Vítám vás u dalšího dílu vaší oblíbené rubriky o americké politice! Spojenými státy v posledních dnech otřáslo hned několik tragédií: masové střelby stály jen za poslední týden životy desítek lidí, politici se přesto nedokážou shodnout, jak masovým střelbám zabránit. V Georgii se mezitím republikánští zákonodárci snaží dost bezprecedentně omezit volební právo. Jakou reakci jejich snaha vyvolala? A proč mají republikánští politici problém se zpřísněním zbraňových zákonů? To vše, a ještě maličko víc, se dozvíte v dnešním Americkém týdnu!
Zasáhlo to nás všechny. Předměstí Atlanty, stát Georgie, 16. březen 2021. 21letý běloch Robert Aaron Long vstoupil do asijského SPA s legálně drženou zbraní, kterou si zakoupil jen několik hodin předtím, v ruce. Zastřelil dva lidi a z místa tragédie ujel. O hodinu později a zhruba 50 km dál se znovu rozezněla střelba, tentokrát v centru Atlanty. V dalších dvou asijských poboček SPA zastřelil Long další nevinné lidské bytosti. Poté nasedl do auta a odjel. Tři a půl hodiny po střelbě si Longa všimla policejní hlídka asi 240 km od hlavního města. Byl zatčen a obviněn z několikanásobné vraždy.
Bilance je hrozivá – osm mrtvých lidí, šest z nich byly asijské ženy. Právě proti americkým Asiatům byl útok šíleného střelce pravděpodobně namířen – během střelby Long křičel, že „zabije všechny Asiaty“. Tento hrůzostrašný čin byl vyvrcholením dlouhodobě rostoucí nenávisti vůči Asiatům žijícím ve Spojených státech. Ta začala eskalovat hlavně během pandemie covidu, kdy k ní svými výroky o „čínské nákaze“ značně přispěl bývalý prezident.
Zemřelo osm lidí. Měli své sny, své cíle. Majitelka jednoho ze zasažených SPA a jedna z obětí střelce Xiaojie Tan plánovala v brzké době odejít do důchodu. To vše ukončil hanebný čin, který střelec provedl zcela legálně drženou zbraní. Osm lidí mohlo být naživu, mohlo dýchat a rozdávat radost. Mohli plakat, mohli se smát. Mohli žít.
22. březen 2021, město Boulder v Coloradu. Ahmad Al Aliwi Al-Issa vtrhne se svou legálně zakoupenou a drženou poloautomatickou útočnou zbraní do supermarketu plného lidí. Chladnokrevně zastřelí deset z nich, nejmladší oběti bylo teprve 20 let, nejstarší 65 let. Mezi obětmi jsou zaměstnanci obchodu, zákazníci, opravář a na místo přivolaný policista. Podezřelý střelec je policií následně postřelen do nohy a zatčen.
Jak tomu tak vždycky bývá, tak tyto tragické události v Americe zase jednou rozvířily debatu o přístupu vlády ke zbraňovým zákonům. Měla by vláda zavést přísnější pravidla pro ty, co si chtějí opatřit zbraň, nebo by tím byl porušen druhý dodatek americké ústavy, který mluví o svobodě vlastnit a nosit zbraň? A je vůbec tento 2. dodatek pro dnešní dobu ještě vhodný? V tom se demokraté, kteří jsou většinově pro větší kontrolu prodeje střelných zbraní, a republikáni, kteří naopak stojí za svobodou zbraň držet, vcelku tradičně nedokážou shodnout.
Jedno je ale jisté: epidemie násilí ohrožuje Spojené státy, a to v nebývalé míře a intenzitě. Data od Gun Violence Archive tvrdí, že se v celé zemi od roku 2013 odehrálo na 2 500 masových střeleb – jakožto masová střelba se v této statistice uvádí každá střelba, která má více než čtyři obětí mimo střelce samotného. Podle listu The Washington Post připadalo na 336 zaznamenaných dní v roce 2015 neuvěřitelných 355 masových střeleb – to něco málo přes jeden takový incident každý den. Jen za letošní rok se po celé Americe odehrálo už 102 masových střeleb, a to je teprve konec března. Ale proč se tomu tak vlastně děje? Jak je možné, že jsou Spojené státy, nejbohatší země světa, na jeho samém chvostu, co se masových střeleb týče?
