• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPolitika
  • Čas na čtení:7 minuty čtení
Právě si prohlížíte Balkán se chystá k další válce. Klíčovou roli v ní může hrát Srbsko a Rusko

Říká se, že Balkán je prachovnicí Evropy. Poprvé jí byl, když právě zde vypukla první světová válka a podruhé – když se rozpadala Jugoslávie. Teď už potřetí hrozí, že se region na jihovýchodě Evropy stane spouštěčem další velké války. 

Balkánský poloostrov je specifický tím, že zde i nadále platí systém neformálních aliancí: prezidenti Srbské republiky a Republiky srbské (která je součástí Bosny a Hercegoviny) jezdí do Moskvy a setkávají se s ruským ministrem obrany, chorvatská prezidentka jezdí na diplomatické návštěvy do Francie a Řecka, a nakonec bosenský prezident za Bosňáky (země má de facto tři prezidenty, každá z místních etnických skupin – kromě Bosňáků i Chorvati a Srbové – má „svého“) jezdí za podporou k tureckému prezidentovi. V čem je však problém?

Komu patří Kosovo?

V říjnu hrozilo vypuknutí další války o Kosovo. Po dlouhých letech neúspěšných vyjednávání bylo v roce 2007 Kosovo 93 státy uznáno jako nezávislý stát. Kosovo nebylo uznáno jak některými členskými zeměmi EU, jako Španělsko či Řecko, tak i samotným Srbskem, které považuje Kosovo za své území.

Velmi citlivý problém Kosova ční také v tom, že většinu jeho populace tvoří kosovští Albánci, jejichž nemalá část touží po spojení s Albánií. Na severu Kosova žije ale i početná menšina Srbů, kteří dodnes neuznávají Kosovo jako samostatný stát a touží se po spojením se Srbskem.

Ačkoli formálně Srbsko považuje Kosovo za své území, jeho okupaci či vojenskou intervenci si dovolit nemůže, ačkoliv je srbská armáda dobře vyzbrojena. Skutečný důvod leží v politice: Srbsko totiž nabralo kurz vstupu do západních mezinárodních struktur v čele s Evropskou unií a NATO a jakákoliv agrese vůči Kosovu likviduje možnost jeho teoretického vstupu do EU. Politici v Bělehradu si to uvědomují, a proto na přímý vojenský konflikt nepřistoupí.

V říjnu ale k otevřenému konfliktu mnoho nechybělo, když srbská vláda zavedla opatření, podle nějž kosovská auta musela při přejezdu hranic obou států měnit svoje SPZ na srbské. Kosovská vláda takový požadavek odmítla a k hranicím vyslala jednotky ozbrojené policie. Srbsko na vyslání policie odpověděla mobilizací vlastní armády vysláním tanků a stíhaček MIG-21 do pohraniční oblasti. Konflikt naštěstí minul velmi křehkou dohodou mezi Kosovem a Srbskem, při zastoupení diplomatů EU.

Zatímco Srbsko neuznává Kosovo jako samostatný stát, další ze zemí bývalé Jugoslávie, Černou Horu, která získala samostatnost jen o rok dříve než Kosovo, uznává. Ale stejně jako v Kosovu, i Černá Hora má početnou srbskou minoritu. Tentokrát kromě politického problému na půdu vstupuje i církevní problematika. Přestože je Černá Hora dnes nezávislý stát, její pravoslavná církev není nezávislá a je podřízená Srbské pravoslavné církvi. Minulý rok v lednu se černohorská vláda přiblížila vytvoření vlastní nezávislé církve, na což Srbsko a prezident Alexandr Vučić reagovalo zase mobilizací své armády a vysláním tanků k hranicím.

