Otázka imigrace je již několik let ve Spojených státech velkým tématem. Od reforem imigračního systému po deportace imigrantů bez povolení k pobytu, američtí prezidenti se po dekády snaží snížit počet lidí, kteří přichází do USA nelegálně, převážně přes dlouhou jižní hranici s Mexikem, kam často uprchlíci z různých států Jižní a Střední Ameriky podnikají nebezpečné poutě. Prezident Donald Trump nicméně k imigraci přistupuje bezprecedentně a ještě více nekompromisně ve svém druhém mandátu v porovnáním s tím prvním. Vedle snah zamezit nekontrolované imigraci se Bílý dům zaměřil i na imigraci lidí s povolením k pobytu, což vedlo ke zpřísnění vízových procesů a kontroverzním případům deportací. Změny ovlivnily i zahraniční studenty a podle Terézie Kacianové, Slovenky, která studuje v USA od roku 2021, navíc odradí studenty z Evropy, kteří raději zůstanou doma a na Ameriku zapomenou.
Když Donald Trump, tehdy známý podnikatel a mediální osobnost, v červnu roku 2015 oznámil kandidaturu na prezidenta, již ve svém prvním kampaňovém proslovu v newyorské Trump Tower dal jasně najevo, že pokud vyhraje, americká imigrační politika se rapidně změní. Přestože zpřísnění nekontrolované imigrace různými formami, včetně postavení zdi na hranici s Mexikem, bylo v centru americké vnitrostátní a zahraniční politiky po desítky let, přístup a rétorika Donalda Trumpa se rapidně liší od jeho předchůdců, jak demokratů, tak republikánů.
George W. Bush a Barack Obama, přestože se na mnohém neshodli, k migraci přistoupili podobně. Deportace se týkaly striktně pouze imigrantů bez oprávnění k pobytu, zatímco imigrace oficiálními cestami byla podporována standardním vízovým systémem a přijímáním uprchlíků hledajících azyl.
„Existuje limit toho, kolik lidí může národ zodpovědně přijmout do své společnosti,“ řekl Donald Trump v Oválné pracovně v lednu roku 2018, téměř rok poté, co nastoupil do Bílého domu. V následujících letech s tímto přístupem a v souladu se svým „America First“ sloganem, obrátil hluboko zakořeněnou americkou ideologii o imigraci naruby: cizinci přicházející do Spojených států bez povolení k pobytu jsou nejen kriminálníci, ale hrozbou pro národní bezpečnost. Imigranti s legitimním vízem zase zhoršují americkou ekonomiku a pracovní prospekty Američanů.
Trump implementoval několik bezprecedentních strategií k zamezení imigrace již v prvním mandátu (2017-2021): zvýšení rozpočtu pro pohraniční policii, odmítnutí víz pro občany některých muslimských zemí či zpřísnění požadavků pro poskytnutí azylu.
Ve druhém mandátu svou rétoriku směrem k imigraci vyeskaloval. „Do zítřejšího západu slunce bude invaze do naší země ukončena,“ řekl Trump v den své inaugurace v lednu tohoto roku. V následujících měsících se vedle nekontrolované imigrace tedy znatelně zpřísnila i pravidla pro tu oficiální.
Pozornost je věnována především restrikcím ve výdeji amerických víz. Vydávání studijních víz bylo od května do července suspendováno a nově jsou žadatelé povinni sdílet své sociální sítě na vízovém formuláři a americké konzuláty online profily prohlíží. Zahraničním studentům na amerických kampusech také hrozí odebrání víz či dokonce deportace za účast na protestech a podobných aktivitách.
Terézia Kacianová, studentka psychologie a analýzy konfliktu na George Mason University ve státě Virginia, která přišla do USA dokončit střední školu a pokračovat na VŠ v roce 2021, v rozhovoru pro Studentské listy popisuje svoji dvojitou zkušenost se získáním studentských víz a vysvětluje, jak nepřátelský přístup k zahraničním studentům v USA může znamenat šanci pro evropské univerzity a dlouhodobý problém pro rozvoj amerického výzkumu a vědy.
Jak složité pro tebe bylo získat víza do USA v roce 2021? Zpřísnil se proces od té doby?
Získat víza pro mě nebylo vůbec složité – ani poprvé, ani podruhé. Poprvé mi je vyřizovala hlavně střední škola. Jediné, na co si mohu stěžovat, je zdlouhavost a jistá nudnost celého procesu. S dávkou trpělivosti ale všechno proběhlo hladce. Vyřizování víz nikdy není příjemná, ani poutavá činnost, ale protože jsem měla podporu obou škol – slovenské i americké – všechno se vyřešilo v pořádku.
Podruhé jsem si víza vyřizovala sama, ale protože šlo jen o jakési „prodloužení“ víz pod jinou instituci, všechno jsem mohla vyřídit přes internet, nemusela jsem se ani osobně dostavit na ambasádu v Bratislavě. Víza jsem dostala na delší dobu, než jsem původně potřebovala, takže mám dostatek prostoru dokončit školu později, čehož si velmi cením vzhledem ke svým dvěma oborům. Dává mi to možnost prodloužit si studium, pokud to bude potřeba.
Měly na tebe nebo na někoho z tvých známých vliv změny v přístupu k legální imigraci po nástupu Trumpovy druhé administrativy?
Ano, měly. Můj mladší bratr letos začal studium na vysoké škole v americkém státě Michigan. Začal žádat o víza právě v době, kdy prezident Trump zaváděl všechna svá zpřísňující opatření, a celý vízový proces se zastavil. Ambasáda USA na Slovensku úplně zablokovala veškeré schůzky týkající se víz, ale na jejich webových stránkách se o ničem takovém nezmínili – tedy americká ambasáda nevydala žádné varování ani oznámení, že byl vízový proces pozastaven, což způsobilo velký zmatek.
Mému bratrovi trvalo téměř dva měsíce, než se vůbec dostal do pořadníku na schůzku kvůli studentským vízům. Také musel zveřejnit všechny své sociální sítě, a když se nakonec na ambasádu dostavil, čekal ho velmi zdlouhavý proces prověřování jeho aktivit na sociálních médiích. Bylo to dost ironické, protože můj bratr má na Instagramu stále profilovou fotku z roku 2019. Kvůli tomuto prodlouženému procesu málem nestihl začátek školního roku v Americe.
Domníváš se, že by tyto změny mohly mít vliv na české a slovenské studenty, kteří dříve přemýšleli nad studiem v USA?
Rozhodně ano. Současné nepřátelské nastavení Spojených států vůči jakýmkoliv „imigrantům“ podle mého názoru odradí mnoho lidí, především však studenty. Univerzity v Evropě začínají mít stejné renomé jako univerzity ve Spojených státech a slovenské i české univerzity dělají vše pro to, aby si své studenty udržely. Kombinace všech těchto faktorů je podle mě silným signálem, že více studentů zůstane v Evropě a na Ameriku zapomene – ať už kvůli vysokým nákladům na studium, nebo kvůli celkově odrazujícímu postoji současné vlády USA.