Uplynulé volby do Poslanecké sněmovny přinášejí na českou politickou scénu nové turbulence. Překvapivé vítězství si připsala koalice Spolu, která těsně předběhla hnutí ANO Andreje Babiše, opozice tak celkově dosáhne na většinu 108 mandátů. Letos nebyla nouze ani o další překvapení: například silný debakl Pirátů, které masivně skrze preferenční hlasy přeskákali kandidáti STAN. Ze Sněmovny pak zcela vypadly tradiční levicové strany ČSSD a komunisté, celkově propadl téměř každý pátý voličský hlas. 

Při rekordní volební účasti 65,43 % se přes pětiprocentní hranici dostaly čtyři volební subjekty, kromě koalice Spolu, tvořené ODS, lidovci a TOP 09 (27,70 %), hnutí ANO (27,12) a Pirátů se STAN (ti silně zaostali za očekáváním se ziskem 15,62 procenta) ještě hnutí SPD Tomia Okamury, které oslabilo na 9,56 %.

Hned při výčtu stran a hnutí s dostatečným ziskem hlasů pozorujeme, že v něm chybí dvě tradiční strany, jejichž absenci v dolní komoře parlamentu v novodobé historii naší země nepamatujeme. Jedná se o ČSSD a KSČM. Obě strany spojuje spolupráce s hnutím ANO v minulém volebním období, kdy sociální demokracie sdílela s Babišovým hnutím křesla ve vládě právě za tolerance komunistické strany. V reakci na výsledky již své rezignace oznámili oba dosavadní předsedové ČSSD a KSČM, Jan Hamáček a Vojtěch Filip. 

Na pětiprocentní hranici se však pohybovalo více subjektů. Za zmínku určitě stojí Přísaha Róberta Šlachty se ziskem 4,68 %. V těsném závěsu za tímto novým politickým hnutím se pohybovala právě ČSSD, která však nakonec byla o tři setiny procenta překonána. Pod hranicí se octlo i seskupení Trikolóry, Svobodných a Soukromníků se ziskem 2,76 %. Počet hlasů pro subjekty, které neprošly přes pětiprocentní hranici, celkově činí více než jeden milion.

Druhá strana mince

Na druhé straně pořadníku – tedy u subjektů, které naopak dostaly nejvyšší počet hlasů – jsme byli svědky tvrdého boje mezi hnutím ANO a trojkoalicí SPOLU. Vládní hnutí bylo ke konci sčítání hlasů těsně poraženo, po sečtení hlasů v prvních okrscích nicméně nebyl tento výsledek příliš patrný, ke zvratu došlo ve chvíli, kdy začala docházet data z volebních místností ve velkých městech, kde jsou voliči tradičně opozičně naladění. 

Podobná situace nastala i u druhého z opozičních bloků. Právě Piráti se STAN jsou třetím nejúspěšnějším subjektem letošních voleb, nicméně procentuální rozdíl mezi druhým ANO a nimi je značný a činí 11,5 %. Koalice Pirátů a STAN se před volbami nechala slyšet, že za úspěch bude pokládat výsledek alespoň 25 %, čehož nejen, že zdaleka nedosáhla, ale o překvapení se také postarali voliči, kteří masivně vykroužkovali kandidáty Starostů (Vít Rakušan je koneckonců nejkroužkovanějším kandidátem letošních voleb). Ti přitom měli dle koaliční smlouvy na kandidátkách méně zástupci než Piráti.

Celé koalici by mělo náležet 37 mandátů, z čehož pouze čtyři budou zastupovat pirátští kandidáti. Vedle předsedy Pirátů a lídra koalice Ivana Bartoše, který jako jednička ústecké kandidátky a kandidát na premiéra zažil silný propad v preferenčních hlasech nejen oproti Rakušovani, ale i lídrům ostatních subjektů, ještě ve Sněmovně zasednou dosavadní poslanci Olga Richterová, Jakub Michálek a nově také dosavadní asistentka pirátské senátorky Šípové Klára Kocmanová. 

Dalším a posledním subjektem překonávajícím pětiprocentní hranici se stává SPD se ziskem 9,56 %. Předseda strany Tomio Okamura se nechal slyšet, že je s výsledkem spokojený a rád by cílil na voliče ostatních euroskeptických stran, které se však do dolní komory parlamentu neprobojovaly. Mezi ty patří zejména neúspěšná Trikolóra nebo antisystémový Volný blok, který se ziskem 1,33 procenta nedosáhl ani na státní příspěvky. 

Vzhledem k specifiku systému přepočtu na mandáty má i přes výhru koalice SPOLU nejvíce mandátů hnutí ANO s celkovým počtem 72. Obě koalice však již před volbami odmítly jakoukoliv spolupráci s Babišovým hnutím a s celkovým počtem 108 poslanců tvoří dohromady pohodlnou většinu. Prezident se v minulosti nechal slyšet, že za vítěze voleb bude pokládat jednotnou stranu či hnutí s nejvyšším počtem hlasů, nikoliv koalici. Koho nakonec pověří sestavením vlády, je tedy nyní nejasné.