Dnešní díl vaší oblíbené rubriky o americké politice bude tak trochu speciální. Už zítra se v Georgii konají doplňovací volby do amerického Senátu, jejichž výsledek rozhodne o tom, která strana bude v příštích dvou letech horní komoru Kongresu ovládat. Hraje se přitom rovnou o dvě senátorská křesla. Jakou šanci mají oba tábory? Proč dávají současné statistiky větší šance demokratům? A táhne prezident Trump republikánské kandidáty k zemi? To vše, a ještě maličko víc, se dozvíte v dnešním speciálním vydání Amerického týdne!

Začněme na začátku. Všechny státy, nehledě na svou populaci či velikost, mají v Senátu rovné zastoupení dvěma senátory. Ti jsou ve Spojených státech voleni na šest let, samotná horní komora Kongresu je rozdělena na jakési tři části, z nichž se každé dva roky obměňuje jedna z nich. Tento systém byl navržen tak, aby se předešlo situaci, kdy se v jednom státu Unie volí oba senátoři současně v jednom roce. Volbu obou senátorů za jeden stát najednou tak můžeme vidět jen ve výjimečných případech. A k něčemu takovému se na sklonku roku 2019 začalo schylovat v jižanské Georgii…

Tamní republikánský senátor Johnny Isakson, který byl do své funkce poprvé zvolen v roce 2004, se ze zdravotních důvodů rozhodl k 31. prosinci rezignovat. Americký zákon na tyto situace myslí, a říká, že v případě, že se současný senátor rozhodne svou funkci z jakéhokoliv důvodu opustit, dosadí guvernér na jeho pozici někoho, kdo bude až do nejbližších následujících voleb plnit funkci dosazeného senátora (v praxi má stejné pravomoci a povinnosti jako běžný senátor). Právě v rámci nejbližších voleb se budou pořádat speciální senátní volby, ve kterých si lid zvolí kandidáta, který dokončí původním senátorem započaté volební období.

A přesně to se v Georgii na konci prosince 2019 stalo. Guvernér Brian Kemp se po Isaksonově odchodu ze Senátu rozhodl na jeho místo dosadit milionářku a republikánskou političku Kelly Loeffler. Ta se začala téměř okamžitě připravovat na vypjatou volební kampaň, která ji v rámci voleb roku 2020 čekala.

Druhým senátorem za Georgii je David Perdue, taktéž republikán. Do své funkce byl poprvé zvolen před šesti lety, a letos se tak uchází o znovuzvolení do svého druhého období.

Proti oběma republikánským senátorům se do boje vydalo několik silných demokratických kandidátů. Nejúspěšnější byla dvojice Jon Ossoff, který kandiduje proti Perdueovi, a Raphael Warnock, který si brousí zuby na senátorské křeslo po Johnnym Isaksonovi.

Volební systém v Georgii je trochu odlišný od zbytku země. Nejdříve se v rámci volebního dne koná první volební kolo, ve kterém se utkají všichni kandidáti, kteří mají o danou pozici zájem (mluvíme například o kandidatuře do Sněmovny reprezentantů či právě do Senátu). Pokud nikdo z nich nepřekročí hranici 50 % hlasů, uspořádá stát druhé kolo voleb, tzv. run-off, které se tradičně koná měsíc až dva po volebním dni. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří byli v prvním kole nejúspěšnější, a vítězem se stane ten, kdo dostane prostou většinu hlasů (prakticky je tak tento volební systém podobný tomu prezidentskému v České republice).

Tento koncept byl v polovině 60. let 20. století navržen kongresmanem Denmarkem Groverem, který se ostře vymezoval proti Johnsonovým anti-segregačním zákonům z první poloviny 60. let a byl známý svými rasistickými postoji. Sám Grover zavedení dvoukolového systému obhajoval slovy, že je navržen tak, aby „zabránil volebnímu bloku Negrů ovládat volby“. Systém tak počítal s tím, že v případě, že proti sobě v prvním kole bude stát jeden černošský kandidát a několik bělochů, mohl by tento Afroameričan za normálních okolností zvítězit. Ve druhém kole se proti němu však všichni bílí kandidáti a voliči jednotně postaví a vítězem se tak nakonec stane právě běloch.

