V tomto novém středečním šestidílném seriálu postupně projdeme v detailu šest stran, hnutí a koalic, které v průzkumech různých agentur přesáhly 5% hranici potřebnou pro jejich zvolení do Poslanecké sněmovny. V prvním díle se podíváme na hnutí, dle svého webu zastupující „silný hlas umlčované většiny“, a také na nejstarší stranu v Česku, s níž se v červnu spojilo. Ani jedno uskupení se také před čtyřmi lety do Sněmovny nedostalo a od spojení si slibovaly vyšší podporu voličů, programové neshody ale přetrvávají.
V průzkumu STEM ze 17. srpna obdržely Stačilo a SOCDEM dohromady 7,1 % hlasů.
U zrodu volební koalice Stačilo! stála v listopadu 2023 původně Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) a Česká strana národně sociální (ČSNS), později se přidali i Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (SD-SN). Účelem pro vznik byla konsolidace voličů menších levicových stran před tehdejšími volbami do europarlamentu, načež se v loni v říjnu koalice přerodila do plnohodnotného hnutí.
V červenci se na kandidátku Stačilo! přidala také nejstarší strana v Česku, která letos v dubnu oslavila své 147. narozeniny, Sociální demokracie (SOCDEM, dříve ČSSD). Ve volbách z roku 2021 ČSSD nepřekročila hranici 5 % hlasů a nedostala se tak do sněmovny, poprvé od roku 1990, stejně jako KSČM. Preference SOCDEM poté často nepřekračovaly ani 3 %. Současná předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová se pravděpodobně chtěla vyhnout dalšímu podobnému výsledku, a proto se rozhodla s hnutím Stačilo! spojit.
Komunisté a sociální demokraté přitom donedávna byli zapřisáhlí nepřátelé. V roce 1948 byla ČSSD v rozporu se svými stanovami sloučena s tehdejší KSČ. Slučovací přihlášku odmítlo podepsat na 200 tisíc členů strany, kteří byli následně pronásledováni. Neprodleně po sametové revoluci byla strana obnovena. V roce 1995 na sjezdu členové podepsali tak zvané bohumínské usnesení. Tím se strana zavázala mimo jiné nikdy s KSČM nespolupracovat, tedy až do letošního června.
Významné osobnosti
Lídryní Stačilo! je Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM a europoslankyně. Do strany vstoupila v roce 2005 a v Poslanecké sněmovně ji zastupovala až do svého zvolení do europarlamentu v roce 2014. Po volebním debaklu v roce 2021, kdy se komunisté poprvé od roku 1990 nedostali do Poslanecké sněmovny, nahradila dlouholetého předsedu Vojtěcha Filipa. Dlouhodobě proklamuje na Ukrajině „mír za každou cenu“, kritizovala sankce proti Rusku a tvrdí, že tento stát není nebezpečím pro Česko. Schytala také kritiku i z vlastních řad. Někteří členové KSČM totiž tvrdí, že posouvá stranu k blíže populismu a politikám, které nejsou v souladu s tradičním narativem strany.
Další zajímavou osobností je například zakladatel samotného hnutí, Daniel Sterzik, na internetu vystupující pod přezdívkou Vidlák. Na svém webu se chlubí schopností zabít a zpracovat „vše kuřetem počínaje a prasetem konče“ a také přiznává, že nemá vysokoškolské vzdělání ani světový rozhled. Navzdory tomu byl Sterzik na ustavovacím sněmu Stačilo! letos v březnu zvolen za předsedu. Sterzik sice neumí anglicky, přesto ale pracoval jako asistent pro europoslance za Stačilo! (původně za SD-SN) Ondřeje Dostála, který je nyní místopředsedou hnutí. Svou neznalost obešel tak, že si najal vlastní asistenty, kteří mu vyřizovali komunikaci.
Dostál se také ale neobešel bez kontroverze. Například v listopadu minulý rok se zúčastnil summitu BRICS v Soči, letos na jaře navštívil Moskvu ku příležitosti 80. výročí konce druhé světové války, a v červenci se pokusil vycestovat do moldavského Kišiněvu na konferenci Make Europe Great Again, mnohými označovanou jako krajně pravicovou. Poslední zmíněná návštěva mu ale tak docela nevyšla, místní úřady mu zabavily jeho diplomatický pas, označily ho za osobu, která je rizikem pro veřejný pořádek a moldavskou národní bezpečnost, a následně byl z Moldavska vyhoštěn.
Tonoucí se stébla chytá – spojenectví z nutnosti
SOCDEM a Stačilo! spojení odůvodňovaly hlavně jako pragmatickou snahu konsolidovat hlasy levicových voličů pod jeden subjekt, aby nepropadly jako právě před čtyřmi lety. Podle prohlášení obou stran potřebuje Česko ve sněmovně levicovou sílu, nezanedbatelná část ostatních členů strany ale nevnímá spojení se Stačilo! jako krok správným směrem.
