4. října se toho ve Spojených státech stalo hodně. Článek vám proto přináší přehled výsledků 4 nejdůležitějších voleb, které v tento den proběhly – výhry liberalismu v New Jersey a Virginii, výhry protitrumpovského opatření v Kalifornii a výhry demokratického socialismu nad zakořeněným neoliberalismem v New York City.
Guvernérství v New Jersey a Virginii
4. října se uskutečnily volby guvernéra v New Jersey a Virginii, států na východním pobřeží Spojených států. V New Jersey vyhrála demokratka Mikie Sherrill nad republikánem Jackem Ciattarelli. Sherrill je absolventkou námořní univerzity, bývalou pilotkou vrtulníků a federální prokurátorkou. Do politiky vstoupila v roce 2018 uprostřed protitrumpovské vlny. A zdá se očividné, že k výhře v těchto volbách jí pomohla právě další protitrumpovská vlna. O výsledcích voleb Sherrill mluví jako o „novém dnu“ pro stát. Samozřejmě jí ale volby nevyhrála pouze opozice vůči Trumpovi (přestože ta je v tuto chvíli velmi populární), voličské hlasy jí vyneslo také její zaměření na životní náklady občanů, téma, které je v současné době opravdu univerzální nejen v Spojených státech. Zajímavé je také, že každý okrsek New Jersey volil demokraty více než ve volbách v roce 2024, což můžeme považovat za další indikátor Trumpovi nepopularity.
„[…] we’re going to follow Lady Liberty’s beacon. We’re not going to give in to our darker impulses, here in New Jersey, we know that this nation has not ever been, nor will it ever be ruled by kings. We take oaths to a Constitution, not a king.“ – Mikie Sherrill
Ve Virginii vyhrála další demokratka Abigail Spanberger nad republikánkou Winsome Earle-Sears. Spanberger byla poslankyně dolní sněmovny kongresu a důstojnice CIA. Tyto volby byly nejistější než ty v New Jersey, protože zatímco New Jersey je tmavě modré, Virginie je proměnlivější. Přes to Spanberger vyhrála se skoro 60 % hlasů. Svou kampaň opět stavila na protitrumpovské vlně. Zdůrazňovala především Trumpovy škrty v rozpočtu, které ovlivnily zaměstnanost Virginie. Samozřejmě také akcentovala cenovou dostupnost a i zde každý okrsek volil demokraty více než v roce 2024.
„[…] Virginia chose pragmatism over partisanship. We chose our Commonwealth over chaos.“ – Abigail Spanberger
Prop 50 – Kalifornie
Ve stejný den Kalifornie hlasovala o propozici 50, která byla nakonec odhlasována 65 % voličů. O co jde?
Pro kontext si musíme vysvětlit ryze americký termín „gerrymandering“. Ve zkratce, zatímco zde v Evropě máme poměrné zastoupení (procenta v celonárodních volbách = místa v parlamentu), státy v Americe mají okrsky, které může vyhrát vždy jen jeden kandidát. Takže vyhraje-li například ve dvou okrscích strana A se 100 % a v dalších dvou strana B s 51 %, obě strany získají 2 poslance, přestože strana A měla třikrát víc hlasů, pročež by v Evropě získala 3 poslance. Problém je v tom, že státní vlády (guvernér, státní senát a sněmovna) ovládají mapy okrsků ve většině státech. A protože vlády jsou tzv. partyzánské, kreslí mapy okrsků tak, aby jejich strana měla co největší výhodu.
Teď zpátky do přítomnosti. Trump přemluvil legislátory Texasu, Missouri, Severní Karolíny a Ohia, aby využili gerrymandering, čímž republikáni získali pět poslanců z Texasu, jednoho poslance z Missouri a Severní Karolíny a jednoho nebo dva poslance z Ohia. Guvernér Gavin Newsom (California Democratic Party) se rozhodl bojovat proti tomuto uchopení moci. Zároveň tím, že Kalifornie je jeden z mála států, kde mapu okrsků ovládá nepartyzánská komise, California Citizens Redistricting Comission, musel Newsom dát nové rozvržení kalifornských volebních okrsků jako referendum místním občanům. A jak jsem zmínil dřív, návrh prošel.
Starosta New York City
Ve stejnou dobu proběhly i volby starosty New York City, ve kterých vyhrál kandidát Demokratické strany – demokratický socialista Zohran Kwame Mamdani (50.4%) nad nezávislým neoliberálem Andrewem Cuomo (41.6%) a liberálně-konzervativním republikánem Curtisem Sliwa (7.1%). Mamdani je rozhodně nejvíce protiestablishmentový demokratický kandidát tohoto desetiletí.
Musíme si totiž uvědomit, že i když je Trump nepopulární, Demokratická strana není na tom o moc líp. Jenom 33 % občanů vyslovuje důvěru Demokratické straně a 58 % k ní zaujímá odmítavý postoj. A protože Mamdani nebyl ani republikán, ani establishmentový demokrat, oslovil obyvatele zklamané oběma stranami. Mamdani také velmi dobře ovládl sociální sítě, a pokud jste v posledním měsíci sledovali Instagram, určitě jste ho také zaznamenali. Ale hlavní důvod, proč se Mamdani stal populární, byl, že se ve své kampani zaměřil na cenovou dostupnost, snižování nájmu a bezplatné autobusy. Což je v 7. nejdražším městě na světě samozřejmě atraktivní téma.
Co Mamdaniovi také určitě pomohlo, byla nepopularita Cuomo. Cuomo je stereotypní establishmentový demokrat. Jakožto syn Maria Cuomo, guvernéra New Yorku na tři volební období (1983–1994), šel Andrew ve stopách svého otce a byl zvolen guvernérem New Yorku v roce 2011. V roce 2021 však po obvinění ze sexuálního obtěžování musel hanebně rezignovat. Nepomohl mu ani fakt, že za něj lobovali miliardáři Bill Ackman a Michael Bloomberg, naopak to vytvořilo iluzi, že Cuomo bojuje za miliardáře a ne za běžné občany New York City. Stejně tak fakt, že Cuomo, který je celoživotní demokrat a má údajně bojovat za liberální hodnoty, veřejně podpořili Trump a Musk, nepřispěl jeho PR.
„I’ll use every tool available to bring down rent, create world‑class public transit, and make it easier to raise a family.“ – Zohran K. Mamdani