• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPolitika / Vzdělávání
  • Čas na čtení:6 minuty čtení
Právě si prohlížíte Anketa: Co čekat od nového ministra školství Petra Gazdíka a na co by se měl zaměřit?

Post ministra školství, mládeže a tělovýchovy v příští vládě Petra Fialy (ODS) převezme současný místopředseda a bývalý předseda hnutí STAN Petr Gazdík, který dříve působil jako učitel na základní škole. Funkci převezme po současném ministrovi Robertu Plagovi (za ANO) v situaci, kdy se české školy vzpamatovávají z dlouhé covidové uzávěry a kdy před českým vzděláváním stojí výzvy v čele s prohlubujícími se nerovnostmi nebo proměňujícím se světem, na který už současná forma a obsah výuky nestačí.

V anketě se ptáme učitelů, studentů i zástupců neziskových organizací, co by novému ministrovi Gazdíkovi poradili jako priority a co od něj v krátkodobém i dlouhodobém horizontu očekávají.

Dalibor Levíček, učitel angličtiny na brněnském gymnáziu Akademia

Panu ministrovi přeju hodně sil a dobrý tým spolupracovníků.

Vzhledem k decentralizaci školského systému nemůže ovlivnit všechno, co bych si přál – třeba rozšíření sítě gymnázií tak, aby na nich mohli studovat všichni mladí lidé, kteří mají o všeobecné vzdělání zájem. Může ale zrušit jednotné přijímací zkoušky na střední školy v režii Cermatu, který jimi realizuje vlastní vzdělávací politiku a nebere ohledy na potřeby a emoce dětí.

Krátkodobě bych si přál, aby pan ministr našel odvahu na chvíli zavřít školy. Ony totiž už z půlky zavřené jsou a vyučující i studenti a studentky žijí v neustálém stresu: která půlka které třídy půjde do karantény dneska, jak a s kým se budeme učit zítra? Vinou zpackaného testování se covid nejvíc šíří právě ve školách a krátkodobý lockdown by ulevil zdravotníkům a dal jistotu i školám. Předvídatelná a plnohodnotná dálková výuka má větší smysl, než protahované hybridní provizorium.

Karel Gargulák, konzultant organizace EDUin, analytik vzdělávací politiky

Očekávám především kontinuitu vzdělávací politiky a budování kapacit k doručení změn. První věc se týká pokračování v naplňování cílů, opatření a projektů spjatých se Strategií 2030+. Druhá věc se týká posilování kapacit (odborných, personálních, finančních) v rámci vzdělávacího systému a jeho správy. Pro všechny aktuálně diskutované velké plány – jako proměna cílů a obsahu vzdělávání (kurikula), proměna oborové struktury středních škol, podpora přípravy a profesního vzdělávání učitelů a ředitelů, zacílená podpora školám a žákům ohrožených neúspěchem ve vzdělávání a v životě a další a další opatření nové Strategie 2030+ – potřebujeme „lidi“ a „peníze“. Snad se právě to novému vedení ministerstva podaří zajistit a mobilizovat všechny zdroje, které v České republice k úspěšné podpoře vzdělávání a školství máme

David Kaszper, předseda Parlamentu dětí a mládeže města Ostravy, student Vysoké školy báňské

Novému ministrovi přeji hlavně štěstí, věřím, že jim tedy bude právě navrhovaný kandidát Petr Gazdík. Je to člověk, který se školství dlouhodobě věnuje a vstupuje do těžké pozice. Doufám, že bude držet slovo a i přes vývoj situace bude bránit zavírání škol vlastním tělem.

Z dlouhodobého hlediska bych si pak přál, aby studenti vycházející ze školy, byli daleko více připraveni na život. Nechci nikoho urazit, ale některá probíraná učiva se mi zdají nadbytečná. Naopak některé věci, které pak v dospělém životě člověk potřebuje se vůbec nebo dostatečně neprobírají. Uvítal bych větší důraz třeba na kritické myšlení, finanční gramotnost, či práci s chybou.

Co se práce s mládeží týče, tak bych byl rád, kdyby vznikl fungující komunikační kanál mezi mládeží a státem a v regionech pak koordinátoři, jež by měli na starost práci s mládeží a kteří by mladé podporovali, tvořili pro ně vzdělávací akce, rozvíjeli je a motivovali je. Úspěšný příklad regionálních koordinátorů vidíme třeba na Slovensku v Trenčianském kraji.

Každopádně věřím, že směřování školství bude směrem vpřed. Stejně tak jako u sportu, kde se nyní potkáváme s obrovským problémem, který doba covidová ještě prohloubila, a to se zánikem spousty mládežnických klubů, především na vesnicích, což už se i teď odráží na dospělém sportu.

Šimon Rogner, redaktor Studentských listů pro školství a politiku

Vzhledem k nepříznivé epidemické situaci očekávám, že bude jako ministr školství bojovat za to, aby se co nejvíce žáků a studentů učilo ve školách. Zvláště se to týká dětí ve školkách a žáků základních škol, na které distanční výuka dopadá nejhůř. Společně s ministrem zdravotnictví musí také vylepšit systém třídních karantén, které teď posílají domů zbytečně moc žáků.

Z dlouhodobého hlediska vítám, že chce pokračovat v naplňování Strategie 2030+, kterou schválil dosluhující ministr Plaga. Zaměřit by se měl především na snížení nerovností, tj. například zlepšit kvalitu na druhých stupních ZŠ, nalákat kvalitní učitele do regionů, kde mají žáci horší výsledky, nebo podporovat doučování pro žáky postižené měsíci distanční výuky.

Stejně tak by měl modernizovat školství – posílit mezipředmětovou výuku, revidovat RVP a státní maturity či snížit byrokracii pro ředitele. Samozřejmostí je odpovědné zvyšování platů učitelů a dalších pracovníků ve školství. Nový ministr by také měl do rozhodování o důležitých věcech zapojit samotné studenty. Rozhodovat bude nakonec samozřejmě on (či vláda s parlamentem), ale měl by se pravidelně scházet se studentskými organizacemi (jako ČSU) a vyslechnout jejich názory.

Redakce

Redakční texty a tiskové zprávy.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..