučením, ale dobrovolníci drželi při sobě. Nakonec dobrovolníci vyhlásili, že opozice vyhrála volby, ale Maduro tenhle volební výsledek odmítá a drží se moci do dnes.
“It was a choice of ballots over bullets.” – Maria Corina Machado
Ekonomika
Letošní laureáti v ekonomice, Joel Morkyr, Philippe Aghion a Peter Howitt si všimli toho, že vynálezy/vědecké objevy období před 19. stoletím moc neovlivňovaly růst HDP. Od roku 1300 do 1700 se ve Velké Británii změnilo HDP o 100 % z 1 000 dolarů na člověka na 2 000 dolarů na člověka. Ale to se změnilo s průmyslovou revolucí: od roku 1825 do současnosti se změnilo HDP od ~2 500 dolarů na člověka na ~50 000 dolarů na člověka. To je změna o 1900 %. Jedná se o skoro 20x větší změnu za polovinu času. Ale proč? Podle Morkyra jsou dva typy informací, předpisující, což jsou návody, kresby a plány stavby, prostě jak věc funguje, a propoziční, což znamená, proč ty věci fungují. Podle něj jsme před průmyslovou revolucí měli jen ty předpisující, ale ne ty propoziční. Takže jsme měli jak, ale ne proč, což nám znepřístupnilo dále navazovat na objevy.
Takže takhle máme růst ekonomie z historické stránky, ale co z matematické stránky? Růst HDP je v předchozích dvou stoletích relativně stabilní, ale to, co pohání ekonomii, vůbec není. Aglion a Howitt si všimli, že každý rok zanikne více než 10 % firem v USA a stejný počet se vytvoří. Algion a Howitt popsali proces, tzv. „kreativní destrukci“, aby tuto nestabilitu vysvětlili. „Kreativní destrukce“ je proces, kde jedna firma vynalezne levnější/efektivnější produkt než konkurence, a tak přebere zákazníky od konkurence a konkurenční firma se zničí. Tohle samozřejmě má mnoho výhod pro uchvatitele, a tak mají firmy motivaci investovat do výzkumu a vývoje.