Alzheimerova choroba je stále jednou nejobávanějších nemocí. Se stoupajícím věkem se zvyšuje riziko jejího výskytu a v současné době postihla už 50 milionů lidí po celém světě. Od roku 1907, kdy byla nemoc poprvé popsána německým lékařem Alzheimerem, se nenašel lék, který by účinně nemoc léčil či poskytoval prevenci – nicméně čeští vědci jsou mu na stopě.
Už v minulosti se prosadili v objevování nových strategií a potenciálních léků proti Alzheimerově chorobě, například v roce 2018 se začalo diskutovat rozšíření preventivní prohlídky u obvodního lékaře o krátký test paměti. Jaké jsou nadcházející objevy, které pro nás odtajní naši vědci 2025?
Alzheimer v kostce
Alzheimerovou chorobou trpělo v roce 2022 v Česku asi 150 tisíc lidí a do roku 2050 se má číslo zdvojnásobit. Zmíněná nemoc je nejčastější následek demence. Jedná se o chronické onemocnění nervové soustavy, které způsobuje zánik mozkových buněk – neuronů. Časté rizikové faktory jsou věk, přítomnost nežádoucích látek (například apolipoprotein E4), Downův syndrom v rodině a také nízké vzdělání. Nemoc se dále v průběhu života vyvíjí v čím dál tím větší zdravotní, ale také socioekonomický problém – průměrně se v roce 2022 léčba jednoho pacienta stála 34 400 Kč. Kromě samotné diagnózy Alzheimerovy choroby se provádí takzvané MMSE testy, které určují závažnost kognitivní poruchy.
Už ve středním stádiu začíná být ovlivněna i pacientova dlouhodobá paměť a je pro něj těžší se orientovat v časoprostoru. Ztrácí možnost žít a fungovat samostatně. Pacienti pociťují neklid a mnohdy utíkají z domu nebo pečovatelského zařízení. Dalšími symptomy mohou být například deprese, halucinace, paranoidní představy a úzkost. Při přechodu do pozdního stádia začíná mít pacient potíže s řečí, zapomíná jak dýchat, žvýkat a polykat. Imunitní systém se postupně oslabuje a pacient vyžaduje neustálou asistenci.
Český průlom v mezinárodní sféře
V podcastu Neklepat! nám Martin Tolar, lékař žijící v Bostonu a zároveň zakladatel firmy Alzheon, kde se lék nadále vyvíjí, představil projekt, na kterém se svými kolegy pracuje. Se stále stoupajícím Alzheimerem, čas tlačí na vědce v oblasti medicíny a musí se jednat rychle. Desítky let nezaznamenali žádný pokrok a veškerá práce se zdála být zbytečná. V roce 2022 vědci objevili zásadní poznatky: popis toxinu, který chorobu způsobuje a také přišli na způsob, jak mu zabránit v rozmnožování. Tento toxin, takzvaný beta-amyloid, poškozuje neurony a jejich spojení (synapse). Amyloid se přirozeně vyskytuje v našich tělech, kde se akumuluj a agreguje. Zdravé tělo je schopné tento toxin odplavit a nahradit škody, které toxin znamená pro neuroplasticitu. Jakmile se ale organismus vysílí, začíná se vliv amyloidu čím dál tím více projevovat a vytvářet alzheimerovské plaky.
Podle Tolara už jen stačí dokončit třetí fázi vývoje, kterou je test na samotných pacientech, a v roce 2025 by dost možná mohl být lék na trhu. V roce 2024 se potvrdila jeho účinnost. Výzkumný tým se dlouhodobě věnoval identifikaci jak amyloidu, který způsobuje vypuknutí nemoci způsobuje, tak i identifikaci u lidí, kteří Alzheimerem trpí. Poté vědci odhalili přesnou škodu, kterou Alzheimerova chhoroba napáchá a jakou roli v nemoci hraje diagnostika. Pomocí těchto významných objevů dokázali výzkumníci vyvinout účinný lék.
Dvojitý průlom z Masarykovy univerzity
Další tým odborníků, tentokrát kompletně český, se svým výzkumem bude pokračovat do roku 2026. V rámci tohoto projektu se poznatky objevují poměrně často, za rok 2024 jich bylo celkově šest. Podle jejich výzkumu, hlavní roli v Alzheimeru hraje apolipoprotein E – ApoE. Tento protein má více variací, ale zdědění jeho varianty ApoE4 může způsobit nadměrné kognitivní poruchy. Stejně jako výše zmínění amyloid, ApoE4 má svou danou přirozenou funkci v těle. Má ale tendenci k hromadění a tak výnam, přenášení lipidů a cholesterolu, ztrácí. O objasnění vlivu nestabilního ApoE4 se vědci snaží mnoho let, ale tento problém vyřešili až vědci z Masarykovy univerzity v roce 2023. Podobně jako u Martina Tolara, není jejich cílem pouze popis nemoci, ale i vývoj léku, který má předpokládané schválení v roce 2025. Potenciální léčivem je homotaurin, jenž mění strukturu, a tak stabilizuje škodlivý protein.
Dáša Bohačiaková vystudovala Masarykovu univerzitu, kde aktuálně vede svou vlastní výzkumnou skupinu. Společně se svým týmem vytváří takzvané „mini mozečky” – cerebrální, čili mozkové organoidy. Na nich začali vědci simulovat právě Alzheimerovu chorobu. Cílem výzkumu je vystopovat kořeny choroby a popsat tím pádem proces postupu Alzheimerovy nemoci lépe, což umožňuje prostor na další fáze výzkumu. Pomocí těchto informací se budou podrobněji a přesněji vytvářet vhodné léčebné metody a vylepšovat ty původní. Léčba se nejčastěji dosud soustředila na redukování proteinových shluků v mozku, ale ukázala se jako neúspěšná. I když se shluky kompletně odstranili, nemoc stále pokračovala. Skupina vědců se tak domnívá, že Alzheimer může být důsledkem úplně něčeho jiného a prostřednictvím svého výzkumu se snaží hledat odpověď.
„Chceme se podívat až tam, kde všechno začíná, a je potřeba mít oči otevřené v tom smyslu, že jestli existují nějaké teorie o tom, kde a jak Alzheimerova choroba vzniká, náš model ukazuje, že tomu tak být nemusí.“
Mgr. Dáša Bohačiaková, Ph.D. v rozhovoru „Alzheimer v misce.“
Co bude dále?
Alzheimerova choroba se setkává s velkou bagatelizací.„ Podle celosvětové studie Alzheimer’s Disease International si 62 procent zdravotníků myslí, že demence je součástí stárnutí,“ říká Lucie Hájková, která koordinuje projekt Dny paměti v rámci České alzheimerovské společnosti. Při prohlídce u praktického lékaře by lidé od 65 do 80 let měli projít minikognitivním testem a screeningem. Podle Hájkové, v mobilních poradnách České alzheimerovské společnosti se ptají pacientů, jestli jim takový test byl nabídnut a 95 procent volající nabídku odmítá.
S novými léky na obzoru a snahou destigmatizovat Alzheimer pomocí aplikací a aktivního výzkumu vypadá budoucnost nadějně. Nemoc se čím dál častěji diagnostikuje dříve a přihlíží se na její rané symptomy, které by se mohly vyskytnout už kolem 40-50 let. Dříve velmi obávaná nemoc se může v mžiku oka stát chorobou lehce léčitelnou a nedávné úspěchy nejen v Česku, ale i v zahraničí, nasvědčují tomu, že jsme na správné cestě.
