Dnes je tomu přesně 68 let od konce jedné z nejznámějších špionážních kauz v historii studené války a možná i lidstva, která skončila popravou dvou Američanů a manželů, Julie a Ethel Rosenbergových. Pojďme si připomenout jejich příběh i důvody, jež je vedly ke špionáži pro Sovětský svaz.
Byli jedinými civilisty, kteří byli americkou justicí odsouzení k trestu smrti. Jejich rozsudek šokoval celý svět a posloužil účelům komunistické propagandy.
Julius i Ethel Rosenbergovi pocházeli ze židovských rodin evropských imigrantů. Seznámili se v roce 1936 v mládežnické komunistické organizaci a brzo nato se vzali. Julius Rosenberg se měl stát agentem sovětské tajné služby NKVD v roce 1942 a později měl na starost nejaktivnější sovětskou špionážní skupinu na území Spojených států. Moskvě podle CIA předal během druhé světové války mnoho tajných informací včetně údaj o vývoji jaderné bomby. Ethel měla o jeho aktivitě vědět a nic nedělat.
Rosenberg od roku 1942 pracoval jako civilní zaměstnanec Armádního spojovacího sboru a poté, co ho Sověti rekrutovali, vystoupil z komunistické strany a přerušil styky s levicovými kruhy. Postupně vytvořil a řídil síť agentů, hlavně specialistů na elektrotechniku, kteří mu předávali informace z oblasti vojenského průmyslu.
V roce 1949, kdy SSSR úspěšně otestoval atomovou bombu, zjistila FBI únik tajných materiálů o výrobě jaderné zbraně – ty dost možná pocházely právě od Rosenbergova švagra Davida Greenglasse, který pracoval v Los Alamos v národní laboratoři, kde probíhal projekt Manhattan a vývoj jaderných zbraní.
Právě Greenglass pak ale další spolupráci odmítl. Sám byl poté zatčen a pod příslibem menšího trestu (i pro svoji ženu, která nakonec vypovídala jen jako svědkyně) začal vypovídat proti Rosenbergovým. Julius i Ethel byli zatčeni v létě 1950, soud s nimi začal 6. března 1951.
Hlavním soudcem byl vybrán Žid (aby nemohlo být zpochybňováno případné antisemitské zaměření), celý proces však provázelo mnoho problémů. Spousta důkazů nemohla být kvůli utajení použita, obžaloba také nedokázala prokázat, že by Rosenbergovi zradili pro peníze.
Přesto byli 29. března 1951 manželé Rosenbergovi porotou shledáni vinnými na základě zákona o špionáži z roku 1917 z toho, že předali cizí vládě informace týkající se národní bezpečnosti. 9. dubna vyhlásil soudce rozsudek, jímž byl trest smrti pro Julia i Ethel Rosenbergovi (obžaloba zpočátku pro Ethel požadovala pouze trest vězení).
Obhajoba se samozřejmě odvolala – a to několikrát –, neuspěla však ani u Obvodního soudu v New Yorku, ani u toho Nejvyššího ve Washingtonu. Několik žádostí o milostí, které byly spojeny s mezinárodní kampaní požadující zmírnění trestu – petici podepsal mimo jiné Albert Einstein –, zamítl prezident Dwight Eisenhower.
Rosenbergovi byli popraveni 19. června 1953 na elektrickém křesle ve věznici Sing-Sing. Zatímco u Julia většina veřejnosti o vině nepochybuje, zavinění a participace jeho manželky Ethel bývají zpochybňovány dodnes.
