Uplynulý americký týden byl opět výživný. Kongres jednal o podobě nového balíčku na podporu ekonomiky, k žádnému výraznému konsenzu však republikáni a demokraté nedošli. Dochází jim přitom čas, programy podpory, které drží při životě malé podnikatele či rodiny z chudších oblastí, oficiálně skončí na konci prosince. Mezitím dostal Nejvyšší soud podnět k projednání žaloby, podle které nebylo hlasování v několika klíčových státech legitimní. Jak Nejvyšší soud v tomto případě rozhodl? Shodne se Kongres na podobně záchranného balíčku? A jak to vypadá v Georgii, která se chystá na lednové doplňovací volby do Senátu? To vše, a ještě maličko víc se dozvíte v dnešním Americkém týdnu!

Kongres je v plamenech. Zatímco Amerika hlásí rekordní přírůstky nových případů koronaviru, členům Kongresu se nedaří najít společnou řeč ohledně stimulačního balíčku. Obě strany se sice shodují na tom, že je tato akce na záchranu americké ekonomiky potřeba, rozcházejí se však v názorech, jakým způsobem by tak mělo být učiněno. Blíží se navíc datum, kdy vládě de facto dojdou peníze, a nastane tzv. government shutdown, volně přeloženo jako „vypnutí vlády“.

To se v historii stalo již několikrát, namátkou například v zimě roku 1995, kdy se tehdejší prezident Bill Clinton nedokázal na rozpočtu domluvit s republikány ovládaným Kongresem, nejčerstvější případ vládního shutdownu je však ten z přelomu let 2018 a 2019. Prezident Trump tehdy požadoval větší výdaje za ochranu vnějších hranic, s tím však Kongres nesouhlasil a výsledkem byl nejdelší shutdown v historii Spojených států.

Něco podobného teoreticky hrozí i teď. Podle původního odhadu měl shutdown nastat již tento víkend, Kongres však po dlouhých tahanicích schválil krátkodobý rozpočet, který vládu takzvaně udrží nad vodou do 18. prosince. Do té doby však musí demokraté a republikáni v obou komorách Kongresu dojít k přijatelnému kompromisu – to se však v současnosti zdá být nepravděpodobné.

Jak jsme si již říkali v minulém vydání Amerického týdnu, mluvčí Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi původně podporovala stimulační balíček na podporu ekonomiky ve výši 2,4 triliónů dolarů. Senátní republikáni však její návrh dlouhodobě odmítají, a místo toho na podzim přišli s vlastní verzí stimulačního balíčku ve výši „pouhých“ 500 miliard dolarů.

Nadstranická skupina zákonodárců, složená jak z demokratů, tak z republikánů, však nyní přišla s kompromisním návrhem na to, jak by stimulační balíček mohl vypadat. Jejich návrh, který počítá s útratami v hodnotě 908 miliard dolarů, však téměř okamžitě spustil lavinu nevole, a to z obou stran. Nezávislý senátor Bernie Sanders, který dříve v tomto roce podlehl v boji o demokratickou nominaci Joeu Bidenovi, vyčítá skupině senátorů, která za návrhem stojí, že neobsahuje žádné přímé platby krizí postiženým Američanům. Sanders a další progresivní senátoři, jako je Elizabeth Warren nebo Ed Markey, se tak postavili do opozice proti takovému „kompromisnímu“ návrhu. Je však otázkou, zdali by nakonec v případě, že by byl tento návrh jedinou možností, skutečně hlasovali proti.

Na druhé straně tento nadstranický návrh zatím nepodpořil vůdce senátní většiny Mitch McConnell. Ten je v posledních dnech pod palbou kritiky, a to zejména ze strany vůdce senátních demokratů Chucka Schumera, který McConnella kritizoval za to, že není ochotný s demokraty o stimulačním balíčku jednat a že zatím mluví pouze s lidmi ze svých stranických kruhů.

Jak v týdnu napsal server Politico, toto zdlouhavé jednání nepochybně prohloubí představy Američanů o disfunkční vládě. Někteří senátoři si přitom nejspíše neuvědomují, co všechno je během jednání o stimulačním balíčku v sázce. Pokud se vláda nedokáže na jeho podobě shodnout, mohlo by ke konci roku zůstat bez peněz až 12 miliónů nezaměstnaných Američanů, kteří o práci přišli v souvislosti s pandemií. Další milióny lidí by navíc mohly přijít o střechu nad hlavou, jelikož na konci prosince vyprší mimo jiné také federální moratorium na soudní vystěhování.