Maláčová původně zavrhla možnost spolupráce se Stačilo! kvůli četným programovým a ideologickým neshodám. Po čase ale zjistila, že chce-li se se svým hnutím dostat do Sněmovny, bez další podpory se neobejde. Ve volebních preferencích se její strana pohybovala pouze zřídkakdy nad 3 % a hrozilo opakování debaklu z voleb minulých, tak nezbývalo nic, než vzájemné rozdíly překousnout ve prospěch dalšího přežití strany.
Tento proces vyvolal velmi silné ohlasy nejen od straníků, ale třeba i od členů úzce spolupracujícího spolku Mladí sociální demokraté. Ti ještě letos v květnu kritizovali KSČM a její vedení. Od doby ohlášení spolupráce obou politických subjektů se však veřejně zapojují do kampaně hnutí Stačilo!
Oproti nim mluví exposlanec za SOCDEM a dlouholetý člen strany Václav Votava o „zradě hodnot sociální demokracie“ a „pošlapání 147leté historie strany“. V červnu z ní odešel i její jediný senátor Petr Vícha a od července ji opustila bezmála třetina všech členů. Politický komentátor Petr Nováček v podcastu Vinohradská 12 řekl, že jde o „nekombinovatelné strany“. Avšak zdánlivě nemožné se stalo realitou. Rozhodnutí které původně mělo stranu zachránit, v ní nakonec rozpoutalo vlnu odchodů.
Na kandidátce Stačilo! se tak nakonec objevilo skoro čtyřicet kandidátů SOCDEM, z toho na prvním místě kandidují v Karlovarském kraji a v Praze. Mezi kandidáty je třeba i místopředseda hnutí Lubomír Zaorálek na druhém místě v Moravskoslezském kraji, Jana Maláčová povede Stačilo! v Praze. Na každé krajské kandidátce se mají objevit alespoň dva kandidáti ze SOCDEM.
Pohled na program
Co se programu jako takového týče, Stačilo!, stejně jako dvě další hnutí z šestice stran nad 5ti procenty (ANO, SPD), zatím nemá zveřejněný oficiální program, na jejich webu tedy nalezneme pouze pár směrodatných bodů a politickou deklaraci. Ta má oproti programu velkou nevýhodu – nelze z ní totiž vyčíst jak hodlá strana přistupovat k jednotlivým problémům zmíněným v jejich kampani. Musíme tedy vycházet pouze z kusých výpovědí v různých interview nebo z prohlášení jednotlivých členů hnutí.
Hnutí Stačilo! v kampani slibuje svým voličům hlavně alternativu proti stávající vládě. Jedním z hlavních lákadel je proto otevřená antisystémovost. Míří také čím dál více populistickým směrem a právě z těchto důvodů se třeba KSČM začala štěpit na ty národně populističtější, snažící se více adaptovat současné politické scéně, a ty, kteří se snaží zachovat stranu ve stejné podobě, jako před sametovou revolucí. Jedním z nich je například Jiří Dolejš, svého času velmi významný komunista. Členem strany byl již od roku 1989, ale v únoru letošního roku byl ze strany vyloučen. Podle tiskového mluvčího Romana Rouna to bylo kvůli porušování stanov, poškozování strany na sociálních sítích a otevřenou kritiku programu. Dolejš tvrzení o porušování stanov odmítá, za kritikou si ale stojí, tvrdí, že program nezastupuje komunistické hodnoty.
Programové shody mezi SOCDEM a Stačilo! panují hlavně v oblasti sociální politiky a ekonomiky. Jmenovitě třeba v podpoře zavedení progresivní daně, nebo zdanění bank a nadnárodních korporací. Největší neshody převažovaly zejména v oblasti zahraniční politiky a současného západního směřování Česka. Stačilo! totiž od svého vzniku volá po referendu o výstupu z EU a NATO. Naopak SOCDEM ve svém programu Vize 2035 říká, že „jakékoli záměry realizovat czexit je politický i ekonomický nesmysl“ a vnímá vztahy s USA jako klíčové. Bylo to také právě ono referendum které bylo hlavním bodem sporu při jednáních o jejich spojení a příčinou selhání prvních jednání letos v únoru.
Stačilo! se několikrát označilo za „mírové hnutí“, čímž zdůrazňuje odpor k pokračování podpory Ukrajiny nebo k závazku věnovat alespoň 5 % HDP na obranu, ke kterým se členové NATO zavázali v červnu. Předmětem kritiky se stal i kontrakt na koupi stíhaček F-35 pro českou armádu a svého času na webu hnutí byla k dispozici petice o zrušení tohoto nákupu. Jako důvod citovali třeba cenu, údajnou zbytečnost nebo „zapojení do systému základen USA (…), které svírají Rusko a Čínu“. Odkaz na petici byl v mezičase stažen, takže nemůžeme zjistit, jak velkou podporu měla.
Programové paralely se o dost snadněji hledají s krajně pravicovou SPD, obě hnutí lpí na suverenitě České republiky, považují migraci za prioritní hrozbu pro Česko a také sdílí pohledy kritické vůči EU. Společně by také chtěli zrušit Senát, neplní podle nich totiž práci odpovídající nákladům. Stačilo! také láká na zavedení nulového DPH na „zdravé české potraviny“, plošné vylepšení vzdělávání a zdravotnictví nebo také zmírnění bytové krize.