Americké prezidentské volby se nezadržitelně blíží. Už za šest dní Američané definitivně rozhodnou, zdali bude Spojeným státům nadále vládnout současný republikánský prezident Donald Trump, nebo jestli bude mít od příštího roku Bílý dům nového nájemníka v podobě demokratického kandidáta Joea Bidena. Jakou má Trump šanci obhájit svůj mandát? A napomůžou demokratům probíhající demografické změny, jako se tomu stalo již ve volbách do Kongresu před dvěma lety? To vše, a ještě malinko víc se dozvíte v dnešním Americkém týdnu, nové týdenní rubrice o americké politice, která bude, s dnešní výjimkou, vycházet pravidelně každé pondělí!

Většina amerických médií má jasno: Trumpovo prezidentství se nezadržitelně chýlí ke konci. Po zpackané reakci na pandemii koronaviru, která uvrhla americkou ekonomiku do hluboké recese a připravila o život více jak 200 tisíc Američanů, a do níž se ještě přimíchaly sociální a občanské nepokoje po vraždě George Floyda, začala většina amerických médií otevřeně mluvit o možnosti Trumpovy listopadové porážky. Té ostatně nasvědčují i mnohé celonárodní průzkumy, které v současnosti dávají Joeu Bidenovi v tomto historickém klání náskok zhruba osmi procent.

Avšak po debaklu z roku 2016, kdy všechny průzkumy i televizní stanice naznačovaly, že Hillary Clintonová Trumpa velkolepě porazí, se americká média snažila dlouho držet zkrátka. To je zajímavé i v další souvislosti – Biden totiž v různých průzkumech nad Trumpem vede dlouhodobě, a to už od chvíle, kdy v březnu minulého roku oznámil svou kandidaturu. Od toho momentu až do začátku letošního roku dávaly průzkumy Bidenovi nad současnou hlavou státu náskok 6 až 12 procentních bodů, což skutečně není malý rozdíl.

Americká média však i přes tato přesvědčivá čísla jen zřídka přišla s tak odvážným tvrzením, že by Trump mohl opravdu prohrát. A proč? Jednoduše proto, že to je Trump. Všichni už tak nějak podvědomě čekali jeho velkolepý comeback, kdy na poslední chvíli zvrátí výsledek voleb ve svůj prospěch a zase pro jednou odejde z tohoto boje jako vítěz. Avšak pak udeřil koronavirus, po celé zemi se rozhořely masové protesty proti rasismu a policejní brutalitě a Amerika si najednou začala uvědomovat, že Trump je taky jenom člověk, který může v listopadu padnout.

Nepřímá volba aneb electoral college

I když to podle celonárodních průzkumů vypadá tak trochu, jako by bylo již předem dobojováno, není tomu tak. Ve Spojených státech se totiž prezident volí nepřímo, skrze takzvaný sbor volitelů, chcete-li electoral college. Každý stát má daný určitý počet volitelů, který se zakládá na počtu obyvatel v daném státě.

Nejvyšším počtem hlasů volitelů disponuje s počtem 55 nejlidnatější stát Unie Kalifornie. Dalšími lidnatými státy s velkým počtem hlasů volitelů jsou např. Texas (38), Florida (29), New York (29) nebo Pensylvánie (20), naopak nejmenším počtem volitelů disponuje například Aljaška či Delaware (oba státy shodně po 3).

Aby kandidát zvítězil, musí jich z celkového počtu 538 volitelů ve volbách nashromáždit alespoň 270. Dále se státy v Americe dají trochu povrchně rozdělit na tzv. modré státy, tedy ty, které se ve volbách tradičně kloní k demokratům, a červené státy, které naopak preferují spíše republikány.

Prezidentské volby tak rozhodují ty státy, které se v jedněch volbách přiklonily k demokratům a ve druhých k republikánům a z historického hlediska nemají jasně danou politickou orientaci. Těmto státům se říká swing states, a patří mezi ně například Florida, Michigan, Pensylvánie nebo Wisconsin.