Jednání o stimulačním balíčku tak budou zajisté ještě hodně vyhrocená. V příštím Americkém týdnu se můžete těšit na další novinky a aktuality týkající se tohoto tématu. Pro dnešek jdeme dál!

A na chvíli se zastavíme u tak trochu folklorního tématu naší rubriky – Trumpovy právní žaloby. Začneme jednou statistikou – soudy po celých Spojených státech zatím zamítly více jak 50 žalob podaných Trumpovým právním týmem, kterými chtěl odcházející prezident zvrátit pro něj nepříznivý výsledek prezidentských voleb. Tento týden však Trump zaznamenal snad největší prohru za poslední měsíce, když nepočítáme prezidentské volby samotné.

Ale začněme od začátku: generální prokurátor státu Texas Ken Paxton podal 8. prosince k Nejvyššímu soudu USA žalobu, ve které žaloval státy Michigan, Pensylvánie, Wisconsin a Georgie. Přitom tvrdil, že tyto čtyři státy, ve kterých zvítězil Joe Biden, porušily změnou volebních postupů nelegislativními prostředky Ústavu Spojených států. Texas v této žalobě v následujících dnech podpořily další republikánské státy jako například Florida, Kansas, Lousiana nebo Utah.

Zároveň však se svou podporou přispěchala více než stovka republikánských členů Sněmovny reprezentantů, včetně vůdce republikánské menšiny Kevina McCarthyho. To téměř okamžitě spustilo vlnu odporu ze strany jejich demokratických kolegů. Bill Pascrell, kongresman z New Jersey, dokonce prohlásil, že požádal Nancy Pelosi, aby v lednu nikoho ze 125 kongresmanů, kteří se pod texaskou žalobu podepsali, neuvedla v úřad. Odvolával se přitom na 14. dodatek americké ústavy, který vyšel v platnost roku 1868 a který de facto říká, že by se žádný zvolený představitel USA neměl angažovat v rebelii proti Spojeným státům.

Nancy Pelosi zatím postup svých republikánských kolegů označila za ostudný, jestli se k tomuto radikálnímu kroku odhodlá či nikoliv je však ve hvězdách. Zdali k tomu má právní podklady, je otázkou interpretace již zmiňovaného 14. dodatku, je ale téměř jisté, že by takový krok ze strany šéfky Sněmovny reprezentantů způsobil dost možná až ústavní krizi, která by skončila pravděpodobně rozsudkem Nejvyššího soudu.

Vraťme se ale k případu Texas v. Pennsylvania. Nejvyšší soud 11. prosince rozhodl, že Texas nepředložil pro své tvrzení řádné podklady, a žalobu tak zamítl. Podle mnohých amerických komentátorů značí toto rozhodnutí Nejvyššího soudu pravděpodobný konec Trumpových snah zvrátit výsledek voleb na svou stranu. Dnes, tedy 14. prosince, zasedne sbor volitelů a očekává se, že jen formálně potvrdí výhru Joea Bidena. Co bude následovat je otázkou: možná se dočkáme toho, že Trump výsledek uzná, možná se stáhne z veřejného života, nebo taky možná ohlásí svou kandidaturu na prezidenta v roce 2024.

Jedno je ale víceméně jisté: turbulentní prezidentské volby, které skončily po 28 letech prohrou úřadující hlavy státu, jsou za námi.

Poslední část divokého volebního roku však Ameriku stále čeká. Doplňovací senátní volby v Georgii, které rozhodnou, jaká strana bude horní komoru Kongresu v příštích dvou letech ovládat, se konají už 5. ledna. Republikánský senátor David Perdue v nich bude čelit bývalému investigativnímu novináři Jonu Ossoffovi, druhé senátorce tohoto jižanského státu Kelly Loeffler se postaví baptistický farář Raphael Warnock. Demokraté na tyto dva kandidáty upínají veškeré své naděje – jedině dvě výhry jim totiž zajistí senátní většinu. Naopak republikáni potřebují k velmi těsně většině v horní komoře vyhrát v těchto napínavých doplňovacích volbách jen jedno křeslo.

