Skupině poslanců v čele s Barborou Kořanovou (ANO) se podařilo dát dohromady padesátku podpisů ke svolání mimořádné sněmovní schůze, na níž se bude mimo jiné projednávat návrh na uzákonění stejnopohlavního manželství. Poslanci se budou ve sloučené rozpravě bavit také o protinávrhu, který by naopak manželství definoval v Ústavě jako svazek muže a ženy. Novela občanského zákoníku o homosexuálních svazcích má šanci projít do druhého čtení, její budoucnost je však v tomto volebním období značně nejistá. 

Poslanecká sněmovna bude ve čtvrtek 29. dubna projednávat stejnopohlavní manželství. Poslanci a poslankyně napříč politickým spektrem v čele s Barborou Kořanovou (ANO) dali dohromady 50 podpisů ke svolání mimořádné sněmovní schůze, kde se bude mimo jiné o tomto návrhu jednat. Stejnopohlavní svazky jsou plánovány jako v pořadí první bod agendy, vedle nich se bude jednat ve sloučené rozpravě také o návrhu na ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy (jejíž uzákonění by stejnopohlavní svazky de facto znemožnilo) a o tisku, který by zakázal cenzuru příspěvků uživatelů sociálních sítí.

Novela, která by umožnila vstupovat do manželství také gayům a lesbám, byla předložena skupinou poslanců a poslankyň z hnutí ANO, Pirátů, sociálních demokratů, TOP 09, STAN a komunistů již v červnu 2018. Od té doby zákonodárci tisk projednávali celkem třikrát. Naposledy letos v březnu, kdy však na jednání kvůli jinému pevnému bodu zbyly pouhé čtyři minuty. Ani jednou zatím nedošlo k hlasování o postupu návrhu do druhého čtení, kdy probíhá projednávání ve sněmovních výborech.

Kdo převáží

Za uzákonění stejnopohlavních svazků dlouhodobě lobbuje iniciativa Jsme fér, za níž stojí lidskoprávní a LGBT organizace, mimo jiné Prague Pride nebo Amnesty International. Zástupci kampaně, která nedávno oslavila čtyřleté výročí, do mimořádné sněmovní schůze příští týden vkládají velké naděje. „Zda k hlasování skutečně dojde, záleží hlavně na tom, jestli budou některé strany jednání zdržovat svými projevy, nebo konečně umožní hlasování,“ řekla Studentským listům právnička Jsme fér Adéla Horáková.

Podle ní bude při hlasování hrát podstatnou roli to, zda se v sálu v den mimořádné schůze sejde více příznivců nebo odpůrců návrhu – Sněmovna totiž kvůli epidemiologickým opatřením jedná v polovičním režimu. Horáková podle svých slov doufá, že návrh postoupí do druhého čtení už kvůli odborné a seriózní debatě na sněmovních výborech. „I ti, kteří zatím s podporou váhají, budou mít možnost si ve druhém čtení a ve výborech svůj názor dotvořit,“ věří právnička iniciativy.

Rozštěpený jazýček na vahách

Příznivci stejnopohlavního manželství zřejmě budou moci počítat s hlasy zástupců Pirátů, kteří návrh dlouhodobě jako celek podporují. Naopak jednoznačně nebo většinově proti jsou lidovci, ODS, SPD, Trikolóra a nezařazení poslanci kolem Lubomíra Volného. Z jejich řad se naopak verbovali předkladatelé zmíněného protinávrhu, který by manželství ústavně definoval jako svazek muže a ženy a o němž se zřejmě také bude příští týden jednat. Poslanci v čele s Markem Výborným (KDU-ČSL) argumentují ochranou tradiční podoby rodiny i tím, že Česko je jednou z mála zemí střední a východní Evropy, která podobnou definici manželství ve své ústavě zapsanou nemá.

Jiné poslanecké kluby jsou v otázce rozštěpené. Mezi nimi je i nejsilnější klub hnutí ANO. Ten přitom zjevně bude při případném hlasování vzhledem ke své velikosti pomyslným jazýčkem na vahách. Jedním z nejvýraznějších podporovatelů v rámci vládního hnutí je i zmíněná poslankyně Barbora Kořanová, která se podle svých slov snaží se skeptičtějšími kolegy o návrhu mluvit a přesvědčit je. Někteří z nich, jako jsou třeba Aleš Juchelka nebo Milan Brázdil, patří k iniciátorům zmíněného protinávrhu, který by stejnopohlavní sňatky zakázal ústavně.

„Samozřejmě se o to pokouším od samého počátku, ale máte kolegy, kteří jsou například věřící nebo silně konzervativní a ty prostě nepřesvědčíte, dále pak poslankyně a poslance, kteří podporují střední cestu,“ vysvětluje pro Studentské listy Kořanová. Naráží tím na to, že někteří politici sice odmítají možnost, aby homosexuálové mohli uzavírat manželství, ale podporují „kompromis“, který by manželství heterosexuálů a registrovaná partnerství homosexuálů postavil na stejnou úroveň. Doposud mezi nimi existuje řada praktických rozdílů.

Včetně lidovců

Právě skeptické poslance se snaží o potřebě stejnopohlavního manželství přesvědčit iniciativa, která rozesílá členům dolní komory parlamentu dopisy s prosbou o podporu návrhu. Stojí za ní LGBT aktivista Kryštof Stupka. „Celá iniciativa vznikla na základě celkové frustrace z toho, jak dlouho už se hlasování o novele o rovnosti táhne,“ říká Stupka Studentským listům. Podle svých slov přemýšlel nad tím, jak o potřebě návrhu přesvědčit poslance, kteří se vždy při hlasování o jeho zařazení na program Sněmovny zdrží. Impulzem pro něj byl známý dopis devítileté Emmy z dětského domova herci Danielu Krejčíkovi.

„To mi dalo ten nápad, že bychom měli psát e-maily a volat poslancům s osobními příběhy a mluvit s nimi o tom, jak je pro nás novela důležitá,“ vysvětluje LGBT aktivista. Protože musel odpovídat na spoustu dotazů ohledně toho, koho a jak kontaktovat a jak zprávu formulovat, tak se rozhodl, že bude lepší připravit jednoduchou platformu, kde lidé všechny podstatné informace najdou. „Jsem opravdu nadšený z toho, jak se to rozrostlo a kolik už jsem viděl poslaných dopisů,“ říká Stupka. V rámci iniciativy oslovuje poslance všech klubů, včetně lidovců, kteří vůči stejnopohlavnímu manželství nejaktivněji vystupují.

Schválení jako zázrak

To, zda se stejnopohlavní manželství příští týden ve čtvrtek podaří skutečně prohlasovat, je však značně nejisté. „Věřím, že by návrh mohl postoupit do druhého čtení v případě, že nebudou probíhat cílené obstrukce ze strany odpůrců,“ říká jedna z jeho iniciátorek Barbora Kořanová. K tomu, že by návrh mohl projít celým legislativním procesem, je však politička hnutí ANO značně skeptičtější.

„Do konce volebního období zbývá půl roku a jsou zde i jiné priority. Návrh je navíc z pohledu parlamentních procedur na samém počátku a jeho schválení ve třetím čtení bych považovala za zázrak,“ míní poslankyně Kořanová. Návrh po případném schválení Poslaneckou sněmovnou musí ještě posvětit spíše pravicově a konzervativně orientovaný Senát a podepsat prezident Miloš Zeman. Ten se k němu v minulosti vyjádřil odmítavě.