A systém evidentně funguje tak, jak by podle jeho navrhovatelů měl – stát Georgie ještě nikdy v historie neměl černošského senátora. To by se ale s letošními volbami mohlo reálně změnit…

V prvním kole letošních senátních voleb v Georgii proti sobě stáli již zmiňovaný senátor David Perdue a bývalý investigativní novinář Jon Ossoff. V rámci speciálních senátních voleb se navíc utkala dosazená senátorka Kelly Loeffler s Raphaelem Warnockem, reverendem kostela Ebenezer, kde od konce 50. let kázal také Martin Luther King. Dalším vážným kandidátem byl Doug Collins, republikán, který se však ostře vymezoval proti dosazení Loeffler do funkce senátorky. V prvním kole konaném s prezidentskými volbami v listopadu nakonec se ziskem téměř 33 % hlasů zvítězil Warnock, za ním se umístila s 26 procenty Loeffler a třetí byl s 20 % Collins. Zbytek hlasů byl rozdělen mezi ostatní, zejména demokratické kandidáty, jmenovitě například Deborah Jackson nebo Matt Lieberman. Jelikož se nikdo z kandidátu nepřehoupl přes onu poloviční hranici, bylo již od začátku jasné, že se v tomto případě bude pořádat druhé kolo.

To Perdue byl na svého vyzyvatele v rámci své strany sám. Jediným, kdo se kromě jeho a demokrata Ossoffa do souboje o senátorské křeslo přihlásil, byl libertárián Shane Hazel. V průběhu volebního dne to dlouho vypadalo, že se Perdue udrží nad hranicí 50 %, která by mu zaručila vítězství už v prvním kole. Nakonec se však začal postupně propadat, až po sečtení všech hlasů skončil na prvním místě se ziskem 49,73 %. Ossoff za ním se svými 47,95 % zaostával zhruba o dva procentní body – což je mimochodem skoro stejný podíl, jaký nakonec získal třetí kandidát Shane Hazel. I tyto regulérní senátní volby tak byly vyhlášeny jako nerozhodné a mířily do druhého kola.

A v něm se bude hrát o hodně. I přes vysoká očekávání nakonec demokraté nedokázali převzít kontrolu nad horní komorou Kongresu, svou většinu v dolní komoře si sice udrželi, je ale nejmenší v moderní historii USA. Demokraté sázeli na senátní souboje zejména v Severní Karolíně a Maine, které by jim kýženou většinu zajistily, ve hře byla podle průzkumů ale také Iowa, Jižní Karolína nebo Kansas. V těchto státech však žádnou z výhod, kterou jim nabídla zpackaná reakce na koronavirovou pandemii administrativy Donalda Trumpa, demokraté nedokázali přetavit ve vítězství.

Georgie však demokratické straně dala druhou, a minimálně na další dva roky poslední, šanci. V novém Kongresu, který poprvé zasedl včera, mají senátní republikáni 52 křesel a demokraté spolu s dvěma k nim tíhnoucími nezávislými senátory 48 křesel. Pokud tedy provedete základní propočty, přijdete na to, že v případě, že demokraté uspějí v obou senátních soubojích v Georgii, bude rozvržení Senátu rovnoměrné, tedy 50 na 50. I to by ale demokratům většinu zajistilo, protože v případě rovnosti hlasů by rozhodující hlas odevzdala nově zvolená viceprezidentka Kamala Harris. Pokud by však zvítězil jen jeden demokratický kandidát, nebo žádný, udrží si velmi těsnou většinu republikánská strana.

Sázky by tak nemohly být vyšší. Ačkoliv volební systém Georgie demokratickou stranu historicky znevýhodňuje, letos je situace trochu jiná, a vypadá to, že síly obou táborů jsou den před volbami vyrovnané. Pokud bych se však měl přiklonit k jedné straně, která je momentálně v lepší pozici přetáhnout v obou soubojích vítězství na svou stranu, pravděpodobně bych si vybral demokraty.

V jejich prospěch mluví například průzkumy. Podle stránky FiveThirtyEight, která vytváří průměry ze všech dostupných průzkumů, vede Ossoff nad Perduem o 1,8 % a Warnock nad Loeffler o 2,2 %. Podle průzkumů jsou tak oba demokraté v současné době na cestě k těsnému vítězství, v o trochu lepší pozici je ale přeci jenom reverend Warnock. Jednak to může být významnou nepopularitou jeho republikánské protivnice, která se řadí mezi nejbohatší členy Kongresu. Ve svých předvolebních spotech se Loeffler pyšní záznamy, podle kterých za rok ve funkci hlasovala ve 100 % případů s prezidentem Trumpem. To však může být za současné situace, kdy prezident nepřestává mluvit o důkazy nepodložených „rozsáhlých volebních podvodech“ a kdy jej vidí pozitivně jen asi 43 % Američanů, spíše kontraproduktivní.

