V úterý 25. března se v kavárně Kafe a Hrnky sešli mladí politici, aby naslouchali zkušenějším politikům a také aby sami diskutovali. Událost pořádaná Asociací mládežnických politických organizací neunikla ani Studentským listům.
Budoucnost demokracie v Evropě
První část programu byla věnována diskusi s prorektorkou Univerzity Karlovy a bývalou místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou a Vítem Dostálem, publicistou a výkonným ředitelem Asociace pro mezinárodní otázky.
V prohlášeních zaznělo mnoho zajímavých výroků, ať už na téma rumunských voleb, případné evropské armády nebo politické situace v Polsku a na mnoho dalších.
Celá první část debaty byla zakončena poselstvím, jehož obsahem byl zejména apel na osobní motivaci mladých politiků.
Debata mladých politiků
Na debatě se sešli zástupci Mladých zelených, Mladého pirátstva, TOP týmu, Mladé ODS, Mladých sociálních demokratů, mSTANu, Mladého ANO a Mladých lidovců.
Diskuse začala vcelku logicky, a to otázkou na význam mládežnických organizací. Všichni dotázaní odpověděli vcelku předvídatelně, a to tím, že jejich význam je ve společnosti nepostradatelný. Zástupkyně mSTANu Julie Smejkalová uvedla, že jsme se jako mladí lidé „narodili v demokracii, a tak si ji natolik nevážíme“. V podobném duchu pokračovala Kateřina Pastorková z TOP týmu, která se vyjádřila, že „demokracie je o tom pečovat“. František Hájek, zástupce Mladých zelených, prohlásil, že oproti své domovské straně mohou být mnohem „radikálnější“ a také, že se nemusí natolik obávat kritiky.
Diskuse zabrousila i do problematiky angažovanosti mladých lidí v politice. František Talíř (Mladí lidovci) řekl, že by se školství mělo zaměřit na výuku moderních dějin, což by participaci mladých na veřejném dění mohlo pomoci. Na potřebě výuky moderních dějin se nakonec shodla většina zástupců. První místopředseda Mladého ANO uvedl, že bychom měli jako společnost, pociťovat „kolektivní zodpovědnost“. Rozkol vyvolala například otázka na potřebu přípravy občanů k obraně státu, nebo otázka: „Je vojenská podpora Ukrajiny nezbytná pro budoucnost Evropy?“ Zde se projevila větší neshoda, proti hlasoval například předseda Mladých sociálních demokratů Luděk Svoboda.
Další důležitou součástí debaty byly rychlé otázky na mladé politiky, které bychom mohli označit za otázky „na tělo“. Zde největší překvapení představovalo prohlášení Dominika Koldera z Mladé ODS, který na otázku, zda-li by byl pro přijetí Eura, odpověděl, že ano.
Úplný závěr debaty představovaly vyhlídky mladých politiků do budoucnosti. Ze všech odpovědí bylo zřejmé, že všichni mají chuť pracovat na zlepšení života v naší zemi. To, jakým způsobem se debata vedla, jasně ukazovalo, že mladí politici mají chuť spolu spolupracovat, navzdory svým odlišným názorům. Jejich starší kolegové se u nich mají hodně co učit.