Páteční bilaterální schůzka mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem podstatně zvýšil naděje na ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Avšak zatímco z evropského hlediska se zdá být v sázce nejen teritorium Ukrajiny, ale potenciálně i demokracie a mír na celém kontinentu, Bílý dům v úterý setkání popsal jako „testovací misi“ a snažil se zmírnit jakákoli očekávání. Jak se tedy páteční jednání, postrádající hned několik hráčů u jednacího stolu, pravděpodobně zapíše do historie?
Prezident Trump oznámil setkání s Putinem týden dopředu prostřednictvím své sociální sítě Truth Social v pátek 8. srpna: „Ten velmi očekávaný meeting mezi mnou, prezidentem Spojených států, a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se odehraje příští pátek 15. srpna na Aljašce (…).“ Přestože oznámení nejprve vyvolalo naděje, čím více se schůzka blíží, tím kontroverznější se zdá být, především vzhledem k detailům, které americká administrativa postupně odhaluje.
Rusko znovu u diplomatického stolu
Samotný fakt, že se americký prezident potká „jeden na jednoho“ se svým ruským protějškem, který de facto rozpoutal válku v Evropě, když na jaře 2022 rozkázal invazi na Ukrajinu, je, sice symbolickým, nicméně významným ukončením diplomatické izolace Ruska. Trumpův předchůdce Joe Biden, jemuž nynější Bílý dům dává konflikt částečně za vinu, v souladu s evropskými leadery ukončil diplomatické vztahy s Ruskem jako symbol solidarity s Ukrajinou – poslední setkání mezi Washingtonem a Moskvou proběhlo v Ženevě v roce 2021.
Vřelejší vztah k Rusku ze strany USA se po Trumpově vítězství v loňských volbách očekával – oba muži se svým způsobem navzájem obdivují. Trumpova inklinace ke stranění Moskvě se jen potvrdila během únorového setkání s ukrajinským prezidentem Zelenským, když mu Trump sdělil, že Kyjev „nemá karty“.
Putin Trumpovým hostem na Aljašce
Kontroverze vzbudil také výběr lokace. Z geografického i symbolického hlediska, jak Washington i Moskva argumentují, je Aljaška nejlepší volba – dnešní americký stát a zároveň bývalé ruské teritorium je pro oba leadery nejlépe dosažitelné z jejich zemí. Asistent ruského prezidenta Yuri Ushakov to prezentoval jako „logické, vzhledem k tomu, že ruská delegace musí pouze přeletět Beringův průliv“ a doplnil, že Rusko a USA jsou sousedními státy.
Co však pravděpodobně hrálo větší roli při výběru místa a proč se schůzka nekonal v italském Římě, jak se spekulovalo, je zatykač vydaný Mezinárodním kriminálním soudem (ICC; International Criminal Court) v Haagu, podle něhož by Putin musel být zatčen v případě, že by vstoupil na teritorium jednoho ze států, které jsou členy ICC. Spojené státy na rozdíl od všech států EU a dalších 98 zemí světa, nejsou členy ICC. Předpokládalo se tedy, že Trump jednání inicioval a pozval Putina na své území, na Aljašku.
Jak však v úterý nastínila tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt, bilaterální nabídka na setkání mezi Spojenými státy a Ruskem přišla z ruské strany, zatímco Aljaška, a konkrétně město Anchorage, byly navrhnuté z Američany.
Strach a hněv v Evropě
Když vyšlo na povrch, že páteční setkání bude striktně bilaterální a Trump s Putinem se potkají „jeden na jednoho“, v Evropě a v Kyjevě především, to vyvolalo ostré reakce. „Každý se tak trochu bojí a je naštvaný zároveň,“ popsal pro POLITICO evropský ministr pod podmínkou anonymity.
Zelenský v reakci na setkání, kam nebyl pozván, mluvil s několika evropskými lídry včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a britského premiéra Keira Starmera. Kyjev opakovaně zdůrazňuje, že podle svého práva nemůže Ukrajina vyměnit či se vzdát pro mír žádného svého teritoria bez referenda, a jakoukoli dohodu sjednanou bez konzultace s ukrajinskou stranou nazval „mrtvým rozhodnutím“. Trump ještě před oznámením schůzky několikrát zmínil, že se mír mezi Ruskem a Ukrajinou pravděpodobně neobejde bez výměn a upuštění určitých pohraničních teritorií z ruské i ukrajinské strany.
V reakci na kritiku, že Zelenský nebude součástí jednání, Trump sdělil v pondělí při briefingu médiím: „Myslím, že by mohl být přítomný, ale už byl na moc setkáních.“ Bílý dům později dodal, že Zelenský byl ze setkání vyloučen na přání ruské strany.
Evropští lídři a Zelenský ale dostanou šanci s Trumpem před pátečním setkáním promluvit, a to prostřednictvím online schůzky koordinované Německem. „Je důležité, aby zítřek [středa] byl o opravdové diskuzi, konzultaci a aby to změnilo prezidentův [Trumpův] přístup, raději, než aby došlo jen k pěkným řečem a k ničemu podstatnému”, reagoval v úterý jiný evropský nejmenovaný ministr pro POLITICO.
Nobelova cena za mír pro Trumpa je ve hře
Není pochyb, že Trump chce konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem skončit – již během své kampaně sliboval, že zařídí mír v prvním dni svého nového mandátu. Zároveň však nelze spoléhat na to, že válka skončí spravedlivě, okupant bude potrestán a okupovanému státu se navrátí ztracené území a garantuje obrana proti budoucím hrozbám.
Na čem Trumpovi záleží je jeho odkaz a to, jak se zapíše do dějin. Mírotvůrce je rozhodně titul, který by se mu líbil, stejně tak jako Nobelova cena za mír, na kterou už byl nominovaný několika světovými lídry, včetně izraelského premiéra Benjamina Netanyahua.