Dalším důvodem, proč má nejjasnější cestu k vítězství právě Warnock, může být také relativní popularita Davida Perduea. Ten se v Senátu sice řadí k Trumpovým hlasitým podporovatelům, v porovnání s Loeffler se ale profiluje jako o něco umírněnější zákonodárce. A právě to může hrát na notu těm voličům, kteří sice v listopadu z nenávisti k prezidentovi volili Bidena, ale svou politickou orientací stále preferují republikány a pravicovou politiku.

Dlouhou dobu se tak zdál scénář, kdy se z vítězství bude radovat na jedné straně Perdue a na straně druhé Warnock, více než reálný. V několika posledních dnech se ale i Ossoff v průzkumech značně vyšvihl, momentálně se tak očekává buď dvojité vítězství republikánů, nebo dvojité vítězství demokratů.

Někdo by však mohl říci, že průzkumům nevěří. A upřímně by se nebylo čemu divit – vždyť většina z nich předvídala na listopad naprostou demokratickou revoluci a Bidenovo drtivé vítězství. Průzkumy však Trumpa a republikány zase jednou podcenily, a je tak samozřejmě možné, že to můžou udělat znovu.

My ale máme k dispozici i jiná data než „pouhé“ průzkumy veřejného mínění. Stránka U.S. Elections Project nabízí veškeré statistiky, které se týkají tzv. předčasného hlasování (early voting), které se za celosvětové pandemie těší dříve nepředstavitelné popularitě. Předčasné hlasování bylo ukončeno 31. prosince, statistiky, které si na následujících řádcích představíme, jsou tak finální.

V listopadu odevzdaly v Georgii formou předčasného hlasování své volební lístky čtyři milióny voličů. Účast v druhém kole je v Georgii obvykle mnohonásobně až nesrovnatelně nižší, rok 2020 ale i v tomhle překvapil. K 1. lednu svůj hlas předčasnou formou odevzdaly tři milióny voličů, což je na druhé volební kolo neuvěřitelně velké číslo. Vysoká účast byla hlavní podmínkou, která musela být splněna, aby měli demokraté vůbec nějakou reálnou šanci na vítězství. Zdá se, že ji splnili.

Dále se v rámci finálních statistik předčasného hlasování můžeme podívat na procentuální zastoupení jednotlivých demografických skupin. A právě zde můžeme najít pravděpodobně největší výhodu, kterou můžeme demokratům přiřknout. Zatímco v listopadu bylo v rámci předčasného hlasování procentuální zastoupení afroamerických voličů, kteří tvoří nejvěrnější voličské jádro demokratické strany, 27,7 procent, v doplňujících senátních volbách je to 30,8 %. Kdo říká, že nárůst o 3 % není signifikantní, se může podívat na konečné výsledky listopadových prezidentských voleb v Georgii – Joe Biden zde Donalda Trumpa předstihl o pouhopouhých 12 000 hlasů. Každý hlas tak se počítá, tuplem v tak vypjatých volbách, jako jsou tyto.

Nad těmito čísly se ale můžeme zamyslet ještě trochu hlouběji. Dle statistiky z webu proslulých listů New York Times dostal Biden v Georgii 52,4 procenta hlasů odevzdaných předčasně, zatímco Trump obdržel jen 46,6 procenta těchto hlasů. Díky tomu měl Biden s příchodem volebního dne výhodu, kterou se republikánům a Trumpovi volební účastí přímo 3. listopadu nakonec o oněch 12 tisíc hlasů nepodařilo překonat. Pokud tedy již zmiňovaný 28procentní podíl černošských voličů zařídil Bidenovi těsné vítězství, měl by jejich 31procentní podíl Warnockovi i Ossoffovi zajistit ještě větší výhodu, která se republikánům bude 5. ledna těžko překonávat.

U statistik týkajících se předčasného hlasování ještě zůstaneme, a tentokrát si je rozdělíme na okrsky. Něco takového nabízí stránka Georgia Votes, která dává dohromady statistiky předčasného hlasování a na základě dat je rozděluje podle toho, z jakých volebních okrsků tyto hlasy pochází. Nejvyšší volební účast v předčasném hlasování zaznamenaly podle přístupných dat silně demokraticky orientované okrsky, a to například 5. okrsek, který před svou smrtí reprezentovala ikona občanských práv John Lewis a kde se zhruba 94 % všech voličů hlásí právě k demokratům. Naopak nejnižší byla účast v republikánských okrscích, jmenovitě například 11. či 14 okrsek.

