Od 3. do 7. září se v jihokorejském hlavním městě Seoulu koná Fashion Week. Letošním tématem je udržitelnost. Účastnící se značky přišly s tzv. eco-friendly nápady a inovacemi, a předvedou je na Dongdaemun Design Plaza. V tomto článku se dozvíte více o výtvorech, co se projdou na přehlídkovém molu, o vztahu Jižní Korei a životního prostředí, a taky o nadměrné konzumaci rychlé módy.
Téma přehlídky
Letošní zářijový Fashion Week se koná v duchu udržitelnosti a šetrnosti k životnímu prostředí. Značky upřednostňují ekologicky prospěšné výtvory a snižování odpadu nad aktuálními sezónními trendy a nadbytečné spotřebě materiálu.
Například značka Hyosung TNC pracuje s principem přetváření odpadu, jako jsou staré PET lahve nebo rybářské sítě, a recyklování jej na luxusní látky, aniž by jinak ublížily přírodě nebo životnímu prostředí. A nebo značka Partsparts, která bere přebytečné látky a záplaty a šije z nich pomocí zajímavých vzorů nové oblečení.
Organizátoři se pokouší o to, aby z události byla více než jen módní přehlídka, a snaží se poslat světu mnohem důležitější zprávu.
Hlubší myšlenka
Přehlídka podporuje změnu v módním průmyslu, kde udržitelnost by měla ovlivňovat nejen módní značky, ale tak i spotřebitele a zákazníky. Ukazuje nám, že to jde i jinak. Že můžeme odolávat „trendu“ nadměrné konzumace nových věcí a vrátit život tomu, co už tu máme. Svým způsobem protestuje proti rychlé módě, a snaží se nám říct, že i recyklovaný a sešívaný kus oblečení může být fešný a přehlídky-hodný kousek.
Cílovou skupinou jsou mileniálové a Gen Z. Právě tyhle dvě skupiny jsou v tomto tématu nejuvědomělejší. Vědí, jaký dopad má nadměrná konzumace dopad na naše životní prostředí a podporují udržitelnost. Právě nejvíce lidí těchto věkových skupin je součástí woke kultury. Woke už není jen termín o politické ideologii, ale už je i součástí enviromentální uvědomělosti a sociálních tužeb.
Jižní Korea a životní prostředí
Samotná Jižní Korea se snaží chránit naše životní prostředí. Třeba přes 500 větrných elektráren podél provincie Jeolla, nebo pomocí kryté solární cyklostezky. Mimo jiné má Korea elektrárny na vodě, které sbírají sluneční energii a chladí se vodou, s o 10 % lepší výkonností. Korea také zavedla tzv. eko-kredity, kde člověk dostane malý peněžní výdělek za každou environmentálně prospěšnou platbu, jako je jízda MHD nebo volba papírového kelímku v kavárně.
K roku 2050 chce Korea dosáhnout uhlíkové neutrality, a vláda navýšila rozpočet na financování projektů pro snížení emisí CO2. Recyklace je jedna z jejich hlavních priorit, a proto až 87,6 % vyprodukovaného odpadu se v Korei recykluje. Některé firmy, které mají na svědomí největší množství znečistění, vydělávají peníze na prodeji emisních povolenek – to je dokument, který firmám povolí uvolnit 1 tunu CO2 do atmosféry. Za osm let tyto společnosti prodejem emisních povolenek vydělaly 8,3 miliardy korun.
Přílišná spotřeba v módním průmyslu
Nadměrná konzumace – jeden z největších enviromentálních problémů moderní doby. Marketing a sociální sítě normalizovaly neustálou spotřebu. Většina produktů ani není stavěná na to, aby vydržela, a nutí zákazníka si neustále pořizovat nové produkty. Za nadměrnou konzumaci můžou impulzivní nákupy, nebo srovnávání se s okolním světem a uvědomování si, o co člověk přichází.
Jedná se hlavně o tzv. Fast Fashion neboli rychlou módu. Tento termín popisuje levné a nekvalitní, narychlo vyrobené oblečení, které pasuje do nejnovějších trendů. Masy nového oblečení se vyrobí velmi narychlo, a ihned se posílají do obchodů. Takový módní průmysl způsobí mnohem více emisí, než třeba letectví. Dnešní Fast Fashion značky mají až 52 mikrosezón, což znamená, že nové nápady a trendy přicházejí prakticky každý týden.
Nadměrná konzumace, anglicky overconsumption, je nejen problematická ve spotřebě materiálů, ale i v odpadu, který za sebou zanechá. Když si člověk koupí něco nového, musí se nejdříve zbavit něčeho starého, a právě tyto předměty způsobují takové množství odpadu. Každá fáze života jednoho z těchto produktů ubližuje životnímu prostředí – od náročné výroby, přes sofistikovanou přepravu, až do využití a pozdějším vyhození. Výroba je závislá na vodě a palivu, dodávka znamená emise, a když se produkt později rozbije, k čemu byl již předurčen, spotřebitel ho vyhodí a vytváří se tím další a další odpad.
Jak bojovat s nadměrnou konzumací?
Tímto se vracíme k hlavnímu tématu Seoulského Fashion Weeku. Je spoustu možností, jak můžeme v našem každodenním životě napomáhat životnímu prostředí, jako je třeba recyklace odpadu, a navrácení životu již existujících věcí. Hlavní je udržitelnost. Jeden člověk nezvrátí celou kulturu nadměrné spotřeby, ale každý individuální krok je krok ke kolektivní změně.