Káthmándú zažilo v posledních dnech a týdnech násilné protesty a naprostý chaos v ulicích. Naštvání z korupce v zemi posílila rozbuška, kterou se pro demonstranty stalo náhlé rozhodnutí vlády, kterým zablokovala dvacet šest sociálních sítích (Instagram, Facebook, WhatsApp, X aj.). To vyhnalo do ulic především mladé Nepálce, proto jsou tyto protesty často označovány jako „protesty generace Z“. Během násilných nejhorších nepokojů za poslední desetiletí státu přišlo o život 72 Nepálců a dalších 191 bylo zraněno.
Celé dění nakonec vedlo k rezignaci premiéra Khagdy Prasáda Oli a několika dalších ministrů. Po rozpuštění parlamentu nově povede Nepál prozatímní premiérka Sushila Karki. Pojďme se ale vrátit na začátek k příčinám těchto brutálních dní, pohár trpělivosti totiž přetékal už dlouho.
Neuchopení demokracie
Po pokojné revoluci v roce 2006 se Nepál stal sekulárním státem, o dva roky později federativní republikou. S těmito změnami skončila nejen deset let trvající občanská válka, ale ke svému konci došlo také jediné hinduistické království, které existovalo 240 let. Do vedení země usedla Komunistická strana Nepálu, či také maoistická strana, ze které pocházel také teď už bývalý premiér.
Od změny režimu však země byla a nadále je silně nestabilní a ekonomicky utlumená. Stále přítomná korupce, závislost na remitencích (finanční prostředky zasílané občany státu ze zahraničí do země jejich původu, pozn. red.), stagnující průmysl, vysoká nezaměstnanost. Hospodářský růst činil mezi lety 2008 a 2022 v průměru pouhá 4 %, což je oproti průměru jihoasijského regionu nízké číslo. Mezi hlavní příčiny všech těchto znepokojivých faktů a čísel patří emigrace, 13 % Nepálců pracuje v zahraničí. Především právě kvůli, již zmíněné, dlouhé občanské válce. Zdejší neutěšenou ekonomickou situaci přiživilo mimo jiné nejisté politické dění, žádná vláda zvolená od rozpadu monarchie nedokončila své funkční období.
Občanům ale také vadí očividný nepotismus a do očí bijící socioekonomické rozdíly mezi politickou elitou a prostými občany. Právě na sociálních sítích se šířila videa, která na tuto skutečnost upozorňovala. Takzvané „Nepo Kids“, jak je lidé označují, jsou děti celebrit a politických elit, které veřejnost obviňuje z protekce. Výhody získávají děti právě díky rodinným vazbám, peníze daňových poplatníků používají k financovaní přepychového životního stylu a zahraničním cestám. Kritika tehdejšího vládního kabinetu vzrostla, čehož si povšimnul také úřad premiéra K.P. Šarma Oliho. Vláda následně přišla s neúspěšným pokusem o zákaz sociálních sítí, které promeškaly termín 3. září, do kterého se sítě měly podle nového kontroverzního zákona registrovat u úřadů země. Kritici obvinili vládu, že se zákazem, který byl následně zrušen, snaží potlačit protikorupční kampaň.
Dva dny
V pondělí započal převrat. Protest neměl žádné formální vedení, lidé se začali samovolně přidávat a vyjádřovat svůj nesouhlas s korupcí a nedávno vydanými restrikcemi. Demonstrace v ulicích eskalovaly, když se demonstranti pokoušeli vniknout do budovy parlamentu. Armáda použila proti davu gumové projektily, slzný plyn, vodní děla i ostrou munici. „Plánovali jsme pokojný protest s kulturními akcemi a zábavou. Během prvních několika hodin vše probíhalo podle plánu, dokud se k protestu nepřipojily některé vnější síly a kádry politických stran, které začaly pobuřovat ozbrojené síly a házet kameny,“ uvedl pro Al Jazeeru jeden z organizátorů. Den eskalace si vyžádal nejméně devatenáct obětí. V reakci na to složil svůj mandát ministr vnitra, vláda zrušila i kontroverzní zákaz sociálních sítí a vyhlásila zákaz vycházení ve velkých městech. Hnutí ale v reakci na nepřiměřenou odezvu od policistů požadovalo více – rozpuštění parlamentu.