Důležité je také zmínit, že svůj hlas odevzdalo předčasně také 117 927 voličů, kteří v listopadových prezidentských a kongresových volbách nevolili. Podle stanice NBC News je 30 % z nich ve věku 18-29 let a 40 % z nich jsou Afroameričané. Na základě dat od agentury Civics Center 23 000 mladých voličů, kteří dosáhnou 18. roku věku, a tedy i s ním spojeného práva volit, mezi 4. listopadem a 5. lednem – což jednoduše znamená, že zatímco v listopadu volit nemohli, v lednu toto právo již mají. Dle výsledků prezidentských voleb preferuje 56 % voličů ve věku 18-29 let v Georgii demokratickou stranu. Na základě těchto dat by se tak většina z 23 000 nově volících mladých voličů měla přidat k táboru demokratické strany. I tato data tak hrají do karet demokratům, respektive Warnockovi a Ossoffovi.

Častým argumentem některých politických komentátorů je domněnka, že většina republikánů kvůli Trumpovým nařčením z podvodů volí prezenčně až v den voleb. V listopadu tomu tak ale nebylo. Z celkového počtu 2 461 854 hlasů, které Trump v Georgii obdržel, byl 1 869 644 hlasů, tedy celých 76 %, odevzdáno předčasně. Z těchto dat lze vyvodit, že v prezidentských volbách volilo prezenčně v den voleb pouze zhruba 24 % Trumpových voličů. Stejná procenta by, s ohledem na zmiňované statistiky předčasného hlasování, republikánským kandidátům v Georgii zlomila vaz. Pokud chtějí Perdue a Loeffler vyhrát, musí být zítřejší volební účast enormní a ve velkém prorepublikánská.

To se samozřejmě může, ale také nemusí stát. V současné době ale snad všechny faktory, na které lze pomyslet, dávají větší šance demokratům. Republikánskému tandemu z Georgie rozhodně nepomáhá ani dosluhující prezident Trump. Ten se momentálně topí v monstrózním skandálu, který podle slov Boba Woodwarda, legendárního novináře, který proslul rozpletením aféry Watergate, svou velikostí zcela zastiňuje Nixonův známý skandál s kazetovými páskami, v jehož stínu později tehdejší prezident Spojených států jako jediný v historii rezignoval.

Na světlo světa totiž unikla nahrávka, která monitoruje průběh telefonátu Donalda Trumpa a státního tajemníka Georgie Brada Raffenspergera. Během více jak hodinového telefonátu se Trump snaží Raffenspergera přesvědčit, že volební výsledky v jeho státě jsou zmanipulované. Trump dále státnímu tajemníkovi místy až vyhrožuje, nejznepokojivější část je ale ta, kde prezident Spojených států představitele státu Unie vybízí ke zmanipulování volebních výsledků. Konkrétně Trump řekl, že „chce najít pouze 11 870 hlasů“, což je rozdíl, který by ho teoreticky poslal do vedení nad Bidenem přesně o jeden hlas.

Nakonec je to tak americký prezident Trump, kdo se snaží zmanipulovat volby. Ten prezident, který volby, ve kterých prohrál, od začátku prohlašuje za zmanipulované, aniž by předložil jediný, byť jediný důkaz. Dalo by se tak říct, že po dlouhých čtyřech letech padá Donald Trump k zemi. A momentálně to vypadá, že senátní tandem z Georgie táhne odcházející prezident ke dnu s sebou.

https://twitter.com/realDonaldTrump/status/1345731043861659650

Pokud bych měl dnešní článek zakončit predikcí, pravděpodobně bych vám řekl, že je momentálně v lepší pozici ukořistit obě senátní křesla v Georgii Demokratická strana. To však neznamená, že se tak skutečně stane. Republikáni mohou ještě stále překvapit a demokratické kandidáty těsně porazit.

Ve stínu průzkumů veřejného mínění, volebních statistik, sázkařských predikcí a prezidentova skandálu to však vypadá, že na správné straně historie stojí Jon Ossoff a Raphael Warnock. Pokud se na ně zítra skutečně usměje štěstí, bude se jednat o bezprecedentní událost, která by z dříve jasně konzervativní a republikánské Georgie udělala skutečný swing state. Její barva by tak už nebyla sytě rudá, ale spíše by připomínala nadějí naplněnou fialovou. Pro ty, co nechápou, si připomeňme, jaká barva vznikne, když smícháme republikánskou červenou a demokratickou modrou. Správně, fialová…

To je z dnešního dílu Amerického týdne všechno! Doufám, že se vám moje analýza současné situace kolem doplňujících senátních voleb v Georgii líbila a že jste se v těch složitých číslech neztratili. Budu se na vás těšit zase příští pondělí, témat bude jistě přehršel. A nakonec jen milá připomínka, abyste zítra nezapomněli volby, které rozhodnou o poměru sil v Senátu, bedlivě sledovat!