S blížícím se Dnem lidských práv 10. prosince začíná také Maraton psaní dopisů. Akce, která má za cíl přinést spravedlnost obětem bezpráví, letos probíhá v České republice od 15. listopadu do 15. prosince. Spočívá v hromadném psaní velkého množství dopisů požadujících spravedlnost pro oběti bezpráví, tato psaní pak skončí ve schránkách politiků a úředníků daných států. Minulý rok se jenom z Česka odeslalo přes devatenáct tisíc dopisů a celosvětově se číslo vyšplhalo na desítky milionů. Svého cíle dosáhnou dopisy u více než jedné třetiny případů. Právě jejich množství je klíčové, a proto se počítá každý z nich.
Papírový dopis má v digitálním světě velikou váhu
Maraton pořádá Amnesty International, která za svou mezinárodní pomoc získala například Nobelovu cenu za mír nebo evropskou Erasmovu cenu. Organizace monitorující dodržování lidských práv a pořádající akce proti jejich porušování působí ve více než 150 zemích. Stejně tak se do Maratonu zapojují lidé takřka z celého světa. Každý rok se Maraton věnuje vybraným obětem bezpráví. Napsané dopisů vytváří na jejich adresáty mezinárodní tlak a oni je tak nemůžou jednoduše ignorovat. Zároveň je možnost napsat samotným obětem či vyjádřit podporu jejich rodinám.
Zapojit se není nijak složité. Nejprve je zapotřebí se zaregistrovat na stránkách maraton.amnesty.cz , kde jsou dále k dispozici informace o letošním ročníku Maratonu a podrobnější návod na napsání dopisu. Na stránkách je také vzorový dopis, který stačí přepsat či vytisknout. Důležitou součástí dopisů je požadavek, se kterým se pisatel na daného politika či úředníka obrací. Zpravidla to bývá propuštění z vězení, zmírnění trestu, nebo spravedlivé životní podmínky. Odeslat ho pak může na vlastní náklady, nebo jej pošle české odnoži Amnesty International a ta je odešle sama. Po celém světě se konají miliony akcí, kde se lidé sejdou a píší dopisy společně.
Vězněni v nelidských podmínkách
Letos je možnost pomoci čtyřem nespravedlivě odsouzeným lidem z celého světa. Jejich konkrétní boje se sice liší, všichni se ale snažili bojovat proti bezpráví, které v jejich zemích prosazují vlády. Spojují je také podmínky, ve kterých musí ve vězení trpět. Pakhšan Azizi čeká v íránské cele na trest smrti. Ženy jsou v její zemi v mnoha ohledech podřízeny mužům a jejich postavení se stále zhoršuje. Pakhšan se už jako mladá studentka pustila do boje za rovnoprávnost a mimo jiné pomáhala ženám v uprchlickém táboře v Sýrii. Po návratu do Íránu byla uvězněna na samotce, kde byla mučena a vydírána. Mučení si prožil také fotoreportér Sai Zaw Thaike v Myanmaru. Zde po převratu v roce 2021 svrhla armáda demokraticky zvolenou vládu a ujala se moci. Sai dokumentoval následovné systematické porušování lidských práv, zejména pak potlačování svobody projevu a tisku. Byl zatčen na cestě v humanitárním konvoji, když se rozhodl zachytit následky cyklonu Mocha.
Ve věznici v Novosibirsku si svůj dvanáctiletý trest odpykává Mark Kislicyna. Ruský aktivista bojoval za práva LGBT+ lidí, úřady ho přitom diskriminovaly za to, že je transmužem. Po začátku války na Ukrajině poslal na pomoc v přepočtu zhruba 200 korun. Byl obviněn za vlastizradu, odsouzen a uvězněn. V ženské věznici se mu nedostává hormonální léčby, což ohrožuje jeho zdraví. Právničce Sonie Dahmani hrozí za mřížemi až 25 let. Komentovala v různých pořadech situaci v Tunisku. Vyjadřovala se například proti krutým podmínkám ve věznicích a tvrdým zásahům vůči migrantům a uprchlíkům, za což ji úřady nechali zatknout.
Bojovnice z Amazonie
Poslední z letošních pěti obětí bezpráví jsou aktivistky v Ekvádoru. Dívky založily skupinu Bojovnic z Amazonie, jejichž cílem je zastavení flérování. Při těžbě ropy dochází ke spalování zemního plynu, což poškozuje životní prostředí a toxické částečky se dostávají i do amazonského pralesu. Obrovský dopad má také na zdraví obyvatel, výrazně zvyšuje výskyt rakoviny. Aktivistická skupina se začala proti bezohledné těžbě bránit u soudu, který s ní souhlasil a flérování zakázal. Rozsudek ale nic nezměnil a podle údajů ekvádorského ombudsmana flérování stále přibývá.
Jejich činnost vystavila Bojovnice z Amazonie do nebezpečí. Slovně jsou napadány i ministryní pro energetiku a doly. Před domem jedné z nich vybuchla podomácku vyrobená bomba. Ekvádorské úřady jim a jejich rodinám zajistí ochranu jenom, když upustí od svého boje, což ale aktivistky odmítají. Dopisy letošního Maratonu požadují zajištění bezpečí klimatických aktivistek a dodržení soudního rozhodnutí o zákazu flérování.
Dobré konce
Že Maraton psaní dopisů má smysl, dokazuje nespočet příběhů, které i díky této iniciativě skončily dobře. Pomoci se dostalo lidem z celého světa. V roce 2023 byl například omilostěn a propuštěn na svobodu právník Mohamed Baker. Egyptský obránce lidských práv se v rámci své profese věnoval obhajobě studentů, uprchlíků a vězňů. Maraton psaní dopisů se zasloužil také o vybudování pečovatelského centra a o finanční kompenzaci domorodému obyvatelstvu v Kanadském Grassy Narrows . Ti se od šedesátých potýkali se zdravotními komplikacemi a znečistěným životním prostředím, když vláda povolila vypuštění rtuti do místní řeky. Po třech letech vězení byl v dubnu 2022 propuštěn výkumník Ibrahim Ezz El-Din. Zabýval se dostupným a bezpečným bydlením v Egyptě, za což ho zatkla nejspíše tajná policie.
To je jenom zlomek životů, kterým Amnesty International pomohla. Maraton psaní dopisů má veliký mezinárodní dopad, a přestože se ne vždy podaří pomoci konkrétním lidem, jeho význam neklesá. Šíří povědomí o porušování lidských práv po celém světě a motivuje lidi, aby nebyli lhostejní a proti situaci zakročili. Zapojení každého člověka se počítá, ať už se rozhodne organizaci podpořit finančně, napsat dopis nebo šířit informace o boji za lidská práva po celém světě a sám sebe v této problematice vzdělávat.