Hned na počátku dubna se prezident Trump rozhodl nastavit svá „reciproční“ (vzájemná, vyrovnávající pozn. red.) cla. Na Ukrajině vyhlásil prezident Putin velikonoční příměří. Nejmenší stát světa – Vatikán – a s ním katolická církev ztratili papeže. Naopak druhá největší země světa – Kanada – volila v parlamentních volbách.
USA: Cla nastavit, cla zastavit!
Na počátku dubna potkal světovou ekonomiku obrovský šok, ten byl způsoben zvýšením cel největší světové ekonomiky – Spojených států amerických. Administrativa prezidenta Trumpa se rozhodla plošně navýšit cla více než 180 zemím světa, jen aby je o pár dní později znovu pozastavila. Ekonomové kritizovali zejména počty, podle kterých Trumpova administrativa určovala, jak vysoká cla na danou zemi uvalí. Celé představení nových cel se samozřejmě neobešlo bez úsměvných momentů, hitem sociálních sítí se stala například tabule, na které je uvedeno, že Evropská unie je země.
Po několika dnech kdy světová ekonomika, a také miliardáři blízcí Trumpovi, bili na poplach, se prezident Trump rozhodl většinu cel na 90 dní pozastavit. Jeho příznivci v celé situaci vidí geniální tah, zatímco odpůrci chaos a ohrožení světové ekonomiky jako celku. Ze strany lidí blízkých Demokratům padlo dokonce obvinění z manipulace s trhy.
Ukrajina: Velikonoční příměří
Ruský prezident Vladimir Putin rozhodl, aby na Velikonoční svátky byly pozastaveny boje na Ukrajině. Krátkodobé příměří mělo sloužit zejména jako propaganda Kremlu, ale patrně také jako vzkaz Spojeným státům americkým a návrhům jejich prezidenta na dlouhodobé příměří. Obě strany se hned z kraje příměří začaly obviňovat z jeho porušování. Vladimir Putin se rozhodl vyhlásit další krátkodobé příměří na oslavy konce druhé světové války v květnu, Moskva však stále odmítá návrhy na příměří, které by mohlo skutečně předcházet dlouhodobému míru.
Vatikán: Papež František zemřel
Vatikán a zároveň katolíci po celém světe ztratili smrtí papeže svou hlavu. František vykonával papežský úřad přes dvanáct let, během kterých stihl církev velice proměnit. Jeho odkaz světu tak bude zřejmě mnohem trvalejší. Již dnes se hovoří o tom, že se jedná o jednu z nejvýraznějších postav v moderních církevních dějinách. Na pohřbu zesnulého papeže se sešli státníci z mnoha zemí, nechyběli ani americký prezident Donald Trump a jeho Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Začátek volby nového papeže byl vyhlášen na 7. května.
Více o tom co čeká římskokatolickou církev po úmrtí papeže si můžete přečíst v mém článku na Studentských listech.
Kanada: Trump zajistil vítězství liberálům
Ještě před pár měsíci vypadala politická situace v Kanadě značně odlišně, průzkumy přisuzovali vládnoucí Liberální straně porážku a naopak vysokých zisků dosahovali Konzervativci. Není se čemu divit, Liberální strana se měsíce utápěla v různých krizích, mezi nimiž nechyběl ani odchod jedné z nejznámějších tváří světové politiky – Justina Trudeau. Volební preference, znovu ve prospěch liberálů, neposunul žádný Kanaďan, naopak to byl nový americký prezident Trump. Jeho administrativa mnohokrát vyhrožovala Kanadě mimo jiné i anexí. Celá tato situace vyústila v odpor Kanaďanů ke Konzervativní straně, která se snažila o smířlivější postoj k novému americkému prezidentovi. Liberální strana tak skončila v dubnových volbách vítězně.
Do parlamentu se dostala také strana Quebecký blok, jejímž hlavním programovým bodem je boj za nezávislost Quebecu, dále do parlamentu pronikla také sociálnědemokratická Nová demokratická strana.
Podrobněji vysvětluje politickou situaci v Kanadě článek Matyáše Zápecy, který vyšel na Studentských listech.
Co se stalo ve světě je souhrn toho nejdůležitějšího ze světové politiky v uplynulém měsíci, který vydává redaktor Ondřej Salák. Účelem je přiblížit ty nejdůležitější události světové politiky formou srozumitelnou pro mladou generaci.