Březen byl měsícem, ve kterém se uzavírala a zároveň přerušovala příměří. Izrael obnovil boje v pásmu Gazy a Rusko s Ukrajinou se dohodlo na zabezpečení námořních tras v Černém moři a na zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Blízký východ zůstal tématem nejen v kontextu Gazy, ale i díky situaci v Turecku, kde byl zatčen jeden z největších rivalů prezidenta Erdogana, a také kvůli Sýrii, kde proběhly masakry alavitů.
Izrael: Boje obnoveny
Izraelská armáda po několikatýdenním příměří znovu obnovila boje v pásmu Gazy. Operace Moc a meč, jak zní její oficiální název, začala 18. března překvapivým útokem izraelského letectva a dělostřelectva na pásmo Gazy. Prvotní noční útok si vyžádal přes 400 obětí. Počet civilních obětí v Gaze však stoupá. Útok byl schválen nejen izraelskými autoritami, ale také vládou Spojených států amerických. Později se do útoku zapojily i pozemní síly Izraele, které se probíjí do oblasti Rafáhu.
Izraeli se podařilo v následujících dnech zlikvidovat jednoho z nejvyšších představitelů palestinského teroristického hnutí Hamás Ismáíla Barhúma, který po několik let zajišťoval financování organizace.
Ve světě však vyvolal izraelský útok spíše rozpaky a odmítnutí, a to zejména kvůli masivním útokům, jejichž obětí se stávají povětšinou civilisté. Šéfka unijní diplomacie a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová prohlásila, že útok je „nepřijatelný“. Česká diplomacie, která je svým pozitivním postojem k Izraeli známá, se k situaci nevyjádřila a zůstala tak solidární se svým blízkovýchodním spojencem.
USA: Trump, Trump a zase jenom Trump
Už od svého nástupu do úřadu budí americký prezident vášně po celém světě a jinak tomu nebylo ani v březnu.
Hlavní téma tohoto měsíce byla pro Donalda Trumpa Ukrajina. Poté, co se diplomaté setkali v saudské Džiddě, obnovily Spojené státy vojenskou pomoc Ukrajině. Zástupci napadené země byli ale donuceni přistoupit na návrh třicetidenního příměří, který byl předložen Rusku. Kreml si však stanovil podmínky, které byly nesplnitelné. Důvod byl zřejmý, Rusové rozhodně nechtějí dát Ukrajině třicet dní na zotavení. Ze všeobecného příměří se nakonec stalo pouze zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Po setkání v Rijádu se dohodlo příměří i na moři, které má za cíl obnovit ruský a ukrajinský obchod v Černém moři. To, pro koho bude dohoda výhodnější, zatím není jasné, zdá se však, že pro Rusko.
Administrativa amerického prezidenta nelenila ani v zavádění nových cel. Ta se tentokrát zvýšila na dovoz automobilů na sazbu 25 %.
Turecko: Nepřítel státu (režimu)
Jeden z nejoblíbenějších tureckých politiků a také největších rivalů současného prezidenta Ekrem Imamoglu byl zatčen pro podezření z korupce. Zatčení, dnes již bývalého starosty Istanbulu (funkce byl zbaven po svém zatčení), přichází tři roky před prezidentskými volbami, ve kterých se jeví jako největší soupeř prezidenta Erdogana. Turecko demonstruje a vláda tvrdí, že justice je naprosto nezávislá. Demonstrace jsou přitom masivně potlačovány a dehonestovány. Proti postupu vlády k celé situaci se vyslovili i zástupci zahraničí, jako například šéf americké diplomacie Mark Rubio. Potlačení demonstrací také znovu ukazuje, že Turecko není ani minimálně způsobilé k vstupu do Evropské unie.
Sýrie: Vše při starém
Po prosincovém pádu režimu Bašára Asada, panovalo přesvědčení, že se Sýrie může vydat správným směrem. To vše však byla iluze, jinak tomu snad ani být nemohlo, přihlédneme-li k faktu, že samozvaným syrským prezidentem se stal Ahmad Šara, bývalý terorista z al-Kaidy. V březnu proběhl zatím největší masakr alavitů v zemi, jehož výsledkem bylo více než tisíc mrtvých. Nenávist vůči alavitům je způsobena nejen tím, že mezi ně patřil bývalý diktátor Assad, ale také tím, že je mnoho sunnitských radikálů je považuje za „nevěřící psy“. Kvůli tomu se mnoho z nich domnívá, že zabít je není zločin.
Vraždění dosáhlo naprosto nových rozměrů. Zabíjeni a mučení lidí těmi nejsurovějšími způsoby probíhá častokrát před zraky veřejnosti a kamer. Radikálové absolutně neberou ohledy na to, zda-li se člověk něčím skutečně provinil, na jeho pohlaví, ani na jeho věk. Pořádají se hony na alavity, kteří nejsou schopni se nijak bránit.
Co se stalo ve světě je souhrn toho nejdůležitějšího ze světové politiky v uplynulém měsíci, který vydává redaktor Ondřej Salák. Účelem je přiblížit ty nejdůležitější události světové politiky formou srozumitelnou pro mladou generaci.