Studenti napříč republikou podpořili v ulicích a na školách média veřejné služby. V hlavním městě prošel protestní pochod studentů k budově Ministerstva kultury. Za celou akcí stojí iniciativa Média nedáme!, která nesouhlasí s převedením jejich financovaní pod statní rozpočet, jak minulý týden navrhla vládní koalice.
„Veřejnoprávně, tak je to správně!“, jedno z hesel, které včera zaznělo na studentské stávce na podporu České televize a Českého rozhlasu. Protestující se po poledni shromáždili na náměstí Jana Palacha, kde si vyslechli řečníky z řad novinářů i mluvčích akademických obcí. Dav se pak společně přesunul na Maltézské náměstí, kde celá akce vyvrcholila potleskem na podporu pracovníků ČT a Čro a státní hymnou. Atmosféra byla klidná, ale odhodlaná. Klíče cinkaly a padaly výzvy za výzvou. Zapojili se především studenti. Ti předtím symbolicky opustili svou výuku za minutu dvanáct (11:59).
Kontroverzní návrh Oty Klempíře
Upozorňovali tím na možné přesunutí veřejnoprávních médií přímo pod stát. O tom se sice mluví už dlouho, nyní ale tento scénář nabývá reálnějších obrysů. Šéf kulturního rezortu Oto Klempíř totiž přišel minulý týden s návrhem, který by mohl změnit fungování médií veřejné služby. Podle něho by nově měly být oba mediální domy placeny skrze státní rozpočet, nikoliv koncesionářské poplatky. S tím zároveň přišli i s omezenějším rozpočtem, než se kterým obě instituce aktuálně operují. Televizi by měla vláda objem financí zkrouhnout o jednu miliardu, rozhlasu o 400 milionů korun. Tím by se stav rozpočtů obou médií vrátil do let 2008 a 2005. Kabinet Andreje Babiše chce nevratnou novelu zákona v platnosti od začátku příštího roku. Argumentují pak především tím, že tento bod mají ve vládním prohlášení.
Odezva stávkových výborů ČT a ČRo na sebe nenechala dlouho čekat, neboť včera odboráři vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost. Jeden z mluvčí iniciativy Veřejnoprávně, která se podílí na pohotovosti, uvedl, že by se poté přímá stávka podepsala na vysílání. Český rozhlas by naopak v případě protestní akce nenarušil žádným způsobem kontinuitu vysílání, uvedla v e-mailové komunikaci tisková mluvčí rozhlasu na dotaz redakce. Samotná média se obávají o svou budoucnost a nezávislost a požadují stažení výše vysvětleného konceptu.
„Nebojte se, studenti stojí za vámi“
Lidé z iniciativy Média nedáme!, kterou tvoří studenti z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, sdílejí stejné pocity. „My požadujeme, aby byl stáhnut zákon o médiích veřejné služby, který považujeme za alarmující ve spoustě případů. Ať už jsou to likvidační škrty v rozpočtu pro Českou televizi a Český rozhlas, nebo to, že se vůbec ruší nezávislé financování v rámci televizních a rozhlasových poplatků a nahrazují je financováním ze státního rozpočtu. To je pro nás naprosto nepředstavitelné, protože funkcí veřejnoprávních médií je politickou moc kontrolovat, ne aby jim schvalovala finance,“ řekl mi mluvčí a jeden ze zakladatelů iniciativy Tomáš Stráník. Společně k tomu vyzývají vládu k zahájení otevřené odborné debaty ohledně nezávislého a stabilního financování veřejnoprávních médií.
Zapojili se ale i žáci a školní parlamenty z jiných regionů. Celkem se zapojilo podle organizátorů 210 škol, od Aše až po Krnov. Většinou se zapojili formou symbolické stávky ve škole nebo zorganizovali veřejné shromáždění ve svém městě.
Začátek protestu
Po rozhovoru jsem se přesunul k protestujícím, kteří vyčkávali před Rudolfinem na zahájení programu. Příjemné počasí mělo patrně vliv na uvolněné rozpoložení studentů. Ke štěstí pořadatelů sluníčko za celý den nezalezlo.
Studenti vidí hlavní aspekt u ohrožení nezávislosti médií. Od toho se pak podle nich odvíjí následná objektivita a důvěryhodnost informací. „Čím dál více jde vidět, že jediný cíl vlády je přesunout financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, kde je bude moc ovlivňovat. Tím se chce zbavit nezávislé žurnalistiky u nás. Myslím si, že by média měla zůstat nezávislá, protože to je jeden ze zdrojů, jak se k nám dostávají informace, které nejsou nijak ovlivněné politikou, která se tady děje,“ řekl Tobiáš studující Právnickou fakultu na UK. Studentka mediálních studií v Praze Kateřina vidí situaci podobně: „Nechceme tady zažít, že média budou prezentovat něco, co třeba závislí přímo na někom ze shora. Záleží mi na tom, aby média byla autentická a aby každému přinášela, co vlastně potřebuje.“
Chvíli po půl jedné zdraví organizátoři demonstranty a přečtou jejich prohlášení, které je dost podobné tomu, co mi sdělil Tomáš Stráník. Na konci jejich monologu vyzývají k podpisu prohlášení od Díky, že můžem. Tu podepsalo už přes 62 tisíc občanů a 200 organizací. Ředitelka řečeného spolku Bára Stárek patřila také k jedním z řečníků. Ta vyzvala k neustálé občanské participaci, a také upozornila, že likvidace demokracie se uskutečňuje pomalu a na první pohled zcela nevinně. „Náš hlas je důležitý, protože svoboda a demokratické principy se většinou neztratí hned. Nezmizí
jediným rozhodnutím, ale kousek po kousku. Začíná to malými krůčky. Technickými změnami, které na první pohled mohou vypadat velmi nevinně. Stejně jako je tomu teď u veřejnoprávních médií. Ale my říkáme jasně: Média veřejné služby patří nám, občanům, a ne politikům.“
Za International press institute (IPS) přednesl svůj vzkaz i Robert Čásenský, který je také šéfredaktor webu Seznam Zprávy. Podotkl, že IPS nevidí žádný důvod ke změně financování a vyzval vládní politiky, aby od návrhu ustoupili. „A dovolte na závěr ještě jednu osobní poznámku. Na sociálních sítích jsem si přečetl hromadu vzkazů, že vy, studentky a studenti, máte sedět ve škole, mlčet a šoupat nohama.“ V ten moment se naplněné náměstí rozbučelo, jejž doprovázely i výrazy nepublikovatelné. Záhy Robert Čásenský dodal, ať se nenechají odradit a poděkoval, že před na náměstí dorazil. Bučení se lusknutím prstu změnilo v jásot.