Bosenská otázka

Nejkomplikovanější je situace v Bosně a Hercegovině. Zatímco v Kosovu a Černé Hoře většinu populace „tvoří jeden národ“ a Srbové jsou tu menšinou, v Bosně a Hercegovině je tomu naopak. Jde o zřízením rovnoprávný stát tří národů: Bosňáků, Chorvatů a Srbů, který tvoří dva subjekty: Federace Bosna a Hercegovina a Republika Srbská. Místní demografická situace je o to zajímavější: nejlépe jsou na tom Bosňáci, kteří tvoří 51 procent obyvatelstva, a jejich populace roste. Háček je v tom, že pokud ve Federaci Bosna a Hercegovina Bosňáci demograficky převyšují Chorvaty, v Republice Srbské většinu místních Bosňáků vedou jako Srby, respektive, jako pravoslavné Bosňáky, což je z místního hlediska totéž. Tento spor používají bosenští Srbové jako argument k odchodu z federace. Prezident bosenských Srbů Milorada Dodika, dříve varoval před islamizací Srbů v Bosně, pokud součástí země zůstanou.

Bosenský plakát na ulicích Sarajeva, vyzývající l obraně rodné země

Složitá je i politická situace. Zmíněný prezident za bosenské Srby Dodik všude v zahraničí prohlašuje, že Bosna a Hercegovina je zbytečný stát, při zápasech Bosny a Srbska fandí Srbům a že je třeba z federace vystoupit a připojit se k Srbsku. Po nedávném konfliktu mezi Srbskem a Kosovem, se zvláštní diplomat USA pro západní Balkán Gabriel Escobar s Dodikem setkal a sdělil mu, že v případě takového pokusu o odpojení od bosenské federace budou následovat sankce, z čehož si Dodik příliš nedělá.

Vzhledem ke směřování Srbska ke vstupu do EU je málo pravděpodobné, že Srbsko separatisty podpoří. Navíc, případná válka by Bosně umožnila přijmout Daytonskou ústavu, díky níž bude Bosna a Hercegovina nikoliv federativním, ale unitárním státem národa Bosňáků. Už teď se v Sarajevu objevují plakáty, podobné těm z 90. let, volající k pomalé mobilizaci, a 15. října bosenský konzul v německém Frankfurtu nad Mohanem Admir Atović vyzval ve svém facebookovém příspěvku bosňáckého imáma Mohammada Veliće k přípravě obrany Bosny a Hercegoviny.

Zprávy OSN ohledně Bosny

Situaci také zhoršilo i to, když začátkem listopadu zvláštní představitel OSN po Bosnu a Hercegovinu Christian Schmidt ve své zprávě podle deníku The Guardian upozornil, že Bosnu čeká nevyhnutelný rozpad a možná také občanská válka. Proto také doporučil vyslat mezinárodní jednotky na dohled dodržování Daytonské smlouvy z roku 1995. Bosenský prezident za Srby Milorad Dodik upozornil, že pokud se Západ pokusí o vojenskou intervenci, bosenským Srbům pomohou jejich spojenci – zřejmě Srbsko a Ruská federace.

V případě možné války není také jisté, na jakou stranu se postaví bosenští Chorvati. Přestože společně s Bosňáky tvoří federaci Bosna a Hercegovina, v samotné federaci je slyšet hlasy populistických politiků o znovuzrození subjektu Herceg-Bosna, nebo o vyhlášení tří nových států v rámci Bosny a Hercegoviy. Podle Christiana Schmidta také hrozí, že pokud se Srbsko nějakým způsobem dohodne s Chorvatskem, mohou se společně pokusit o vojenskou blokádu Bošňáků.

Bosňáci si to také uvědomují, a proto 4. listopadu navštívil předseda strany SDA Bakir Izetbegović tureckého prezidenta Erdogana a prezident Bosňáků Šefik Džaferovič Ázerbajdžán. O den později Izetbegovič prohlásil, že bosenská armáda je dobře vycvičená a nyní se zaměřuje na vývoj válečných dronů. Podle tureckého deníku Yeni Safak může jít o nákup/darování tureckých dronů Bayraktar TB2, které ukázaly svoji efektivitu v Sýrii a Libyi.

Oleg Sidorov

Student 8. ročníku Prvního českého gymnázia v Karlových Varech. Zajímám se o politické děje ve světě, komparativní religionistiku a historii. Ve volném čase se učím cizí jazyky a někdy programuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..