Úspěšná americká kapela se po pěti letech opět vrací na scénu. Po rozpadu na „dobu neurčitou“ se členové opět sešli ve studiu a nahráli novou desku (((((ultraSOUND))))). Čím si skupina The Neighbourhood prošla za dobu svého (ne)fungování a dokáže se po návratu dostat opět na vrchol?
Kapela The Neighbourhood, známá také pod zkratkou The NBHD, je indie alt-rock-popová kalifornská skupina z Newbury Parku. Jejich původ se přímo otiskl do jejich tvorby, a to nejen v textech písní, ale i v jejich stylu a vizáži. Monochromatické barvy, kožené bundy, sluneční brýle a obrácený domeček jsou už léta jejich osobitými symboly a atmosféra Los Angeles z nich jen sálá. Kapela si za všechna léta svého působení (i nepůsobení) prošla mnohými úspěchy, ale i kontroverzemi. Má pět členů – J. Rutherford, Z. Abels, J. Freedman, M. Margott a B. Fried – a působí na globální hudební scéně již od roku 2012. Navzdory svému americkému původu má kapela britský název, se kterým přišel její manažer kvůli ochraně autorských práv. V americké angličtině se totiž ve slově neighbourhood „u“ nepíše, ale jelikož už tehdy existoval stejnojmenný seriál, kapela prakticky neměla na výběr.
Kariéra a tvorba kapely
Jejich největším hitem je již léta písnička Sweater Weather z debutového alba I Love You. (2013), která má kolem 6 miliard streamů napříč platformami YouTube a Spotify, kde se stala čtvrtou nejstreamovanější skladbou. Dalšími hity jsou písničky Daddy Issues z alba Wiped Out! (2015), Softcore, a Reflections z alba Hard To Imagine The Neighbourhood Ever Changing (2018). I Love You. a Wiped Out! (které teď oslavilo desetileté výročí a vyšlo se čtyřmi novými písničkami a dalšímy demy) utvarovala celou image kapely, a jsou to právě tato alba, která přilákala nejvíce fanoušků. Když vyšlo poprvé Hard To Imagine The Neighbourhood Ever Changing, mělo úplně jinou podobu. Přebal alba byl černobílý a původně se jmenovalo jen The Neighbourhood. Před ním vyšly dvě EP (extended play – audioformát obsahující méně skladeb než album) Hard a To Imagine a později vyšlo další EP Ever Changing. Eventuálně album vyšlo znovu a nyní i s ostatními songy – to je podoba, ve které známe album dnes.
V roce 2017 se frontman Jesse Rutherford (Jesse ®) rozhodl pro rozjetí vlastní kariéry a vydal svou debutovou sólovou desku & (2017). Chtěl se hudebně vyjádřit i mimo kapelu a experimentovat se žánry, jako jsou trap nebo R&B, které se zkrátka pro The Neighbourhood nehodily. Sólová dráha mu umožnila si odpočinout od nekonečných turné s kapelou a umožnila mu být autentičtějším ve své práci. Stále pokračoval v dělání toho, co ho baví, jen pod vlastním jménem. Za svou kariéru vydal 3 alba a dva singly, poslední v roce 2023.
Tvorba kapely The NBHD je poměrně specifická. Není to ani rock, ani pop. Jejich žánry se řadí do subkategorií indie rock a alt pop. Co je to tedy indie a co je to alt? Termín indie se používá u nezávislých produkcí. Jedná se o výtvory, které nemíří na vrchol jednotného stereotypického druhu žánru, ale snaží se být jen jeho alternativní verzí. Tento název vzešel z undergroundové scény a úspěšně se používá dodnes.
The NBHD za svou kariéru prozkoumali mnoho možností. Hrubá většina jejich tvorby je melancholická, ať už textem či hudbou. Mají i mnoho lovesongů a písní s pozitivním nádechem. Vydali také mixtape #000000&#FFFFFF, ve kterém je většina skladeb spolupracemi s různými rapppery. Jejich album Chip Chrome & The Mono-Tones (2020) od melancholie téměř úplně ustoupilo. Album mělo i vlastní příběh: J. Rutherford se stal Chipem Chromem – malým neznámým muzikantem se stříbrnou tváří. Ze zbytku kapely se stali The Mono-Tones a společně objížděli sousedství a chodili ode dveří ke dveřím, kde Chip promoval svou skupinu pomocí stříbrné mince (viz videoklip písně Stargazing). Na postavu Chipa Chroma navázal Jesse i v rámci své sólové kariéry, kdy tuto éru i s Chipem „pohřbil“ a stal se Jokerem. Ve videoklipu k písničce Joker stojí na pódiu, kde kdysi stál Chip Chrome, a drží jeho hlavu v rukou.