Podívejme se na čísla. Na 100 obyvatel připadá v Americe 120 střelných zbraní. To de facto znamená, že v celých Spojených státech je více zbraní než obyvatel! Můžeme se na to ale podívat ještě trochu jinak: Američané tvoří asi 5 % světové populace, přesto vlastní zhruba 45 % všech soukromě držených zbraní na světě. Do jisté míry můžeme vinu za zmařené lidské životy házet i na již zmíněný 2. dodatek, který se zejména v poslední době topí v kontroverzích. Hlavní část viny však nenese ústava, nýbrž zbraňové lobby, asociace a zejména jimi ovlivnění politici.
Těm je sice každá masová střelba na jejich twitterovém účtu neskutečně líto, když však padne kosa na kámen a je na nich, aby s příšernou americkou statistikou masových střeleb něco udělali, začnou se nemotorně ohánět ústavou a právem na to vlastnit zbraň, a k tomu připojí pseudoargument, že přísnější zbraňové zákony tento problém nevyřeší. Ano, konkrétně mluvím o republikánech. Pojďme si projít jejich nejčastější argumenty pro zachování současného stavu, který vyústil v tisíce mrtvých.
Právě argument o nefunkčnosti zákonů je přinejmenším zajímavý. Například právě coloradský Boulder, kde se střílelo v supermarketu, zavedl v nedávné době zákaz prodeje útočných zbraní. Národní střelecké organizaci (NRA) se tento krok však nezamlouval, a tak se obrátila na soud. Ten, pouhopouhých deset dní před střelbou, rozhodl o zrušení tohoto zákazu, čímž de facto umožnil střelci svou zbraň, kterou připravil o život deset lidí, zakoupit zcela a naprosto legálně. Stejně tak je nepravdivý i argument, že případnou masovou střelbu může svou zbraní překazit legálně ozbrojený civilista – data tvrdí, že takovýchto případů je za posledních 33 let přesně nula.
Republikánští politici a zbraňové lobby se o oběti tzv. gun violence, do češtiny lehce krkolomně přeloženo jako zbraňové násilí, nezajímají. Koukají jen na svůj prospěch, jen na svůj profit. Jsou to přitom mimo jiné právě oni, kdo má na rukou krev tisíců nevinných lidí, kteří za poslední dekády zemřeliy legálně drženou zbraní šíleného střelce.
Dalším tématem dnešního vydání je už tolikrát skloňovaná Georgie. Poté, co tento tradičně republikánský jižanský stát v listopadových volbách těsně ovládl Joe Biden, se na americké politické scéně šuškalo, že se právě z Georgie stane nový swing state. To se stalo realitou po lednových dvojitých doplňovacích volbách do Senátu, během kterých demokratičtí kandidáti Jon Ossoff a Raphael Warnock porazili své republikánské oponenty a v bezprecedentním volebním klání zajistili demokratům nejtěsnější možnou senátní většinu.
To vše pozoroval ze svého luxusního sídla guvernér státu Georgie, republikán Brian Kemp. Ten byl do svého úřadu poprvé zvolen v roce 2018, kdy velmi těsně porazil demokratickou kandidátku Stacey Abrams. Ta sice z boje po vyhlášení oficiálních výsledků odstoupila, guvernéra a tehdejšího státního tajemníka však obvinila z utlačování určitých volebních skupin. V reakci nato založila organizaci Fair Fight Action, která se hned od svého vzniku snaží bojovat za spravedlivější volební proces. A jak se zdá, její snaha přinesla letos ovoce, a to v té nejsladší možné podobě.
Málokdo tak pochybuje o budoucnosti vycházející demokratické hvězdy Abrams – za rok se v jižanské Georgii očekává repete volebního souboje o guvernérské křeslo z roku 2018, pro velký úspěch ve stejném složení Kemp vs. Abrams. Brian Kemp si tak uvědomuje, že si ve svém státě zadělal na slušný malér. Nejenže se za své podivné praktiky stal přirozeně trnem v oku snad všem tamním demokratům, postupně ztrácí podporu i ve své vlastní straně. Konkrétně se o něm dost nelichotivě vyjádřil bývalý prezident Trump, když ho opakovaně obviňoval z nedostatku loajalitu kvůli pro Trumpa nepříznivému volebnímu výsledku. A právě to nejen v Georgii spustilo vlnu proti Kempovi.