Těžko tak říct, která strana má větší motivaci vyhrát. Naděje některých demokratů na skutečné systémové změny a opravdové reformy doslova lpí na demokratické senátní většině, bez které by mohl Biden na prosazování progresivní politiky, ke které se částečně zavázal během závěrečné fáze kampaně, nadobro zapomenout. Jeho prezidentství by se nejspíš stalo dalším významným milníkem v americké historii (už jen díky jmenování Kamaly Harris, první Afroameričanky a ženy do funkce viceprezidentky), jež však po závěrečném zúčtování reálnou změnu nepřineslo.

Podobně je v současné Americe nahlíženo také na prezidentské období Baracka Obamy, během kterého byl Biden viceprezidentem. Sliby velké a reálné změny, které padaly během kampaně v roce 2008, nakonec vyšly víceméně naprázdno. Ano, Obamovo prezidentství je svým způsobem přelomové. Byl to první Afroameričan v nejvyšší funkci v zemi, za jeho vlády byla přijata obsáhla reforma zdravotnictví známá jako Obamacare nebo byly federálně uznány manželské svazky gayů a leseb. Jeho velké plány mu však překazil Kongres, který byl od voleb v roce 2010 částečně nebo úplně ovládán republikány. Pokud nechtějí demokraté stejnou noční můru po 10letech opakovat, musí v Georgii zvítězit.

To si dobře uvědomují i progresivisté, do jisté míry tak zahazují rozdíly, které panují mezi nimi a kandidáty v Georgii, a snaží se udělat vše pro jejich zvolení. Nutno připomenout, že Ossoff ani Warnock nepodporují nejdůležitější bod programu progresivních demokratů, a sice zákon o zdravotní péči pro všechny, známý jako Medicare For All. Přesto se progresivní ikony a skupiny zavázaly Ossoffovi i Warnockovi v jejich přetěžké bitvě o senátní většinu pomoci.

Alexandria Ocasio-Cortez, známá progresivní kongresmanka, získala pro kampaně cca 600 tisíc dolarů, The Working Families Party (Strana pracujících rodin) se zavázala utratit na kampani za zvolení Ossoffa a Warnocka jeden milion dolarů. Progresivní ikony Ilhan Omar a Rashida Tlaib se budou snažit zvýšit účast muslimských voličů ve státě. Dokonce i Bernie Sanders, který v minulosti o Jonu Ossoffovi mluvil rezervovaně, už jeho kandidaturu oficiálně podpořil.

Nemalou motivaci mají ale také republikáni, kteří stejně jako demokraté vidí doplňovací senátní volby v Georgii jako poslední překážku úspěšnému Bidenovu prezidentství. V jejich případě je to ale přesně to, o co usilují. Republikánský senát vidí jako jedinou pojistku před, jejich slovy, „šílenou socialistickou politikou“.

Je víceméně jasné, co se bude dít, pokud Perdue a Loeffler své funkce v lednu obhájí. Mitch McConnell bude i nadále vůdcem senátní většiny, a stejně jako za Obamova prezidentství se bude snažit tzv. rozcupovat každý návrh zákona, který mu v Senátu přistane. Zajištěná senátní většina by navíc vylepšila Trumpovým odcházením značně pošramocenou image Republikánské strany – mohla by se profilovat jako jediná, skutečně americká strana, a z tohoto narativu by teoreticky mohla profitovat i během kongresových voleb, které se budou konat v polovině Bidenova období, tedy za dva roky.

Průzkumy současně lehce favorizují oba demokraty, cesta k vítězství pro ně však zatím zůstává trnitá. Jejich republikánští oponenti na ně ztrácí něco málo pod jeden procentní bod. Ať už průzkumům věříte nebo nikoliv, nemůžete však popřít skutečnost, že Georgii čeká krušných pár týdnů, jejichž závěr rozhodne o budoucnosti nejen dvou nadějných kandidátů, ale také jednoho amerického prezidentství.

To je pro dnešní Americký týden všechno! Budu se na vás těšit zase příští pondělí, povíme si, jak probíhalo jednání sboru volitelů a jaký je jeho výsledek, dále se zaměříme na v dnešním díle zmiňovaná vyjednávání Kongresu ohledně stimulačního balíčku. Také si ale povíme, co bude moci Biden reálně udělat v případě, že doplňovací volby do Senátu v Georgii ovládnou republikáni. Jinými slovy, je na co se těšit!