Demonstrující během projevů nešetřili hlasitým potleskem nebo voláním nejrůznějších hesel, nejčastěji pak: „Média nedáme“ nebo „Ruce pryč od ČT.“
Možná inspirace u Orbána a Fica
Řečníci se ale netočili jen kolem otázky médií veřejné služby, ale také současným stavem kultury u nás. Hodně řečníků také narážela na stav veřejnoprávních médií na Slovensku a v Maďarsku. Toto téma často zmiňovali i studenti, se kterými jsem mluvil.„Chceme předejít těm situacím, které už nastaly v Maďarsku a na Slovensku, vyjádřit tím České televizi a Českému rozhlasu podporu,“ řekl mi za pochodu Jáchym, který nedávno dostudoval medicínu. Procházeli jsme zrovna z části rozkopanou Letenskou ulicí směrem k Nostickému paláci.
Podezřelý nádech i formální chyby
Opozice ve svých vyjádřeních často také naráží na tzv. slovenský scénář, hlavně pokud jde o kulturu a média veřejné služby. Návrh z pera vládní garnitury kritizuje i odborná veřejnost. Naráží nejen na její destruktivní povahu, ale také zásadní formální nedostatky, který s sebou dokument nese.
Například předseda ODS Martin Kupka již na začátku dubna deklaroval, že „vytáhnou spacáky“ a budou jednání o zrušení koncesionářských poplatcích blokovat všemi prostředky. Další z předsedů opoziční partaje, Zdeněk Hřib za pirátskou stranu se dokonce včerejší demonstrace zúčastnil. Sdílel k této příležitosti instagramový post, ve kterém ujistil studenty, že Piráti jsou v tom nimi a že udělají všechno, aby veřejnoprávní média ubránili. Hnutí Starostové a nezávislí pak na dnešek svolalo jednání celé opozice k iniciovaným změnám, které se týkají médií veřejné služby.
Na závažné odborné mezery upozorňují mediální odborníci. Irena Ryšánková v pořadu Newsroom České televize například upozornila na absenci základních vymezení pojmů, se kterými zákon pracuje. Třeba u pojmu „veřejnoprávní podnik“. Socioložka médií Marína Urbániková upozorňuje v souvislosti na převedení financování pod státní rozpočet, na zvýšení rizika politických zásahů. Ačkoliv si nemyslí, že by se to automaticky rovnalo zestátnění těchto médií.
„Perfektní zákony předkládá jenom Bůh,“ odvětil na kritiku včera médiím Oto Klempíř. Dále uvedl, že kvůli středečním protestům návrh nestáhne, nicméně dodal, že je nebere na lehkou váhu.
„Oni se nás bojí“
Cestou k budově zněly opět nejrůznější hesla, ale také studentská hymna. Tu nám pouštěl v zadních řadách kráčejícího davu patrně nejstarší účastník demonstrace, skrz magnetofon. Oslovení studenti jinak pochválili práci organizátorů a sdíleli své pocity o celém protestu a jeho atmosféře. „Já jsem úplně nadšenej z toho, kolik se nás tady sešlo. Spoustu mladých lidí, kterým není jedno, co se v naší zemi děje.“ „Mně přijde, že to je hlavně poklidný a všichni se cítí komfortně a bezpečně.“ „Super je to odcejpá, dobrý vibes jsou tady a je vidět, že všichni stojíme za tím samým,“ říkají mi postupně Filip, Barbora a Lucka z UK.
Po příchodu na Maltézské náměstí přebírají iniciativu protestující od pořadatelů. Kromě stále opakujících se hesel slyšíme i cinkání klíčemi nad hlavou. Nejzajímavější moment nastává ve chvíli, kdy z okna budovy vykoukne nejspíše jeden z pracovníků ministerstva. Chvilku si nás prohlíží, pak jen mávne rukou a zmizí nám z dohledu. Z davu se v tu ránu ozývají nová hesla jako: „Oni se nás bojí“ nebo „Oto, pojď ven“. Na konci jeden z řečníku vyzve k symbolickému potlesku pro všechny zaměstnance České televize a Českého rozhlasu. Následuje společně odzpívaná státní hymna a v tu ránu protest před budovou rezortu kultury, který trval víceméně 20 minut, končí.