Kauzy, kontroverze a rozhořčení fanoušci
Rok 2022 kapelu potopil do kontroverzí. V únoru The NBHD pozastavili svou činnost se slovy, že se musí zaměřit na duševní zdraví členů. Ve skupině začala růst závislost na omamných látkách a zašlo to tak daleko, že v listopadu museli propustit bubeníka Brandona Frieda. Vyplavalo totiž na povrch obvinění za sexuálního obtěžování, kapela odmítla toto chování tolerovat a bubeníka propustili. Obětí byla vokalistka ze skupiny The Marías María Zardoya, sama se kapele ozvala a konfrontovala je s Brandonovým chováním. Svěřila se, že ji Fried nevhodně osahával pod stolem, a chtěla se dobrat spravedlnosti. Poté co byl Fried donucen The Neighbourhdood opustit, vydala skupina veřejné oznámení na své sociální sítě. Oznámili zde, že ho podpoří na jeho cestě s odvykáním, ale že už není součástí kapely. Sám Brandon Fried se na svých sítích Maríe omluvil za své nevhodné a neakceptovatelné chování a přiznal, že byl pod vlivem.
Když se kapela opět sešla ve studiu, oznámili, že se Brandon Fried vrátí. I přes to, že se Fried snaží být lepším člověkem, fanoušci toto rozhodnutí odsuzovali. Na platformách Reddit a X se spustily vlny diskuzí a negativních názorů – přijetí Frieda zpět zahýbalo komunitou a spousta fanoušků se rozhodla i odejít.
Tohle nebyl jediný „zářez“ v tomto roce. V říjnu 2022 se frontman Rutherford začal vídat s mnohem mladší zpěvačkou Billie Eilish. Když oficiálně ohlásili svůj vztah na sociálních sítích, fanoušci obou zpěváků z toho nebyli nadšení. Věkový rozdíl mezi nimi totiž čítal deset let. I přes to, že jsou oba Jesse i Billie dospělí lidé, fanoušci označovali Rutherforda za úchyla a opovrhovali jím. V listopadu se spolu ukázali na červeném koberci LACMA Art+ Film Gala, kde měli oba „pyžama“ od Gucci a byli spolu zabalení ve stejné dece, která ladila k oblečení. Veřejnost svým lookem poměrně zaskočili a lidé na internetu měli smíšené pocity. Vztah jim vydržel kolem osmi měsíců, než se rozhodli ho ukončit pro veškerý chaos a nátlak. Rozhodli se však zůstat dobrými přáteli i nadále.
Nové vydání a světové turné
23. října letošního roku vydala skupina nový singl s názvem Private společně se dvěma dalšími songy z nadcházejícího alba (((((ultraSOUND))))). To vyšlo 14. listopadu a obsahovalo 12 dalších písní. Součástí jejich návratu na scénu je i nadcházející turné THE WOURLD TOUR, v rámci kterého dorazí The Neighbourhood i do Prahy a odehrají zde rovnou dva koncerty ve sportovní hale Fortuna. Kvůli vyprodanému prvnímu termínu 1. května 2026 se rozhodli přidat ještě jednu show o den dříve. Lístky byly pryč po prvních deseti minutách od zahájení prodeje a značnou většinu tvořili překupníci. Název THE WOURLD TOUR je napsán záměrně s chybou, a to proto, aby zachycoval symboliku kapely.
Když kapela oficiálně ohlásila své nové album, fanoušci a komunita začali diskutovat o tom, jaké bude. Ve vzduchu visela otázka, zda bude (((((ultraSOUND))))) mít stejně typicky melancholickou atmosféru jako jejich starší tvorba, anebo jestli přijdou s něčím úplně novým. Singl Private vzbudil v komunitě rozruch a rozdělil fanoušky na nadšené a zklamané. To samé se stalo i po vydání alba – komunita se rozdělila na dva tábory. Pro některé se stalo nové album svatým grálem, jiní to zase vnímali tak, že je až zbytečně „přeprodukované“ a že jejich starší tvorba byla lepší.
Album od melancholie tak zcela neupustilo. Střídá se v něm pár pomalejších i rychlejších songů a některé mají až letní nádech (Hula Girl, Lovebomb, OMG). Na přebalu je reproduktor se symbolem kapely a okolo létají bublinky. Na autorství písní se podíleli všichni členové kapely a producenty se opět stali Jono Dorr a Justyn Pilbrow, kteří s kapelou již v minulosti pracovali. The Neighborhood podepsali kontrakt s Warner Records namísto Columbia Records, se kterými spolupracovali dříve. Médium Rolling Stone uvedlo, že se podle tiskové zprávy kapela vrací ke svým kořenům, čerpá inspiraci z brit-popu a zároveň si zachovává svůj charakteristický kalifornský tón. Dodává, že album je textově sebe-uvědomělé a prochází emocionální zranitelností. Dozrálo s uměleckým růstem kapely.
Závěr
Kapela The Neighbourhood se vrátila na hudební scénu. S novou hudbou je čeká i cesta kolem světa včetně Prahy a my se na ně už teď můžeme těšit. Kam kapelu zavede osud v další etapě jejich kariéry? Stane se (((((ultraSOUND))))) jejich posledním albem, jak předpovídá píseň OMG („one more time, together on the ride, through the black and white and gray“ – poslední společná jízda skrze černou, bílou, a šedou, poz. autora), nebo budou pokračovat ve skládání nové hudby i nadále? Odpověď na tyto otázky zatím neznáme. Ať už to bude definitivní konec, nebo začátek úplně nové éry, jejich hudba tu s námi zůstane.