Největší světovou událostí v předešlém měsíci byla bezpochyby schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina. V pásmu Gazy vyhlásila OSN hladomor. Na konci měsíce zahájily izraelské síly prvotní útoky na město Gaza. Ázerbájdžán a Arménie po několika desítkách let uzavřely mír v konfliktu o Náhorní Karabach.
USA/Rusko: Jednání bez výsledku
Poprvé od počátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu se sešel prezident Ruska se svým americkým protějškem. Ostře sledované setkání se odehrálo na Aljašce – tedy na území USA. to znamená, že Spojené státy mají povinnost zadržet osoby, na které je vydaný mezinárodní zatykač. Takou osobou je i ruský prezident Vladimir Putin. Mezinárodní právo se, v jeho případě, ne vždy dodržuje, jako například při jeho návštěvě v Mongolsku v roce 2024.
Ke schůzce vyzval americký prezident Donald Trump, jehož záměr byl zcela jasný – dosáhnout alespoň krátkodobého příměří na Ukrajině. Do aljašského Anchorage dorazil například i ruský ministr Sergej Lavrov, který na setkání přijel v mikině s provokativním nápisem CCCP (SSSR) na mikině odkazujícím na Sovětský svaz. Prezident Putin, jak má ve zvyku, přijel se zpožděním. Ruská média uvádějí, že se měl zdržet v městě Magadan na ruském dálném východě. Zvláštní symbolikou může být, že město bylo využíváno, jako jedno z nejdůležitějších tranzitních míst pro vězně gulagu.
Očekávání po celém světě byla velká, a proto se dá bez jakýchkoliv pochybností říct, že se jednalo o jednu z největších mediálních událostí roku. Ihned po příjezdu Vladimira Putina následoval moment, který vyvolal značné emoce. Hledaný válečný zločinec sestupuje z letadla Iljušin Il-96 na červený koberec. Na jeho konci se nachází hlava státu, jenž je považován za lídra svobodného světa. Přátelsky si podávají ruce. Celá scéna si vyžádala mimořádný mediální prostor.
Jednání trvalo několik hodin a nabídlo další zajímavé momenty. Například když vládce Kremlu přivítala otázka, kdy přestane zabíjet civilisty. Novináři se odpovědi nedostalo. I na další otázky v podstatě neodpověděl.
Výsledkem setkání mělo být příměří, které by umožnilo postoupit k dalším jednáním o trvalém míru. Nic takového se však nekonalo a celý summit skončil pro amerického prezidenta poněkud neslavně, a to pouhou pozvánkou ruského vládce do Moskvy.
Izrael/Palestina: Hladomor
O zhoršené humanitární situaci v pásmu Gazy hovoří média a lidskoprávní organizace již několik měsíců. Celá situace se v současnosti častokrát označuje pojmem genocida, jak ji pojmenovávají například organizace Amnesty International. Přísun potravin do pásma je současně značně komplikovaný konfliktem mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Izrael v minulosti také přísunu potravin zamezoval.
V Gaze mají dle OSN trpět nedostatkem potravin až statisíce lidí. Izrael prohlášení OSN o hladomoru v Gaze odmítá a tvrdí, že pásmo dostalo od počátku konfliktu potravin dost. Využívání hladovění v konfliktu je přitom klasifikováno jako válečný zločin a úmrtí hladem lze klasifikovat jako válečný zločin úmyslného zabíjení.
Na konci sprna zaútočila izraelská vojska na samotné město Gaza, což humanitární situaci ještě zhoršilo. V samotné Gaze jsou však nadále drženy izraelské rukojmí a ostatky těch, kteří zajetí nepřežili. Izraelská společnost přitom volá po dohodě s Hamásem, která by vedla k jejich propuštění. Vláda židovského státu povolala tisíce rezervistů, kteří mají podpořit novou ofenzívu. Izrael shodil nad městem letáky vyzývající civilisty k odchodu do jižní části pásma. Do čtvrti Šajch Radván měla izraelská armáda, dle informací svědků, vyslat několik starých nákladních vozidel a ty na dálku odpálit, čímž zničila několik budov.
Ázerbájdžán/Arménie: Mír po desítkách let
Rozpad Sovětského svazu znamenal, že oblasti, které dříve sice spadaly pod centrální vládu v Moskvě, začaly řešit nové problémy – jak určit hranice na sporných územích. Pro postsovětský prostor se stalo typické vedení válek, do kterých nepřímo vstupovala Ruská federace. Ta celou oblast stále vnímá, jako svou sféru vlivu.
Jeden takový konflikt se vyrojil i na Kavkaze, a to mezi Ázerbájdžánem a Arménií o oblast Náhorního Karabachu. Stala se zde podobná situace, jako v případě poloostrova Krym. Oblast Náhorního Karabachu byla v rámci Sovětského svazu přidělena Ázerbájdžánské sovětské socialistické republice, ačkoliv na jejím území žili převážně Arméni. Po rozpadu Sovětského svazu byl Náhorní Karabach uznán, jakožto legitimní součást Ázerbájdžánu. Arménské obyvatelstvo oblasti požadovalo připojení k nově vzniklé Arménii. Jejich nespokojenost vyvolala etnické nepokoje, které vyvrcholily ozbrojeným střetem obou zemí. Vleklá válka, ve které zpočátku vítězila arménská vojska, vyhnala ze svých domovů tisíce lidí. Konečnou fází konfliktu byla velká ofenzíva Ázerbájdžánu, který získal většinu původně ztraceného území Náhorního Karabachu. Do konfliktu se za mnoho let zapojilo zejména Rusko a Turecko.
Po letech přerušovaných bojů zprostředkoval americký prezident Trump podpis mírové dohody mezi lídry obou zemí. Pro Spojené státy to znamená zvýšení svého vlivu v oblasti, kterou si Rusko nárokuje, jako svou sféru vlivu. Washington za sjednání míru převezme kontrolu nad tranzitním koridorem, který spojuje Ázerbájdžán s jeho exklávou Nachičevan a také zavedení vojenské spolupráce s Ázerbájdžánem.
Co se stalo ve světě je souhrn toho nejdůležitějšího ze světové politiky v uplynulém měsíci, který vydává redaktor Ondřej Salák. Účelem je přiblížit ty nejdůležitější události světové politiky formou srozumitelnou pro mladou generaci.