Očekává se, že se mu v republikánských guvernérských primárkách, které se konají zhruba za rok, postaví silný vyzyvatel, který bude ztělesňovat trumpovské křídlo Republikánské strany – konkrétně se debatuje zejména o bývalém kongresmanovi a loňském senátním kandidátovi Dougu Collinsovi. Guvernéra Kempa tak čeká nelehký rok, během kterého bude bojovat doslova o své politické přežití. A Kemp to ví. Do boje však vytasil s dosti nevídanou taktikou – rozhodl se změnit tamní volební zákony.
95stránkový návrh zákona o změně volebních mechanismů státu Georgie obsahuje spoustu problematických, a místy až neuvěřitelných restrikcí. Například zkrátí dobu mezi hlavními volbami a doplňovacími volbami, a to ze zhruba devíti týdnu na ani ne měsíc, čímž dá voličům méně času volit. Dále zkrátí dobu, po kterou je možné volit předčasně, a to ze tří týdnu na jeden týden. Asi nejzásadnější změna ale teprve přichází: státní zákonodárci budou moci do čela Státní volební komise nově dosadit kohokoli – do této doby byl v jejím čele státní tajemník, který byl každé čtyři roky přímo volen lidem. Vůdce Státní volební komise přitom zodpovídá za nezávislé a spravedlivé volby.
Zákon mimo jiné počítá i s rozšířením pravomocí Státní volební komise, kdy jí například umožní zasáhnout do volebního procesu volebních komisí jednotlivých okrsků stát Georgie. A nejen to, dokonce bude moci jejich administrativu zcela převzít. Absurdně pak působí další návrh, podle kterého bude zakázáno nabízet lidem čekajícím ve frontě před volební místností jídlo a pití – respektive se z takového chování stává zločin, za který může být člověk zcela legitimně zatčen. Tato praktika se dotkne zejména černošských voličů, v kteří jsou terčem volebního útlaku dlouhodobě – Republikánská strana zavřela za poslední dekádu nemalé množství volebních místností, a to zejména právě v černošských čtvrtích.
V důsledku toho se v těchto částech Georgie ve frontách čeká nekonečné hodiny. Toto úmorné čekání bylo v minulosti voličům zpříjemňováno právě občerstvením zdarma – s tím se však do budoucna bez okovů a pout nepočítá.
Právě budoucí dopad na afroamerickou komunitu a její volební právo je hlavním argumentem odpůrců tohoto zákona, který byl státními zákonodárci schválen v rekordně krátkém čase. Kritiku si vysloužil jak od viceprezidenty Kamaly Harris, tak od prezidenta Bidena, který návrh odznačil za „Jima Crowa 21. století“.
Napjatou situaci v Georgii ještě rozdmýchal incident, který následoval bezprostředně poté, co kontroverzní návrh guvernér Kemp zpečetil svým podpisem. Státní demokratická kongresmanka a velká kritička současných republikánských praktik Park Cannon zaklepala během tiskové konference na dveře guvernéra Kempa, údajně proto, aby s guvernérem návrh prodiskutovala. S policisty, kteří byli na místě, prohodila několik slov, než ji dva z nich dosti hrubě chytli a zatkli. Kongresmanka Cannon kladla odpor, přesto ji však hned tři muži v modrém vyvedli a obvinili ze zločinu obstrukce, a to jen proto, že zaklepala na guvernérovy dveře.
Ať už jste jakéhokoli politického vyznání, nutno uznat, že to, co se v kdysi jasně republikánském státě v současnosti děje, je naprosto bezprecedentním útokem na volební práva obyvatel, které ještě k tomu výslovně útočí na tamní afroamerickou komunitu. Jak řekl vůdce senátní většiny Chuck Schumer, místo toho, aby se republikáni snažili vyhrát zpátky voliče, které v listopadu ztratili, snaží se omezit volební práva všech občanů. To už není o ideologie nebo o nestrannosti. To je prostě špatně.
To je z dnešního vydání Amerického týdne všechno! Budu se na vás těšit zas příští pondělí.