Abychom si tak mohli lépe představit, jak by volby mohly dopadnout, musíme se spíše než na celostátní průzkumy zaměřit na průzkumy v jednotlivých swing states. Ve většině z nich momentálně vede Joe Biden, v některých jsou  ve svých odhadech těsnější, než by se podle celonárodních průzkumů mohlo zdát.

Biden vede ve většině klíčových států

Začněme swing states, ve kterých vede Biden přesvědčivě, tedy alespoň o pět procentních bodů. Takovým státem je například Wisconsin, kde průzkumy Bidenovi dávají náskok nad současným prezidentem o necelých 10 %. Dále je potřeba zmínit Michigan, kde momentálně průzkumy předvídají vítězství Bidena zhruba o 7,5 %. Stejný náskok Bidenovi přisuzují i současné průzkumy v Minnesotě, jinak tradičně demokratickém státě, ve kterém však v roce 2016 Trump prohrál jen zhruba o 1,5 procenta.

Nyní se přesuneme ke státům, kde Biden sice vede, ale průzkumy tam ukazují mnohem těsnější výsledky. Do těchto kritérií spadá Arizona. Stát, ve kterém demokrat, s výjimkou Billa Clintona v roce 1996, v prezidentské volbě nevyhrál od roku 1948. Průzkumy zde momentálně předpovídají jako vítěze Joea Bidena, který nad Trumpem vede zhruba o 2,3 %. Takovému výsledku patrně značně napomáhají probíhající demografické změny, díky kterým se v Arizoně za poslední roky výrazně zvětšila latinskoamerická komunita, která kvůli Trumpově nepřátelské migrační politice ve velké míře volí demokraty.

Do podobných kritérií zapadá také Severní Karolína, tradičně spíše republikánský stát, ve kterém bude bitva letos hodně těsná – průzkumy předpovídají těsnou Bidenovu výhru (zhruba o 1,4 %). Posledním velmi důležitým swing statem, jehož opomenutí by bylo skutečným hříchem, je nesmírně významná Florida. Ta je se svými 29 voliteli největší a nejlákavější kořistí volební noci. Průzkumy z posledních dní tu mírně favorizují Bidena (vede cca o 2 %), ale Trump se v poslední době vehementně soustřední právě na Floridu, a očekávat tak lze jakýkoliv výsledek.

Za zmínku ještě rozhodně stojí Texas. Posledním demokratem, jenž v tomto konzervativním jižanském státě dokázal zvítězit, byl v roce 1976 Jimmy Carter. Poslední průzkumy však naznačují, že by zde letos mohli oba kandidáti svést vyrovnanou bitvu. Současnému prezidentovi dávají nad jeho demokratickým vyzyvatelm náskok dvou procentních bodů – tak malý rozdíl jsme v Texasu neviděli téměř půl století.

I přes těsnější výsledky průzkumů v některých swing states se domnívám, že je Biden momentálně stále favoritem tohoto klání. Minulý týden se konala druhá prezidentská debata. Ta sice byla o poznání kultivovanější než ta první a místy dokonce skutečně připomínala politickou debatu, avšak vypjatý volební souboj nijak radikálně nezměnila.

Průzkum, který si po debatě nechala zpracovat CNN, zjistil, že zhruba 53 % respondentů, mezi kterými byli demokraté, republikáni i nezávislí, vidí jako vítěze debaty Bidena, na druhé straně 39 % respondentů považovalo za vítěze současnou hlavu státu. Pro Trumpa to nebyla přívětivá čísla. Pro svůj velkolepý comeback by potřeboval Bidena v debatě porazit, ba ho dokonce snad naprosto rozdrtit. To se však nestalo.