V úterý se situace zostřila do nepředstavitelné míry. Lidé porušovali zákaz vycházení a opět se shromažďovali v ulicích. Výsledek byl takový, že protestující vtrhli do rozsáhlého komplexu Singha Durbar, kde sídlí mimo jiné i úřad vlády a premiérova kancelář, a zapálili ho. Stejně skončilo i parlamentní sídlo, některé ministry musely dokonce z jejich rezidencí zachraňovat vrtulníky. Násilnému útoku se nevyhnul ani pětinásobný premiér země, Sher Bahadur Deba, předseda strany Nepálský Kongres, která byla součástí vládní koalice. Útočnici měli napadnout i jeho manželku, která vedla resort zahraničí. V ulicích propukl ještě větší chaos než při pondělku, nepokojů využili také vězni, kteří začali utíkat z věznic. Premiér rezignoval a s ním i další ministři. Padla vláda a nad státem dočasně převzala kontrolu armáda. Nyní má již moc nová prozatímní premiérka Sushila Karki, bývalá předsedkyně nejvyššího soudu a první žena v této funkci v historii země.
Jak to, že se protesty zrvhly do brutální roviny?
Mnoho studentů a dalších mladých lidí jsou přesvědčení, že do protestů se infiltrovali lidé, kteří způsobili veškeré žhářství a výtržnosti v ulicích a na adresu nejen vládních politiků. Popisuje to například jedna z mnoha tváří protestů, Ashutosh Basnet, pro indický televizní kanál Republic World. Násilné demonstranty nazval „kriminálníky“, někdo je prý poslal na protesty, aby prováděli násilné kroky, které původně nebyly zamýšlené. Nicméně zatím nejsou žádné důkazy o tom, o jakou skupinu lidí, či jaké konkrétní osoby by se mělo jednat. Stejně tak je to u žhářského útoku na parlamentní budovu a další politické objekty. Nemálo lidí, i mezi studenty, vidí přesvědčení o infiltraci cizích skupin jako šíření konspiračních teorií. Právě domnělá infiltrace patří nyní po svržení vlády mezi hlavní témata na veřejném subredditu r/Nepal.
„Youth against corruption“
Hlavní skupina, která veřejně organizovala nepálské protesty (těch skupin bylo určitě více, ale tato má nejvíce oficiální či veřejný status), byla Hami Nepal (v překladu Můj Nepál), která se domlouvala přes internetovou platformu Discord. Jejich kanál nesl název „Youth against corruption“. Kanál nebyl moderovaný, takže každý mohl napsat cokoliv. Tato volnost se začala projevovat po pondělním nepřiměřeném aktu armády, při kterém zemřelo několik mladých lidí. V tu chvíli začali lidé v kanálu volat po násilnostech na politicích. Stupňující se výroky volaly po zabíjení potomků představitelů vlády a dalších lidí z vysoké politiky země. Ovšem poté, co se úterní demonstrace proměnily ve žhářství, většina členů volalo po zklidnění situace, která se opravdu zklidnila až po zhruba třech hodinách po rezignaci předsedy vlády. Jde také pravděpodobně o první použití této platformy ke koordinaci tak masových protestů.
Z kanálu se navíc stal „parlament Gen Z v Nepálu“, který rozhodoval o budoucnosti země a její ministerském předsedovi. Právě tam po několika hlasováních a diskusích získala podporu současná prozatímní premiérka. Ve čtvrtek měla krátce poté mluvit s prezidentem Ramchanda Paudelem a také s vedením armády. Prezident vyzval občany k uklidnění situace a slíbil, že se pokusí co nejrychleji najít adekvátní řešení pro všechny strany. Pozdější rozpuštění Sněmovny reprezentantů, které prezident nařídil, označily nejsilnější politické strany, včetně Nepálské advokátní komory za rozhodnutí, které narušuje ústavní celistvost země.
Všeobecné volby v Nepálu se mají konat pátého března příštího roku. Nová premiérka Suhila Karki do nich kandidovat nebude, ale úřadovat začala brzy. Od pondělí budou oběti drsných protestů nazývané mučedníky generace Z. Jejich rodiny dostanou také každá od státu 1,5 milionu rupií (Přibližně 220 tisíc korun českých). Jmenováni byli také tři noví dočasní ministři, konkrétně v oblasti energetiky a dopravy, sektoru financí a resortu vnitra a spravedlnosti.