Dnes, 17. listopadu, si každoročně připomínáme boj za svobodu a demokracii. Vzpomínáme především na události z let 1939 a 1989. V těchto letech se občané postavili dvěma totalitním režimům – poprvé nacistickému a o padesát let později komunistickému. K této příležitosti pro vás redakce Studentských listů připravila přehled událostí, které jsou s dnešním státním svátkem spojeny.
V roce 1939 bylo Československo obsazeno nacisty a byl vyhlášen protektorát. Většina národa se alespoň částečně účastnila mírné formy odporu, část občanů pak i protestních akcí. Ty vyvrcholily 28. října, při výročí vzniku samostatného československého státu, kdy se v Praze konaly protinacistické demonstrace a nepokoje. Jedním z účastníků byl i student Jan Opletal, který při akci byl postřelen.
O několik dní později zraněním podlehl a 15. listopadu 1939 se konal jeho pohřeb, který byl doprovázen protinacistickou studentskou demonstrací. Reakcí německého režimu bylo zatčení vedoucích studentských organizací v noci na 17. listopadu. Devět z nich bylo popraveno a 1200 převezeno do koncentračních táborů. Nacistický režim se také rozhodl na tři roky zavřít české vysoké školy. V roce 1941 byl tento den mezinárodní studentskou radou vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva.
O padesát let později si studenti a občané na pražském Albertově připomínali nacistické represe. Akce přerostla v demonstraci proti komunistickému režimu, které se zúčastnilo několik tisíc až desítek tisíc lidí. Demonstranti se přesunuli na Vyšehrad, kde oficiální část skončila.
Část účastníků se však spontánně rozhodla vydat se do centra města. Demonstranti se postupně dostali až na Václavské náměstí, kde pokračovali v nenásilné demonstraci. Zde však byli obklíčeni ozbrojenými silami komunistického režimu. Několika jednotlivcům bylo umožněno místo opustit, ovšem zbytek byl následně bit obušky.
Násilný zásah proti demonstrantům vyvolal odpor ve společnosti a aktivizoval občany, kteří začali vyjadřovat svůj nesouhlas s tvrdým zásahem bezpečnostních složek. Rozhořčení vyvolala i fáma, že při zásahu měl zemřít student Martin Šmíd. Ačkoliv to nebyla pravda – během celé sametové revoluce, jak se událostem od 17. listopadu do 29. prosince přezdívá, totiž nezemřel ani jeden člověk –, vyvolalo to řadu nesouhlasných reakcí.
V dalších dnech začal sílit tlak na režim, v neděli 19. listopadu byla založena opoziční platforma Občanské fórum, do jehož čela se postavil dramatik a pozdější prezident Václav Havel. Na Slovensku vzniká obdoba Občanského fóra Verejnosť proti násiliu. Ta, Občanské fórum i další občanské skupiny iniciují stávky.
Na začátku dalšího týdne, v pondělí 20. listopadu, se konaly stávky na většině pražských vysokých škol. Zároveň se každý den začaly pořádat pokojné demonstrace. V Praze se na Václavském náměstí se již ve stejný den sešlo až 100 000 občanů.
Celá tato situace nakonec vyvrcholila v jednání s premiérem Ladislavem Adamcem. 29. listopadu byl zrušen čtvrtý článek ústavy o vedoucí úloze komunistické strany (KSČ), 7. prosince pak podává vláda demisi. O pár dní později abdikuje rovněž prezident Gustav Husák, jsou rozpuštěny Lidové milice a významná postava pražského jara Alexander Dubček je zvolen předsedou Federálního shromáždění. 29. prosince je prezidentem jednomyslně zvolen Václav Havel.
Na obou dvou významných datech dnešního dne – 17. listopadu 1939 a 17. listopadu 1989 – se nezanedbatelnou měrou podíleli studenti. Při obou dvou událostech byli studenti terči násilí ze strany nedemokratických režimů. Při obou dvou událostech se jim ale postavili. Připomeňme si proto dnes památku studentů a všech, kteří se na boji za svobodu a demokracii podíleli.