Osm dní před volbami tak už nevidím mnoho příležitostí, kdy by mohl Donald Trump úplně změnit kurz těchto voleb tak, aby byly šance obou kandidátů alespoň vyrovnané. Za situace, kdy ze strachu z koronaviru už odvolilo více než 50 milionů Američanů, což je více než třetina celkové účasti voleb před čtyřmi lety, je tento úkol pro Trumpa ještě těžší, nikoli však neproveditelný.

Trumpova možná cesta k vítězství

Trumpova potencionální cesta do Bílého domu se sice za poslední měsíce hodně zúžila, stále se po ní však dá až na 1600 Pennsylvania Avenue s vypjetím všech sil dokráčet. Kvůli nevídanému množství hlasů odeslaných poštou si sice budeme muset na celkové výsledky nejspíše nějakou dobu počkat (toto téma podrobněji rozebereme v příštím díle naší rubriky), představme si ale nyní, že jsme uprostřed volební noci a jednotlivé státy začínají hlásit své konečné výsledky, tak jak tomu bylo ve všech předchozích volbách.

Za již zmiňované swing states považuji devět amerických států, jmenovitě jsou to státy tzv. Rust Beltu (Pennsylvánie, Ohio, Michigan, Wisconsin + Minnesota), potom jižanské státy (Severní Karolína, Georgie a Florida) a samostatně stojící Arizona. Momentálně je velmi pravděpodobné, že Biden ovládne Michigan, Wisconsin a Minnesotu, dále jsem přesvědčený o jeho vítězství v Arizoně, Trump naopak může těsně vyhrát v Ohiu. Dále se může konat volební překvapení v Pennsylvánii, kde je Trump stále silný a může zde Bidena na poslední chvíli zaskočit.

Za takové situace by měl Biden 257 hlasů volitelů a Trump 221 – to rozhodně není to jasné Bidenovo vítězství, které bychom čekali. Takto těsný stav voleb může způsobit nemalý zmatek a vyvolat smršť útoků obou kampaní na svého protivníka – něco, co by již tak silně rozdělené Americe ještě přihoršilo.

https://twitter.com/realDonaldTrump/status/1320691959825051649

Nyní tu tak jsou tři poslední státy, které by volby rozhodly – tradičně republikánská Georgie se Severní Karolínou a Alu Gorovi dobře známá Florida (narážím ne extrémně těsný výsledek voleb roku 2000, kdy tehdejší viceprezident Al Gore prohrál na Floridě s Georgem Bushem mladším o neuvěřitelných 538 hlasů, a ve výsledku kvůli tomu velmi těsně prohrál celkové volby). Aby vyhrál, musel by Donald Trump zvítězit ve všech těchto státech. Naopak Biden by pro sebe musel urvat výhru alespoň v jednom z těchto tří států, a to skutečně v jakémkoliv. Bylo by tak reálně možné, že by volby mohly skončit poměrem 272 ku 266 hlasů volitelů pro Joea Bidena.

Takto těsný výsledek by však rozhodně nebyl konečný – pravděpodobně by následovaly měsíce dlouhé soudní procesy, nekonečná přepočítávání, a nejspíše také slyšení Nejvyššího soudu, který by poté mohl až v prosinci, tedy zhruba dva měsíce po volbách samotných, vynést finální rozsudek. Otázkou je, zda by se z toho silně rozdělená Amerika dokázala vůbec oklepat. Na definitivní jméno (staro)nového prezidenta si tak budeme muset ještě chvíli počkat. Ať už ale volby dopadnou jakkoliv, Ameriku čeká divokých pár týdnů.

S dalším Americkým týdnem se na vás budu těšit příští pondělí, kdy si, jediný den před prezidentskými volbami, řekneme něco málo o Amy Coney Barrettové, která byla před několika hodinami schválena Senátem USA jako nová soudkyně Nejvyššího soudu. Dále si povíme, jak bychom si měli vykládat brzké výsledky voleb a představíme si několik kandidátů, díky kterým můžou mít po těchto volbách demokraté většinu v Senátu – a to po dlouhých osmi letech!

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.